Z Vrchovišť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erb Michala z Vrchovišť

Rod z Vrchovišť byla patricijská rodina, původem z dnes již zaniklé obce Vrchoviště, kterou založili Jan Knap (+1420), jeho syn Duchek z Vrchoviště a jeho žena Margareta, pohřbení v kostele sv. Filipa a Jakuba v Sedlci u Kutné Hory. Nejslavnějšími členy rodu byli čtyři bratři Michal, Jan II. Knap, Václav a Vavřinec, kteří od roku 1471 podnikali rovněž v Kutné Hoře, stejně jako Jan Smíšek. Zde se rozdělili na tři rodové linie: Libeničtí z Vrchovišť, Smíškové z Vrchovišť a Vencelíkové z Vrchovišť. V další generaci se rodina značně zadlužila a z kutnohorských pramenů mizí.

Rudokupci a úředníci mincovny[editovat | editovat zdroj]

Tato erbovní měšťanská rodina nabyla významu v době pohusitské a jagellonské v Kutné Hoře a v Jílovém podnikáním se stříbrnou rudou a ve službách kutnohorské mincovny.

Michal, Jan II. Knap, Václav (zvaný Vencelík) a Vavřinec (zvaný Vávra) byli nejvýznamnější členové rodu. Užívali erb. Byli nejen významnými obchodníky, ale také humanisty a štědrými donátory výtvarného umění, prvními renesančními velmoži z této společenské vrstvy. Pro svou reprezentaci vybudovali tři stavby, které přerůstaly nejen rámec měšťanského mecenášství, ale i obvyklé niveau šlechtické. Byli čestně zastoupeni i mezi stavebníky chrámu sv. Barbory.[1] Mezi další členy rodu a nositele predikátu patřil Konrád Švajkar z Vrchoviště, úředník kutnohorské mincovny v letech 1483–1495 a Simeon Semeneka z Vrchovišť, rovněž úředník mince v letech 1472–1482.

Donátoři umění[editovat | editovat zdroj]

Jan Smíšek dal v Kutné Hoře přestavět svůj dům zvaný Hrádek v přepychový šlechtický palác a skupoval také další domy. Bratři na svůj náklad vystavěli v hornické osadě jižně od Kutné Hory trojlodní síňový kostel Nejsvětější Trojice, který ustanovili za rodinné pohřebiště, v něm byli pohřbeni.

Michal z Vrchovišť koupil Samsonovský dům a stál od roku 1481 v čele stavby chrámu sv. Barbory jako její ředitel (director fabricae). Kromě příspěvků na stavbu chrámu Michal roku 1485 zakoupil třetí kapli na jižní straně chóru a do roku 1492 ji dal vyzdobit jako rodinnou kapli velkolepými nástěnnými malbami. Na jižní stěně je pravděpodobně vyobrazen se synem Jindřichem pod rodovým erbem, jímž modrý štít se zlatým jednorožcem ve skoku, a v klenotu helm s polovinou jednorožce. Západní stěnu dal pokrýt malbami starozákonních proroctví ve dvou patrech: Tiburtinská Sibyla ukazuje císaři Augustovi zjevení Panny Marie, Královna ze Sáby kráčí potokem Kedron, na břevnu jehož lávky bude ukřižován Kristus. Pro chórový zpěv chrámu sv. Barbory vznikl bohatě iluminovaný rukopis graduálu, nesprávně nazývaný Smíškovský.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Páni z Vrchovišť měli ve znaku bájného jednorožce. Michal měl zlatého jednorožce v modrém poli, v klenotu helm s polovinou zlatého jednorožce a modrá přikrývadla, jak je vyobrazeno ve Smíškovské kapli chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Všechny tři bratry roku 1492 císař Fridrich III. povýšil do stavu říšských pánů a polepšil jim erb, dále roku 1522 rozdělený na čtvrtiny. V první a třetí byl jednorožec ve skoku doprava, v druhém stříbrném poli jestřáb kráčející doprava, ve čtvrtém poli červené barvy bílý chrt s červeným obojkem ve skoku doprava. Tato verze erbu se dochovala vytesána na svorníku jejich domu Hrádku v Kutné Hoře.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.zirovnice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=19715&id=88259

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PETRÁŇ, Josef: Stavovské království a jeho kultura v Čechách 1471 - 1526, in: Pozdně gotické umění v Čechách. Praha Odeon 1978, str. 63.
  • KRÁSA, Josef: Nástěnná malba, in: Pozdně gotické umění v Čechách. Praha Odeon 1978, str. 266-267.
  • SEDLÁČEK, August: Vencelík z Vrchovišť. In: Ottův slovník naučný, díl XVI, Praha 1907, s. 535.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]