Oligotrofní vody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oligotrofní voda díky malému obsahu živin nepodporuje bujný růst řas ve vodě, na kamenech nebo bujení nitrofilní vegetace v okolí
Pstruh obecný potoční, oligotrofní ryba

Oligotrofní vody jsou tekoucí, nebo stojaté vody s nízkou trofií, tedy nízkým obsahem živin (zejména dusík a fosfor). Voda může podle prostředí a typu minerálního podloží být kyselá až neutrální, vzácně i alkalická. Oligotrofní vody obsahují málo živin, a proto jsou chudé na množství organizmů, i když druhově jsou velmi bohaté. Vody jsou průzračné,někdy s viditelností i více než 3 m vodního sloupce. Oligotrofní vody jsou často průzračné do velké hloubky. Oligotrofní (slabě úživné) vody mají trofický potenciál 5-50 Mp[mgl-1]

Terminologie[editovat | editovat zdroj]

Oligotrofie je termín vážící se k množství živin v substrátu. Oligotrofní půdy, nebo oligotrofní vody jsou málo bohaté na živiny.

Určení míry oligorofie[editovat | editovat zdroj]

Indikátory[editovat | editovat zdroj]

Míra oligotrofie vody, množství živin ve vodě je orientačně určována podle druhů rostlin a živočichů které lze najít ve vodním prostředí, nebo jeho blízkém okolí. Zvláštní druhy rostlin a živočichů jsou typické pro jednotlivé druhy vod. Tyto organismy nazýváme bioindikátory. Bioindikátorem oligotrofní vody jsou například jepice, pošvatka, chrostíci, vodní mechy, parožnatky,nebo bublinatka.

Měření potenciální produktivity[editovat | editovat zdroj]

Nasycení povrchových vod živinami je možné hodnotit nejen na základě skutečné organické produkce biomasy,ale také podle tzv. potenciální produktivity rozvoje. Tedy zhodnocením bujení organismů, který by v testovaném vzorku vody mohl nastat za optimálních podmínek. Stanovení trofického potenciálu se provádí biotestem spočívajícím v kultivaci zelené řasy Scenedesmus quadricanda za standardních podmínek (osvětlení, teplota, přívod CO2 a pod.) a ve sledování její růstové odezvy.[1][2]

Produktivita vody - výjimky[editovat | editovat zdroj]

Nedostatek některého biogenního prvku[editovat | editovat zdroj]

Vody se mohou projevovat jako oligotrofní je-li v nedostatku některý z biogenních prvků (např. deficit fosforu). Voda se projevuje jako na živiny chudá - oligotrofní, nebo méně eutrofizovaná, protože plné využité ostatních živin je pro organismy nedostupné. Ani odpadní voda tedy nemusí být nezbytně chudá na živiny a přesto vykazuje znaky oligotrofní vody.

Nízká teplota[editovat | editovat zdroj]

Podobná situace nastane, pokud má voda extrémně nízkou teplotu. Nedochází zde k rozmnožení řas, sinic a bujení hnilobných bakterií.

Toxické látky[editovat | editovat zdroj]

Voda také může být nasycená látkami, které zabraňují rozvoji živých organismů s vyššími nároky na živiny, nebo jakýchkoliv vyšších organismů. Jde o toxické sloučeniny přirozeně vyplavované z podloží, plyny pronikající do vody z podzemních zdrojů, nebo chemické odpady pocházející z lidské činnosti.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Tekoucí oligotrofní vody jsou obvykle bohaté na kyslík. Velmi často jsou bohaté na různost životních forem. Tekoucí oligotrofní vody jsou často menší vodní toky - potoky, říčky. Stojaté oligotrofní vody jsou bohaté na různost životních forem, které se různým způsobem vyrovnávají s nedostatkem živin a mohou být v závislosti na teplotě a vlastnostech zdroje vody nasyceny kyslíkem. Mezi stojaté oligotrofní vody lze řadit i rašelinná jezírka, které mají vodu s vysokým obsahem huminových kyselin. Jejich voda je „dystrofní“.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Oligotrofní vody najdeme území ČR v různých polohách, nejspíše však na území bez antropomorfních vlivů, zejména v dostatečné vzdálenosti od intenzivní produkce zemědělství. Hnojiva používaná v zemědělství jsou zdrojem živin. Někdy se oligotrofní nádrže vyskytují na místě antropogenní činnosti, těžby písku, štěrku, kamene, nebo rašeliny.[3] Oligotrofní toky a nádrže najdeme například v oblastech Jižní Čechy, NP Šumava, Krkonoše ,Žďárské vrchy, nebo Polabí.
Oligotrofní nádrž se zásaditou reakcí a vysokým obsahem vápníku je v zatopeném lomu Velká Amerika. Velmi malá úživnost spolu s vysokým obsahem hydrogenuhličitanových iontů způsobuje modrozelené až zelené zabarvení vody. Voda je však během celého roku mimořádně průhledná.[4] [5]

porost parožnatek ve vodě

Flora a fauna[editovat | editovat zdroj]

V oligotrofních vodách lze nalézt vodní mechy a parožnatky. V prostředí v okolí oligotrofní vody převažuje bublinatka (Utricularia intermedia, U. minor, U. ochroleuca, U. bremii), rašeliník (Sphagnum), rosnatka, zevar nejmenší a ostřice (Carex lasiocarpa, C. rostrata). V oligotrofních vodách nežije mnoho vyšších živočichů, najdeme zde jen výjimečně ryby (Pstruh obecný potoční), častější jsou larvy hmyzu (jepice, chrostíci). Výskyt rezervoáru oligotrofní vody je podmínkou vzniku rašeliniště.

V oligotrofních jezerech s malým množstvím živin (hlavně fosforu) a nízkou produkcí fytoplanktonu mají namísto řas či sinic větší význam spíše bakterie a bakteriofágní prvoci. Úlohu nejvyššího potravního článku zde přejímají (kromě nálevníků) mixotrofní bičíkovci, tj. zástupci fytoplanktonu, kteří jsou kromě primární produkce zároveň schopni fagocytovat baktérie a doplňovat si tak zásoby fosforu. Růst baktérií je zde limitován převážně nízkou teplotou.[6]

Příklady[editovat | editovat zdroj]

  • Jezero Königssee je hlubokým oligotrofním jezerem pod ledovcem, v rakouských Alpách.
  • Národní přírodní památka Blanice - povodí horní Blanice s největší středoevropskou populací perlorodky říční
  • Rašeliniště Kapličky- Rybníček U překopané hráze na severním okraji rašeliniště byl v minulosti zřejmě využíván k extenzivnímu chovu ryb. V současnosti se jedná o typicky oligotrofní až dystrofní nádrž.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Životní formy v oligotrofních vodách může ohrozit zvýšení obsahu živin, které může mít za následek změnu vody na eutrofizovanou, kde je velký podíl odumřelé biomasy a rozklad biomasy bateriemi způsobí kyslíkový deficit.[7] a zhroucení přirozených procesů odbourávajících nadbytek živin. Voda se opticky změní na zakalenou a nadměrné množství živin je odbouráváno pomocí hnilobných bakterií za vzniku toxických zplodin. Nebezpečím je také znečištění pesticidy, nebo těžkými kovy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. fle.czu.cz
  2. szp.cdv.cz
  3. http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&ct=res&cd=104&url=http%3A%2F%2Fozp.plzen.eu%2Fdoc%2Fzpmp4%2F07_Voda.pdf&ei=JUVvSo3pL46qmwONm72oBw&usg=AFQjCNE86xZW1Kk7VPK3qrHHeI580avjSA&sig2=gw3a76nfVQDeT_IeJ7viQQ
  4. http://www.nova-vodni-revue.cz/index.php?subaction=showfull&id=1169751079&archive=&start_from=&ucat=69&jdi=headlines&category=69
  5. http://www.biomonitoring.cz/biotopy.php?stanovisteID=34&biotopID=91 popis lokalit a flora na //www.biomonitoring.cz
  6. http://www.avcr.cz/anotace_txt.php?ID=63
  7. http://web.archive.org/web/20070706191342/http://pefmost.edu-most.cz/materialy/eko/ekologie2.doc

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]