Doktor
Doktor je zkrácené označení některého z akademických titulů či vědeckých hodností – doktorátu. Rozlišuje se, zda byl získán rigorózní zkouškou (tzv. malý doktorát, 7 v ISCED), nebo doktorským studiem, resp. obhajobou disertační práce (tzv. velký doktorát, 8 v ISCED). Pro různé doktoráty se může při neoficiální komunikaci používat obecná zkratka slova doktor, tedy prostého dr. (na začátku větného celku pak s velkým písmenem – Dr.), neměla by ale být zaměňována se zkratkou postgraduálního titulu doktora.[1] Doktor je také slovní označení titulu Ph.D. Zkratka Dr. s velkým písmenem je tedy spíše správně spjata právě s tzv. velkými doktoráty.
Odvozeně od akademického titulu doktora medicíny se v lidové mluvě slovo doktor často používá jako označení lékaře.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Doktor ve svém původním významu (lat. doctor) znamená učitele, vyučujícího. Za starého Říma tak byli označováni ti, kteří konali veřejné přednášky. Asi od 12. století se z označení „doktor“ stalo čestné označení učenců, k němuž byl připojován výstižný přívlastek. Např. Tomáš Akvinský byl doctor angelicus, Jan Duns Scotus doctor subtilis nebo Roger Bacon doctor mirabilis. Církevní otcové byli nazývání doctores ecclesiae a jako doctores thalmudiaci vystupovali židovští učenci, znalci talmudu.[2]
Na boloňské univerzitě se nicméně postupně v okruhu učitelů římského práva (doctores legum) z čestného titulu stala zvláštní akademická hodnost, která se rozšířila do celé Evropy. Učitelé kanonického práva byli zváni doctores canonum et decretalium a v okamžiku, kdy se sloučilo studium světského a církevního práva, vznikl dodnes užívaný titul doktora obojího práva (iuris utriusque doctor). Vedle něj pak na pařížské univerzitě vznikl doktorát teologie (theologiae doctor) a pak také lékařství, fyziky, gramatiky, logiky apod. Povinným předstupněm k získání doktorátu bylo ale přípravné bakalářské studium na artistické fakultě, následované ziskem licenciátu. Kromě titulu doktora bylo používáno také označení „mistr“, nejen na pražské univerzitě, ale i na řadě dalších evropských univerzit získávali doktorát právníci a lékaři, zatímco na bohoslovecké a artistické fakultě byl nejvyšším titulem mistr (magister). Později však magisterský titul vyšel z užívání a až do moderní doby zůstal již jen doktorát (ThDr., JUDr., MUDr., PhDr. a další později vzniklé doktoráty).[2] V Praze a Vídni tvořili absolventi univerzit s doktorátem tzv. doktorské sbory, které se až do roku 1873 mj. podílely na správě univerzity a příslušných fakult a na doktorských zkouškách.[3]
Dr. jako zkratka titulu
[editovat | editovat zdroj]Zkratka Dr. je někdy jako zkratka některého z doktorátů používána neoprávněně, či nepřesně. Podle zákona o vysokých školách mohou sice české univerzity udělovat kromě doktorského titulu Ph.D. také další akademické doktorské tituly (po absolvování rigorózní zkoušky, tzv. malé doktoráty), ty jsou ale vždy v plné a nezkratitelné formě jednoznačně označeny jako „doktor přírodních věd“ (RNDr.), „doktor filozofie“ (PhDr.), „doktor medicíny“ (MUDr.), „doktor práv“ (JUDr.) apod.,[4] takže uvedením zkratky „Dr.“ by v takovém případě (např. v plné formě „JUDr. Jan Novák“, ve zkrácené „Dr. Jan Novák“) bylo nejen nejasné, o konkrétně jaký doktorát jde, ale především by došlo k záměně s dřívějším akademicko-vědeckým titulem doktor se zákonem určenou zkratkou „Dr.“ (tzv. velkým doktorátem).[1]
Jiným případem je ovšem zkrácení doktorského titulu ve významu oslovení, protože to může být podle nejvyššího titulu zapsáno ve větě zkratkou. V takovém případě pak nejde o zkratku Dr., ale o zkratku dr. s malým písmenem a tedy např. při oslovení jak „PhDr. Jana Nováka“, tak „Jana Nováka, Ph.D.“ lze užít formy „dr. Jan Novák“ (u velkých doktorátů se pak běžně používá Dr.).[1]
Jednotlivé doktoráty
[editovat | editovat zdroj]| zkratka titulu | latinský význam zkratky | titul |
|---|---|---|
| dr. h. c. | doctor honoris causa | čestný doktor |
| Dr. | doctor | doktor |
| DrSc. | doctor scientiarum | doktor věd |
| DSc. | doctor scientiarum | doktor věd |
| ICDr. | iuris canonici doctor | doktor kanonického práva |
| JUDr. | juris utriusque doctor | doktor práv |
| MDDr. | medicinae dentium doctor | doktor zubního lékařství |
| MSDr. | medicinae stomatologicae doctor | doktor stomatologie |
| MUDr. | medicinae universae doctor | doktor medicíny |
| MVDr. | medicinae veterinariae doctor | doktor veterinární medicíny |
| PaedDr. | paedagogiae doctor | doktor pedagogiky |
| PharmDr. | pharmaciae doctor | doktor farmacie |
| Ph.D. | philosophiae doctor | doktor |
| PhDr. | philosophiae doctor | doktor filozofie |
| RCDr. | rerum commercialium doctor | doktor obchodních věd |
| RNDr. | rerum naturalium doctor | doktor přírodních věd |
| RSDr. | rerum socialium doctor | doktor sociálně-politických věd |
| RTDr. | rerum technicarum doctor | doktor technických věd |
| Th.D. | theologiae doctor | doktor teologie |
| ThDr. | theologiae doctor | doktor teologie |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Internetová jazyková příručka: Zkratky titulů a hodností [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR [cit. 2016-03-15]. Dostupné online.
- ↑ a b DURDÍK, Petr. Doktor. In: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha: J. Otto, 1893. Dostupné online. S. 773–774.
- ↑ § 23–25 zákona č. 63/1873 ř. z., o organisaci úřadů universitních. Dostupné online.
- ↑ § 46 odst. 3, 4 a 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu doktor na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Doktor v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo doktor ve Wikislovníku
Téma Doktor ve Wikicitátech
