Přeskočit na obsah

Oligotrofní vody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oligotrofní voda díky malému obsahu živin nepodporuje bujný růst řas ve vodě, na kamenech nebo bujení nitrofilní vegetace v okolí
Pstruh obecný potoční, oligotrofní ryba

Oligotrofní vody jsou tekoucí nebo stojaté vody s nízkou trofií, tedy nízkým obsahem živin (zejména dusíku a fosforu). Voda může podle prostředí a typu minerálního podloží být kyselá až neutrální, vzácně i alkalická. Oligotrofní vody obsahují málo živin, a proto jsou chudé na množství organizmů, i když druhově jsou velmi bohaté. Vody jsou průzračné, někdy s viditelností i více než 3 m vodního sloupce. Oligotrofní (slabě úživné) vody mají trofický potenciál 5-50 Mp[mgl-1].

Terminologie

[editovat | editovat zdroj]

Oligotrofie je termín vážící se k množství živin v substrátu. Oligotrofní půdy nebo oligotrofní vody jsou málo bohaté na živiny.

Určení míry oligotrofie

[editovat | editovat zdroj]

Indikátory

[editovat | editovat zdroj]

Míra oligotrofie vody – množství živin ve vodě – je orientačně určována podle druhů rostlin a živočichů, které lze najít ve vodním prostředí nebo jeho blízkém okolí. Zvláštní druhy rostlin a živočichů jsou typické pro jednotlivé druhy vod. Tyto organismy nazýváme bioindikátory. Bioindikátorem oligotrofní vody jsou například jepice, pošvatky, chrostíci, vodní mechy, parožnatky nebo bublinatky.

Měření potenciální produktivity

[editovat | editovat zdroj]
Scenedesmus quadricanda

Nasycení povrchových vod živinami je možné hodnotit nejen na základě skutečné organické produkce biomasy, ale také podle tzv. potenciální produktivity rozvoje. Tedy zhodnocením bujení organismů, který by v testovaném vzorku vody mohl nastat za optimálních podmínek. Stanovení trofického potenciálu se provádí biotestem spočívajícím v kultivaci zelené řasy Scenedesmus quadricanda za standardních podmínek (osvětlení, teplota, přívod CO2 a pod.) a ve sledování její růstové odezvy.[1][2]

Produktivita vody – výjimky

[editovat | editovat zdroj]

Nedostatek některého biogenního prvku

[editovat | editovat zdroj]

Vody se mohou projevovat jako oligotrofní, je-li v nedostatku některý z biogenních prvků (např. fosfor). Voda se pak projevuje jako na živiny chudá – oligotrofní, nebo méně eutrofizovaná, protože plné využité ostatních živin je pro organismy nedostupné. Ani odpadní voda tedy nemusí být nezbytně chudá na živiny, a přesto může vykazovat znaky oligotrofní vody.

Nízká teplota

[editovat | editovat zdroj]

Podobná situace nastává, pokud má voda extrémně nízkou teplotu. Nedochází zde k rozmnožení řas, sinic a bujení hnilobných bakterií.

Toxické látky

[editovat | editovat zdroj]

Voda také může obsahovat látky, které zabraňují rozvoji živých organismů s vyššími nároky na živiny nebo jakýchkoliv vyšších organismů. Mohou to být toxické sloučeniny přirozeně vyplavované z podloží, plyny pronikající do vody z podzemních zdrojů nebo chemické odpady pocházející z lidské činnosti.

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Tekoucí oligotrofní vody jsou obvykle bohaté na kyslík. Velmi často jsou bohaté na různost životních forem. Tekoucí oligotrofní vody jsou často menší vodní toky – potoky, říčky. Stojaté oligotrofní vody jsou bohaté na různost životních forem, které se různým způsobem vyrovnávají s nedostatkem živin a mohou být v závislosti na teplotě a vlastnostech zdroje vody nasyceny kyslíkem. Mezi stojaté oligotrofní vody lze řadit i rašelinná jezírka, které mají vodu s vysokým obsahem huminových kyselin. Jejich voda je „dystrofní“.

Oligotrofní vody najdeme na území ČR v různých polohách, nejspíše však na území bez vlivů člověka, zejména v dostatečné vzdálenosti od intenzivní produkce zemědělství (hnojiva používaná v zemědělství jsou silným zdrojem živin). Někdy se oligotrofní nádrže vyskytují na místech antropogenní činnosti, těžby písku, štěrku, kamene nebo rašeliny. Oligotrofní toky a nádrže najdeme například v oblastech jižních Čech, NP Šumava, Krkonoš, Žďárských vrchů nebo Polabí.
Oligotrofní nádrž se zásaditou reakcí a vysokým obsahem vápníku je v zatopeném lomu Velká Amerika. Velmi malá úživnost spolu s vysokým obsahem hydrogenuhličitanových iontů způsobuje modrozelené až zelené zabarvení vody. Voda je však během celého roku mimořádně průhledná.[3] [4]

Porost parožnatek ve vodě

Flora a fauna

[editovat | editovat zdroj]

V oligotrofních vodách lze nalézt vodní mechy a parožnatky. V prostředí v okolí oligotrofní vody převažují bublinatky (Utricularia intermedia, U. minor, U. ochroleuca, U. bremii), rašeliník (Sphagnum), rosnatka, zevar nejmenší a ostřice (Carex lasiocarpa, C. rostrata). V oligotrofních vodách nežije mnoho vyšších živočichů, najdeme zde jen výjimečně ryby (Pstruh obecný potoční), častější jsou larvy hmyzu (jepice, chrostíci). Výskyt rezervoáru oligotrofní vody je podmínkou vzniku rašeliniště.

V oligotrofních jezerech s malým množstvím živin (hlavně fosforu) a nízkou produkcí fytoplanktonu mají namísto řas či sinic větší význam spíše bakterie a bakteriofágní prvoci. Úlohu nejvyššího článku potravního řetězce zde přejímají (kromě nálevníků) mixotrofní bičíkovci, tj. zástupci fytoplanktonu, kteří jsou kromě primární produkce zároveň schopni fagocytovat bakterie, a doplňovat si tak zásoby fosforu. Růst baktérií je zde limitován převážně nízkou teplotou.[5]

Příklady

[editovat | editovat zdroj]
  • Jezero Königssee je hlubokým oligotrofním jezerem pod ledovcem v rakouských Alpách.
  • Národní přírodní památka Blanice – povodí horní Blanice s největší středoevropskou populací perlorodky říční
  • Rašeliniště Kapličky – rybníček U překopané hráze na severním okraji rašeliniště byl v minulosti zřejmě využíván k extenzivnímu chovu ryb. V současnosti se jedná o typicky oligotrofní až dystrofní nádrž.

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Životní formy v oligotrofních vodách může ohrozit zvýšení obsahu živin, které může mít za následek změnu vody na eutrofizovanou, kde je velký podíl odumřelé biomasy a rozklad biomasy bateriemi způsobí kyslíkový deficit[6] a zhroucení přirozených procesů odbourávajících nadbytek živin. Voda se opticky změní na zakalenou a nadměrné množství živin je odbouráváno pomocí hnilobných bakterií za vzniku toxických zplodin. Nebezpečím je také znečištění pesticidy nebo těžkými kovy.

  1. fle.czu.cz[nedostupný zdroj]
  2. szp.cdv.cz. szp.cdv.cz [online]. [cit. 2007-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-27. 
  3. Archivovaná kopie. www.nova-vodni-revue.cz [online]. [cit. 2009-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-10. 
  4. http://www.biomonitoring.cz/biotopy.php?stanovisteID=34&biotopID=91 Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. popis lokalit a flora na //www.biomonitoring.cz
  5. http://www.avcr.cz/anotace_txt.php?ID=63
  6. pefmost.edu-most.cz [online]. [cit. 2007-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-06. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]