Boňov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Boňov
Pohled přes požární nádrž
Pohled přes požární nádrž
Lokalita
Charaktermístní část
ObecJaroměřice nad Rokytnou
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°7′4″ s. š., 15°55′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel81 (2021)[1]
Katastrální územíBoňov (5,5 km²)
Nadmořská výška465 m n. m.
PSČ675 51
Počet domů55 (2011)[2]
Boňov na mapě
Boňov
Boňov
Další údaje
Kód části obce7234
Kód k. ú.607231
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boňov (s předložkou 2. pád do Boňova, 6. pád v Boňově, německy Boniau, do 17. století Bohuňov[3], poté Bouňov[4]) je vesnice, místní část Jaroměřic nad Rokytnou, památkově chráněná jako vesnická památková zóna.[5] Ve vesnici žije 81[1] obyvatel.

Geografická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Zastavěné území místní části Boňov je od zastavěného území místní části Jaroměřic nad Rokytnou vzdáleno 2,8 km. Obě části města spojuje silnice II/401. Tato silnice Boňovem prochází a směřuje k severovýchodu k Lipníku a Dolním Vilémovicím. Silnice III/4015 spojuje Boňov s Ratibořicemi a Štěpánovicemi. Nadmořská výška Boňova se pohybuje mezi 460–475 m n. m. a stoupá směrem k severovýchodu.

Boňov má vlastní požární rybníček napájený bezejmenným potůčkem. Na jih od Boňova protéká potok Ostrý. Ten vytéká z Ostrého rybníka. Zdrojem jeho vod i vod dalšího přítoku potoka Ostrého přitékajícího ze severu je zalesněný vrch Na Skalném (557 m n. m.). Ostrý potok dál směřuje k Jaroměřicím a cestou napájí i rybníky Vlčák a Troubský (lidově „Troubák“).

Historie[editovat | editovat zdroj]

V Boňově je doloženo osídlení mladší doby kamenné. Nalezeny byly kamenné broušené nástroje, především sekery a mlaty. Dále jsou zastoupeny fragmenty lineární keramiky i moravské malované keramiky. Při silnici II/401 bylo objeveno sídliště lidu kultury zvoncovitých pohárů.[6] Žili zde i staří Slované, a to v místech, kde stávala zaniklá ves Pokleky (dnešní trať „Proklaty“).[7]

Boňov se poprvé zmiňuje v listině z 25. ledna 1361. Tehdy jej bítovští Lichtenburkové prodali žďárskému klášteru. V roce 1373 v obci stála tvrz.[8] Od poloviny 15. století se s Boňovem nakládalo jako se součástí jaroměřického panství. Od roku 1562 Boňov nalézáme v ratibořickém panství. Roku 1775 se místní občané zúčastnili nevolnického povstání a roku 1821 se vesnice nepřipojila k robotnímu povstání a bylo jí vyhrožováno vypálením, protože se nepřipojila.[9] V roce 1797 ve škole vznikla škola, ale školní budova pak byla postavena až v roce 1881. Do roku 1849 byla vesnice součástí lesonického panství, od roku 1850 pak patřila pod znojemský okres a od roku 1896 byla součástí okresu Moravské Budějovice. Do roku 1882 patřil Boňov pod Ratibořice, následně pak byl samostatnou obcí a od roku 1976 je součástí města Jaroměřice nad Rokytnou.[9]

V roce 1944 se v nedaleké hájence Na Ostrých ukrývali parašutisti z výsadku skupiny Spelter. Gestapo následně nechalo popravit tři občany Boňova.[10] Byli jimi Michal Kratochvíl, František Pelán a František Durda.[9]

Boňov byl elektrifikován v roce 1930 Západomoravskými elektrárnami (ZME). Jednotné zemědělské družstvo bylo zřízeno roce 1953, v roce 1973 pak bylo sloučeno s JZD Niva ve Výčapech.[9]

V roce 1995 se Boňov stal vesnickou památkovou zónou. Z důvodu vysokých nákladů na rekonstrukci domů v roce 2021 začali obyvatelé vesnice uvažovat o vystoupení ze zóny.[11]

Dne 17. listopadu 2018 byla u vesnice odpůrci úložiště jaderného odpadu vysazena lípa.[12]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Boňova[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 263 236 233 247 227 222 223 185 205 174 154 115 99

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Boňově.
  • kaple svatých Cyrila a Metoděje – stavba z 60. let 18. století[14]
  • obec byla v roce 1995 prohlášena vesnickou památkovou zónou pro téměř původně zachovalý půdorys vesnice a architektonickou hodnotu návesních stavení (štítově orientované uzavřené statky s branou a přízemní domy se zdobenými vjezdovými branami)[15]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Pohledy z Boňova
  • Kaple na návsi
    Kaple na návsi
  • Opravená usedlost
    Opravená usedlost
  • Památník boňovským obětem 1. a 2. světové války
    Památník boňovským obětem 1. a 2. světové války

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-04-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-04-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ Světové dědictví, NKP, chráněná území [online]. monumnet.npu.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 177–178. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  7. ↑ PLICHTA, A. Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. I. Jaroměřice nad Rokytnou : Arca JiMfa, 1994. ISBN 80-85766-38-8
  8. ↑ NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 120. Dostupné online.
  9. ↑ a b c d NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 538–540. 
  10. ↑ MAHEL, Luděk. V Boňově uctí památku gestapem popravených sousedů. Třebíčský deník. 2018-06-21. Dostupné online [cit. 2018-07-25]. 
  11. ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Opravy domů v Boňově vyjdou draho, kvůli památkové zóně. Třebíčský deník. 2021-06-04. Dostupné online [cit. 2021-08-10]. 
  12. ↑ MAHEL, Luděk. Odpůrci jaderného úložiště vysadí symbolicky 17. listopadu lípu. Třebíčský deník. 2018-11-15. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. 
  13. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  14. ↑ Město Jaroměřice nad Rokytnou. Boňov: Jaroměřice nad Rokytnou [online]. Město Jaroměřice nad Rokytnou, 2007-05-11 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ POSPÍCHALOVÁ, Jana. Vesnická památková zóna Boňov (Jaroměřice nad Rokytnou) | Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2007-01-29 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části města Jaroměřice nad Rokytnou
Části obce
Ostatní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Boňov&oldid=22702783“