Důl Jan Šverma (Žacléř)
| Důl Jan Šverma | |
|---|---|
_11.jpg) | |
| Účel stavby | |
těžba černého uhlíčernouhelný důl | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1958 |
| Zánik | 2004 |
| Současný majitel | GEMEC – UNION a.s. Jívka |
| Pojmenováno po | Jan Šverma |
| Poloha | |
| Adresa | Lampertice,  Česko |
| Souřadnice | 50°40′7,25″ s. š., 15°55′44,76″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 104588 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Jan Šverma byl černouhelný hlubinný důl v Lamperticích na Žacléřsku. Byl založen v roce 1950 sloučením jam Jiří, Eliška v Žacléři, Františka v Černé Vodě, Julie a Marie v Lamperticích a v roce 1957 byl připojen důl Novátor[p. 1] v Bečkově.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Po ukončení druhé světové války byly doly Západočeského báňského akciového spolku (ZBAS).[2][3] dány pod národní správu a od 1. ledna 1946 byly znárodněny a začleněny pod národní podnik Východočeské uhelné doly (VUD). V roce 1950 doly na Žacléřsku byly sloučeny a přejmenovány na Důl Jan Šverma.[4] Těžba byla ukončena na Dole Jan Šverma 31. prosince 1992. V roce 1993 byl převzat firmou Gemec.[5]
Jáma Jan[editovat | editovat zdroj]
Jáma Jan postupně převzala funkci nevyhovujících jam Marie a Eliška. Byla jámou těžní a vtažnou. Jáma Jan byla kruhového průřezu o poloměru 5,5 m a byla zahloubena v roce 1958, postupně byla prohloubena do hloubky 955 m.[6] Jámový stvol je po celé své délce vyztužen litým betonem. Výstavba dolu probíhala v letech 1961 až 1964.[7]
Strojovna byla vybudována na ploše 20 x 30 m a je tvořena železobetonovým skeletem vyplněným cihelnou vyzdívkou a je zastřešena téměř plochou sedlovou střechou. Prostor strojovny osvětlují vysoká okna z luxferů. Fasáda je z je z brizolitu červeného odstínu v kombinaci s šedou ve spodní partii. Objekt měnírny má šedou barvu. V interiéru je portálový jeřáb o nosnosti 32 tun vyrobený v roce 1963 v ČKD Slaný. V objektu měnírny je stejný jeřáb o nosnosti 6 tun.[8]
Těžní stroj typ 2B 6035 je umístěn ve středu strojovny. U těžního stroje chybí stejnosměrný motor, který byl demontován a odvezen na Důl Lazy v roce 2004. Lanové bubny mají průměr 6 m a šířku 3,5 m, navíjené ocelové lano mělo průměr 50 mm. Konstrukce těžního stroje umožňovala automatický provoz bez strojníka. Součástí těžního stroje byl napájecí systém Ward-Leonard. Těžní stroj byl vyroben v roce 1961 v ČKD Praha, závod Slaný.[8][9]
Těžní budova je dvoupodlažní železobetonový skelet vyzděný cihelnou vyzdívkou zastřešený plochou střechou. V přízemí byly průjezdy s kolejemi pro přepravu materiálu a důlní vlečkou. V patře se nachází vozíkový oběh. Sdružená okna v kovových rámech jsou zasklena průmyslovým drátěným sklem. V severní části je přístavek s výtahem o nosnosti dvou tun se samostatným pohonem. Z patra vybíhají spojovací mosty do úpravny uhlí a další k těžní budově jámy Julie. K východní části budovy byl napojen spojovací most pro odvoz kamene, který byl odstřelen v roce 2007, otvor byl zazděn. Součástí přízemí byla kobka pro odsouzené, kteří odmítali pracovat.[8]
Těžní věž je ocelová kozlíková vysoká 52 m, v horní části jsou dvě lanovnice. Těžní nádoby byly dvě čtyřpatrové. Do jedné etáže se vešly dva vozíky nebo 15 osob.[8]
Úpravna uhlí zahrnovala šestipodlažní objekt třídírny a úpravny uhlí spojené spojovacím mostem s vozíkovým oběhem s těžní budovou. Budovu tvořil ocelový skelet vyzděný cihelnou vyzdívkou. Jednotlivá podlaží jsou železobetonová podepřena válcovanými I nosníky. V objektu úpravny se dochoval drtič, třídící síta, hydrocyklon[p. 2], těžkokapalinová nádrž DOR, ocelové násypky, pásové dopravníky a vodovodní potrubí.[8]
Poslední vozík s uhlím vyjel na dole Jan Šverma v roce 2002. Uhlí pocházelo z likvidovaných důlních děl.[1]
Štola Prokopi[editovat | editovat zdroj]
Štola Prokopi (Procoppi-Erbstollen) byla ražena již před rokem 1814 a patřila žacléřskému panství.[10] V horních knihách byla zapsána až v roce 1841, ražba probíhala jihovýchodu směrem a byla větrnou a odvodňovací štolou pro jámy Julie a Marie. Štola k jámám byla dlouhá 380 m, průřez 1,6 x 2,0 m. Její ústí bylo v údolí Lampertického potoka v lokalitě Na Štole. Na opačném břehu Lampertického potoka ústila štola Antoni.[3] Štola Prokopi byla prodloužena na konečnou délku 670 m od ústí štoly. Štolou bylo vytěžené uhlí dopravováno vozy taženými koňmi a prodáváno přímo před ústím štoly. Na blízký odval v údolí Lampertického potoka byl ukládán vytěžený kámen z dolu a kámen vytříděný z uhlí. Odval byl společný i pro štolu Antoni.[3][11] V roce 2013 byl ověřován stav štoly, prokázat nebo vyvrátit propojení štol Antoni a Prokopi, ověřit složení vytékajících důlních vod pomocí kopaných šachtic. Šachtice byla vyhloubena v říjnu 2013 do hloubky 8,2 m a proražen strop štoly. Byl ověřen původní profil štoly, který je v cihelné obezdívce. Byl nalezen rozsáhlý zával v úseku asi 7 až 10 m od ústí štoly, který zadržoval vodu v prostoru štoly a v původním dobývacím prostoru štoly Prokopi.[12][13][14] Voda bude odvedena vodotečí do usazovací nádrže a pak vypouštěna do recipientu.[15]
Technická památka[editovat | editovat zdroj]
Dne 31. prosince 2011 byl uhelný hlubinný důl Jan prohlášen kulturní památkou ČR.[16] Je zachován spojovací most, objekt strojovny s vybavením, šachetní budova s kompletním vybavením vozíkového oběhu, kozlíková těžní věž a úpravna uhlí.[7][9][17]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b MAUER, Jiří; NOVOTNÝ, Karel; GAWOR, Franciszek. Hornictví na Žacléřsku. Žacléř: [s.n.], 2015. CZ.3.22/3.3.02/14.04269. S. 135.
- ↑ KONVIČKA, Vladislav. DĚJINY DOLOVÁNÍ UHLÍ A RUD. www.hornictvi.info [online]. [cit. 2016-08-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Hornictví na Žacléřsku ... c.d., s. 65.
- ↑ Z historie 400 let dolování černého uhlí ve Východních Čechách. www.bzs.cz [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Nástin dějin uhelného hornictví v Podkrkonoší (3). www.zdarbuh.cz [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Vlivy důlní činnosti. mapy.geology.cz [online]. Česká geologická služba [cit. 2016-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Důl Jan Šverma Žacléř - méně známý hornický skanzen plný důlních památek [online]. E15.cz, 2011-08-17 [cit. 2016-10-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Detail dokumentu - G0132263. Kapitola Textový obsah. iispp.npu.cz [online]. NPÚ [cit. 2016-10-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Hornický skanzen Žacléř. www.hornickyskanzenzacler.cz [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-12.
- ↑ Hornictví na Žacléřsku ... c.d., s. 32.
- ↑ Hornictví na Žacléřsku ... c.d., s. 69.
- ↑ Hloubení šachtice do prostoru štoly Prokopi. www.bzs.cz [online]. [cit. 2016-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Šachtice do štoly Prokopi - dokončení. www.bzs.cz [online]. [cit. 2016-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Průzkumné práce v oblasti štol Antoni a Prokopi. www.bzs.cz [online]. [cit. 2016-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Východočeské uhelné doly | Palivový kombinát Ústí, s. p.. www.pku.cz [online]. [cit. 2016-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-02.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-07]. Identifikátor záznamu 38897239 : Uhelný důl hlubinný Jan. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Žacléř - hornický skanzen. www.turistika.cz [online]. [cit. 2016-09-30]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Jan Šverma na Wikimedia Commons - Hornický skanzen Žacléř
- Odkrytá část štoly Archivováno 7. 6. 2020 na Wayback Machine. Prokopi, hloubení šachtice fotografie
