111. peruť RAF
| No. 111 Squadron RAF | |
|---|---|
| Země |  Spojené království |
| Existence | 1. 8. 1917–31. 1. 1920 1. 10. 1923–12. 5. 1947 2. 12. 1953–22. 3. 2011 |
| Typ | letecká peruť |
| Funkce | stíhání |
| Přezdívka | „Treble One“[p 1] |
| Motto | „Adstantes“ („V pohotovosti“ či „Připraveni“) |
| Velitelé | Keith Park (1928/1929)[1] |
| Nadřazené jednotky |  Royal Flying Corps (1. 8. 1917–31. 3. 1918) Royal Air Force (po 1. 4. 1918) |
| Účast | |
| Války | první světová válka druhá světová válka válka v Iráku |
| Bitvy | bitva u Megida bitva o Francii operace Dynamo bitva o Británii Dieppe operace Torch vylodění na Sicílii vylodění v Itálii Anzio operace Palliser |
| Insignie | |
| Znak |  |
| Perutní varianta leteckého výsostného znaku RAF | |
| Letouny | |
| Průzkumné | B.E.2e |
| Stíhací | Bristol F.2b Bristol M.1b/e Bristol Scout Bulldog D.H.2 Gauntlet Grebe Hunter Hurricane Lightning F.1/3/6 Meteor Nieuport 17 Nieuport 23 Nieuport 24 Phantom FG.1/FGR.2 S.E.5a Siskin Snipe Spitfire Tornado F.3 Vickers F.B.19 |
111. peruť (anglicky No. 111 Squadron, někdy uváděno v podobě No. CXI (Fighter) Squadron), známá také pod přezdívkou Treble One,[p 1] je bývalá peruť Royal Air Force.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vznikla v roce 1917 na Blízkém východě jako 111. peruť Royal Flying Corps[2] během reorganizace britského expedičního sboru v Egyptě poté, co generál Edmund Allenby převzal velení kampaně na Sinaji a v Palestině. Jednotka zůstala na Blízkém východě po skončení první světové války až do roku 1920, kdy byla přečíslována na 14. peruť RAF.
Peruť byla reformována v roce 1923. Ve druhé světové válce se v roce 1940 zúčastnila bitvy o Británii. V letech 1940–1942 bylo mezi jejími příslušníky také několik československých pilotů, například Jiří Hartman, Otmar Kučera a Miloslav Mansfeld.[3] Na podzim roku 1942[4] se přesunula do Středomoří, kde se podílela na kampani v severní Africe a později na spojenecké invazi na Sicílii a poté do Itálie.[5]
V poválečném období byla rozpuštěna a v roce 1953 byla jednotka reaktivována a vybavena proudovými letouny.
V době kdy útvar užíval stroje Hunter, vznikl u něj akrobatický předváděcí tým Black Arrows. V letecké akrobacii jednotka pokračovala i po dalším přezbrojení záchytnými stíhačkami Lightning. Peruť se v roce 1975 přesunula do Skotska, krátce poté, co přešla na typ Phantom FGR.2. V roce 1990 začala létat se záchytnou stíhací variantou stroje Panavia Tornado, Tornado F.3, které provozovala v rámci systému protivzdušné obrany ze skotské základny RAF Leuchars až do března 2011, kdy byla rozpuštěna, čímž současně skončila služba typu Tornado F.3 v RAF.[6][7]
Užívaná letadla[editovat | editovat zdroj]
| Od | Do | Typ | Varianta |
|---|---|---|---|
| srpen 1917 | říjen 1917 | Bristol Scout | |
| srpen 1917 | říjen 1917 | Royal Aircraft Factory B.E.2 | e |
| srpen 1917 | leden 1918 | Bristol M.1 | b |
| srpen 1917 | prosinec 1917 | Airco D.H.2 | |
| srpen 1917 | leden 1918 | Vickers F.B.19 | |
| září 1917 | únor 1918 | Bristol F.2 Fighter | F.2b |
| říjen 1917 | únor 1919 | Royal Aircraft Factory S.E.5 | a |
| leden 1918 | červenec 1918 | Nieuport 17 | |
| leden 1918 | červenec 1918 | Nieuport 23 | |
| leden 1918 | červenec 1918 | Nieuport 24 | |
| únor 1919 | únor 1920 | Bristol F.2 Fighter | F.2b |
| říjen 1923 | leden 1925 | Gloster Grebe | Mk.II |
| duben 1924 | leden 1925 | Sopwith 7F.1 Snipe | |
| červen 1924 | listopad 1926 | Armstrong Whitworth Siskin | Mk.III |
| září 1926 | únor 1931 | Armstrong Whitworth Siskin | Mk.IIIA |
| leden 1931 | červen 1936 | Bristol Bulldog | Mk.IIA |
| květen 1936 | leden 1938 | Gloster Gauntlet | Mk.II |
| leden 1938 | duben 1941 | Hawker Hurricane | Mk.I |
| březen 1941 | květen 1941 | Hawker Hurricane | Mk.IIA |
| duben 1941 | květen 1941 | Supermarine Spitfire | Mk.I |
| květen 1941 | září 1941 | Supermarine Spitfire | Mk.IIA |
| srpen 1941 | říjen 1942 | Supermarine Spitfire | Mk.VB |
| listopad 1942 | leden 1944 | Supermarine Spitfire | Mk.VC |
| červen 1943 | květen 1947 | Supermarine Spitfire | Mk.IXC/E |
| prosinec 1953 | červen 1955 | Gloster Meteor | F.8 |
| červen 1955 | listopad 1956 | Hawker Hunter | F.4 |
| listopad 1956 | duben 1961 | Hawker Hunter | F.6 |
| duben 1961 | únor 1965 | English Electric Lightning | F.1A |
| prosinec 1964 | září 1974 | English Electric Lightning | F.3/F.6 |
| říjen 1974 | červenec 1979 | McDonnell Douglas Phantom | FGR.2 |
| leden 1978 | leden 1990 | McDonnell Douglas Phantom | FG.1 |
| leden 1990 | březen 2011 | Panavia Tornado | F.3 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Esquadrão N.º 111 da RAF na portugalské Wikipedii.
- ↑ Air Chief Marshal Sir Keith Park [online]. RAFweb, rev. 2020-09-20 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b No 111 - 115 Squadron Histories [online]. RAFweb, rev. 2017-06-08 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 111. peruť, kód JU [online]. rafaci.cz [cit. 2021-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Halley 1988, s. 186.
- ↑ No. 111 Squadron (RAF) during the Second World War [online]. www.historyofwar.org [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RAF Leuchars saying farewell to Treble One's Tornado F3s. The Courier. 2011-03-18. Dostupné online [cit. 2021-10-05]. (anglicky)
- ↑ Aviation Photography - 111 Squadron RAF [online]. www.targeta.co.uk [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Halley 1988, s. 187.
- ↑ Jefford 2001, s. 58–59.
- ↑ Rawlings 1976, s. 240–242, 571.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HALLEY, James J. Famous Fighter Squadrons of the RAF: Volume 1. Windsor, Berkshire: Hylton Lacey Publishers Ltd., 1971. Dostupné online. ISBN 0-85064-100-4. (anglicky)
- HALLEY, James J., 1988. The Squadrons of the Royal Air Force & Commonwealth 1918–1988. Tonbridge, Kent: Air Britain (Historians). ISBN 0-85130-164-9. (anglicky)
- JEFFORD, C. G., 2001. RAF Squadrons, a Comprehensive record of the Movement and Equipment of all RAF Squadrons and their Antecedents since 1912. Shrewsbury, Shropshire: Airlife Publishing. ISBN 1-84037-141-2. (anglicky)
- MASON, Francis K. The British Fighter since 1912. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1992. ISBN 1-55750-082-7. (anglicky)
- RAWLINGS, John D. R, 1976. Fighter Squadrons of the RAF and their Aircraft. 2. vyd. London: Macdonald & Jane's. ISBN 0-354-01028-X. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu 111. peruť RAF na Wikimedia Commons - (anglicky) Oficiální stránky
- 111. peruť RAF na www.valka.cz
