Železniční trať Trutnov - Královec - Lubawka/Žacléř

Trutnov - Královec - Lubawka/Žacléř
Číslo trati	043
Provozovatel	SŽDC
Délka	20,1 km
Rozchod	1435 mm (normální)
Traťová třída	C2 (Královec - Žacléř C3)
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	36 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	60 km/h
OpenStreetMap	mapová data
Průběh trati
Legenda 124,765 Trutnov hlavní nádraží 125,699 Silnice I/16 127,944 Trutnov střed vlečka do Elektrárny Poříčí Trať do Teplic nad Metují Ličná 128,972 47,047 Trutnov-Poříčí 49,359 Libeč Silnice I/16 54,454 Křenov 57,028 Bernartice u Trutnova Ličná Silnice I/16 Silnice I/16 59,931 0,000 Královec 60,592 Silnice I/16 62,089 státní hranice CZ/PL 64,735 Lubawka 3,000 Lampertice 5,032 Žacléř 5,119

Železniční trať Trutnov - Královec - Lubawka/Žacléř (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 043) je jednokolejná celostátní trať, z Královce do Žacléře regionální. Trať vede z Trutnova přes Královec do Lubawky v Polsku. V Královci odbočuje trať do Žacléře.

Historie

Kolejiště v koncové stanici Žacléř bylo zredukováno na jedinou kusou kolej.

Trať byla součástí sítě soukromé společnosti Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (SNDVB), která již dříve vystavěla odbočku od své páteřní trati Pardubice - Liberec do Malých Svatoňovic, kde se nacházely uhelné doly. Koncese ke stavbě spojení z Malých Svatoňovic k tehdejším pruským hranicím byla udělena roku 1865 a roku následujícího se začalo se stavbou. Ta ale byla přerušena prusko-rakouskou válkou. Po uklidnění poměrů se v práci pokračovalo a mezistátní smlouva mezi Rakousko-Uherskem a Pruskem z roku 1867 zajistila překročení hranic v Královeckém průsmyku. Část do Královce byla uvedena do provozu roku 1868, roku 1869 byl otevřen hraniční přechod do dnešní Lubawky, kde byla zřízena rozsáhlá přechodová stanice. Otevřením této trati získaly železniční spojení i uhelné doly na žacléřsku. Trať však v tuto dobu neprocházela dnešní stanicí Trutnov hlavní nádraží, ale pouze stanicí Trutnov-Poříčí (tehdy jen Poříčí). Spojku z hlavního nádraží do Poříčí vystavěla až roku 1870 Rakouská severozápadní dráha, jenž byla dceřinou společností SNDVB.

Roku 1882 Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) postavila krátkou odbočku z Královce do Žacléře, kde do roku 1886 i provozovala dopravu. Tento úsek byl postaven v souvislosti se stavební horečkou ve výstavbě místních drah, ke které došlo po přijetí příslušných zákonů o technických úlevách a státní podpoře ve výstavbě těchto tratí. Roku 1886 převzala provoz na trati přímo SNDVB, vlastníkem však zůstávala ÖLEG, která byla roku 1894 zestátněna i s touto tratí, na níž převzaly provoz Císařsko-královské státní dráhy (k.k. StB).

K roku 1909 byla zestátněna celá SNDVB a k.k. StB se tak staly vlastníkem i provozovatelem hlavní trati z Trutnova do Lubawky. Majetek k.k. StB převzaly roku 1918 ČSD. Po říjnovém převratu 1918 zůstal zdejší hraniční přechod v provozu jak v osobní, tak v nákladní dopravě. Roku 1921 německé železnice elektrizovaly některé tratě na tehdejším svém území a mezi nimi byla i spojnice z vnitrozemí do Lubawky, kde elektrické vedení končilo. Traťové trakční zařízení bylo ale po 2. světové válce částečně rozebráno sovětskou armádou. Zbytky stožárů trakčního vedení byly ale ve zdejší stanici k vidění do nedávné doby.

Po 2. světové válce a zabrání dřívějšího německého území Polskem byla přeshraniční osobní doprava zastavena. Nákladní však fungovala dál, stejně jako vnitrostátní osobní i nákladní doprava. K velkým změnám začalo docházet až po roce 1989. Nejdříve byla roku 1992 zastavena těžba v dole Jan Šverma, ke kterému odbočovala vlečka v Lamperticích. Postupně klesala i tranzitní doprava do Polska, až byla nakonec v roce 2001 zastavena. V osobní dopravě se sice uvažovalo o novém otevření přechodu, ale místo toho byla doprava v roce 2003 zredukována na pouhé čtyři spoje.

Obnovení provozu

Dne 29. 6. 2008 projel po trati poslední vlak v režii ČD. O 6 dní později byla po dlouhých letech obnovena pravidelná přeshraniční doprava z Trutnova přes Lubawku dále do polského vnitrozemí, na české straně v režii firmy Viamont. Osobní doprava do Žacléře byla zastavena. Koncem září 2008 však vlaky do Polska opět jezdit přestaly, jako náhradní řešení jezdily od 11. 10. vlaky opět do Žacléře. Návrh jízdního řádu 2008/2009 nadále počítal s vedením přeshraničních vlaků, tento stav se přenesl i do knižního jízdního řádu. Ale vlaky přes hranice ani s novým jízdním řádem znovu nevyjely a nadále se jezdilo do Žacléře.

To však ustalo s 1. změnou jízdního řádu k 8. 3. 2009, kdy byla osobní doprava na celé trati znovu zastavena. Až v červnu 2009 opět vyjely přeshraniční vlaky do Polska, na české straně opět v režii firmy Viamont. Na úseku z Královce do Žacléře vlaky nadále nejezdí.

SŽDC v roce 2010 požádala o zrušení úseku Královec - Žacléř. 17. prosince 2010 (doručeno 22. prosince) však požádala o přerušení tohoto řízení, protože se objevili čtyři zájemci o převzetí a provozování dráhy: Gemec-Union a. s., NOR a. s., MBM místní dráha Mladá Boleslav – Mělník s. r. o. a České vysoké učení technické v Praze. SŽDC proto hodlalo zahájit standardní výběrové řízení o prodeji tohoto úseku dráhy.

Navazující tratě

• Železniční trať Jaroměř - Trutnov
• Železniční trať Chlumec nad Cidlinou - Trutnov
• Železniční trať Trutnov - Svoboda nad Úpou
• Železniční trať Trutnov - Teplice nad Metují

Související články

• Historie železniční dopravy v Česku
• Železniční doprava v Česku
• Seznam železničních tratí v Česku

Odkazy

• Popis trati - na ZelPage.cz
• Lubawka a okolí - fotografie z trati, včetně historických