Žirovnice (zámek)
| Žirovnice | |
|---|---|
 pohled na zámek od západu | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | okolo roku 1250 |
| Přestavba | po roce 1550 (renesanční zámek), 18. století (barokní) |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | páni z Hradce, Vencelíkové z Vrchovišť, Šternberkové |
| Současný majitel | město Žirovnice |
| Poloha | |
| Adresa | Branka 1, Žirovnice,  Česko |
| Ulice | Branka |
| Souřadnice | 49°15′5,62″ s. š., 15°11′1,3″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 47113/3-3374 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Žirovnice, původně raně gotický hrad, se rozkládá i s městem Žirovnice na skalním ostrohu mezi říčkou Žirovničkou a Počáteckým potokem v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina. Je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad byl založen někdy kolem druhé poloviny 13. století, pravděpodobně pány z Hradce, v roce 1343 držel Žirovnici (též Kardašovu Řečici a ves Strannou) Oldřich III. z Hradce, po něm přešel hrad s městečkem na jeho syna Oldřicha IV. z Hradce. Někdy před rokem 1371 získali hrad páni z Ústí.[2]
V roce 1393 hrad koupil Jan Kamarét z Lukavce, který začal užívat predikát ze Žirovnice. Potomkem Jana Kamaréta byl Diviš Kamarét. Vdova po něm Ofka z Vojslavic hrad a panství prodala, jménem svých nezletilých synů Prokopa, Jana a Zbyňka, Václavu Vencelíku z Vrchovišť.[3][4] Za jeho držení proběhly nejrozsáhlejší stavební úpravy. Mimo jiného nechal hrad vyzdobit rozsáhlými freskami, jejichž velká část se dochovala do současnosti. Dalším majitelem se stal roku 1544 Albrecht z Gutštejna, který v úpravách hradu pokračoval.
V roce 1564 koupil žirovnické panství Jáchym z Hradce. K panství patřily vsi Zdešov, Jakubín, Cholunná, Krumvald, Stranná, Vlčetín, Žďárek a tvrz Štítné a později i Počátky. Na zámku se nacházela kuchyně, pivnice, obročnice, hospodářské prostory, kancelář a místnosti pro ubytování stálých zaměstnanců. Vedle toho se zde mohl ubytovat také pán se svým dvorem a rodinou.[5] Správu panství převzala Jáchymova manželka Anna z Rožmberka, která někdy na Žirovnici i bydlela. Za posledních pánů z Hradce prošel zámek renesančními úpravami. Po smrti Jáchyma Oldřicha přešlo dědictví na jeho sestru Lucii Otýlii, manželku Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka.[6]
Po bitvě u Jankova obsadil Žirovnici švédský generál Lennart Torstenson. Při dobývání císařským vojskem roku 1646 byl hrad silně poničen. V roce 1693 žirovnické panství zdědili Šternberkové, kteří provedli první barokní rekonstrukce. Další generace Šternberků již na zámku nežily, nacházely se v něm kanceláře správy panství a nájemní byty. Zámek byl v roce 1910 prodán městu. Tehdy se již nenacházel v dobrém stavu.
V roce 1964 zámek vyhořel a jeho obnova byla zahájena v roce 1974. Rozsáhlé rekonstrukce pro účely muzea probíhaly až do 90. let 20. století. Návštěvníci zámku mohou vidět soubor nástěnných gotických maleb a expozici „Květiny na šlechtickém sídle“. Dále mohou navštívit výstavu vesnických tradic a řemesel v zámeckém špýcharu nebo expozici žirovnického knoflíkářství a perleťářství, pivovarnictví a šicích strojů v zámeckém pivovaru.[7]
Nástěnné malby[editovat | editovat zdroj]
Na zámku se dochovaly nástěnné malby z 15. století, zpracované formou al secco. Jejich autorství je přisuzováno mistru nástěnné žirovnické malby, který měl podobné fresky vytvořit i na hradě Švihově či na zámku v Jindřichově Hradci. Jejich postupné odkrývání započalo již kolem roku 1900. Nejlépe dochované malby se nachází v kapli (náboženské motivy) a v tzv. Zelené světnici (mytologické náměty, bajky), fragmenty fresek s novozákonními příběhy z Kristova života se dochovaly též v Rytířském sále.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-09-04]. Identifikátor záznamu 159663 : Hrad – zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Václav Ledvinka: Úvěr a zadlužení feudálního velkostatku v předbělohorských Čechách: finanční hospodaření pánů z Hradce 1560-1596, Ústav československých a světových dějin ČSAV, 1985 , s. 39.
- ↑ Zámek Žirovnice [online]. Hrady.cz [cit. 2021-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný. Svazek 13. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 829.
- ↑ BŮŽEK Václav: Poslední páni z Hradce, In: Opera historica, Svazek 6 (1998), Historický ústav Filozofické fakulty JU České Budějovice, s. 140-143.
- ↑ Páni z Hradce – 2. část. Kronika pochodu Krajem pětilisté růže [online]. [cit. 2021-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-09.
- ↑ Historie zámku [online]. Město Žirovnice [cit. 2021-09-09]. Dostupné online.
- ↑ SEVEROVÁ, Markéta. Fresková výmalba zámku v Žirovnici. České Budějovice, 2013 [cit. 2019-12-27]. 83 s. Bakalářská práce. Jihočeské univerzita. Vedoucí práce Hynek Látal. s. 14–18. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KRÁSA, Josef. Nástěnné malby žírovnické Zelené světnice. Příspěvek ke studiu pozdně gotické profánní malby. Umění. 1964, roč. 12, čís. 3, s. 282–300.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Žirovnice na Wikimedia Commons - Podrobná historie zámku v Žirovnici
