Šarlota Meklenbursko-Střelická

Šarlota Meklenbursko-Střelická
Šarlota Meklenbursko-Střelická
Manžel	Jiří III.
Korunovace	22. září 1761
Narození	19. května 1744
	Mirow, Německo
Úmrtí	17. listopadu 1818
	Londýn, Velká Británie
Pochována	Kaple svatého Jiří ve Windsoru
Předchůdce	Karolina z Ansbachu
Následník	Karolina Brunšvická
Potomci	Jiří IV.
Rod	Dynastie Meklenburských
Otec	Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Matka	Alžběta Sasko-Hildburghausenská

Šarlota Meklenbursko-Střelická (německy Sophie Charlotte von Mecklenburg-Strelitz) (19. května 1744, Mirow – 17. listopadu 1818, Kew) byla rozená princezna meklenbursko-střelická a jako manželka britského krále Jiřího III. britská královna.

Životopis

Jejími rodiči byli vévoda meklenbursko-střelický Karel Ludvík Fridrich a jeho manželka Alžběta, saská princezna. Šarlota se narodila jako osmá z jejich deseti dětí. 11. prosince roku 1752 zemřel starší bratr jejího otce, čímž se zcela změnilo postavení její rodiny – otec se stal panovníkem Meklenburska a změnila se i Šarlotina pozice jako nevěsty.

Její bratři a matka vdova pro ni hledali výhodný svazek. V 17 letech byla vybrána jako nevěsta pro mladého britského krále Jiřího III., třebaže její ruka nebyla první, o niž se ucházel – uvažoval o několikero mladých princeznách, jež však jeho matka Augusta Sasko-Gothajská i její rádci nepovažovali za vhodné partie.

Manželství

Šarlota přijela do Velké Británie v roce 1761 a 8. září téhož roku se provdala za krále Jiřího III. v Královské kapli St James's Palace. O dva týdny později byli oba korunováni ve Westminsterském opatství.

Tchyně, waleská princezna Augusta Sasko-Gothajská, Šarlotu nepřivítala s otevřenou náručí a jistý čas panovalo mezi oběma ženami velké napětí. Přes tento nedostatek sympatií ze strany tchyně i přesto, že Jiří měl před manželstvím mnoho avantýr, bylo jejich manželství šťastné; po svatbě již byl Jiří Šarlotě vždy věrný. V průběhu času získala Šarlota velký vliv na Jiřího a přístup do vlády, nezneužívala jej však.

Královna Šarlota se zajímala o umění, podporovala Johanna Christiana Bacha, který byl jejím učitelem hudby. Některá svá díla jí věnoval Wolfgang Amadeus Mozart. Královna byla i velmi zdatným amatérským botanikem a významně připěla k vybudování Královských botanických zahrad (Kew Gardens) (Kew Gardens). Zakládala domy a nemocnice pro nastávající matky.

Velkou váhu přikládala vzdělání jako takovému, především však vzdělání a výchově dívek a žen, a ona sama dohlížela na to, aby její dcery získaly lepší vzdělání než bylo běžné u mladých žen té doby.

Manželova nemoc

Po vypuknutí Jiřího choroby, tehdy označované jako šílenství, se Šarlota ujala péče o něj, nemohla však s ním být tak často, jak by chtěla pro jeho nepříčetné chování a časté nepředvídatelné nebezpečné reakce. Přesto však Šarlota byla jeho oporou v nemoci (dnes se předpokládá, že šlo o projevy porfyrie, těžké metabolické poruchy), jež se časem zhoršovala. Třebaže jejich syn Jiří převzal panovnické povinnosti, Šarlota byla po právní stránce královou zástupkyní, a to od roku 1811 až do své smrti.

Zemřela v Dutch House v Surrey u paláce Kew 17. listopadu roku 1818 v 74 letech věku. Zemřela sedíc v křesle při malování portrétu rodiny; v okamžiku její smrti byl po jejím boku její nejstarší syn, waleský princ Jiří, budoucí král Jiří IV., který podpíral její ruku.

Pochována byla v kapli sv. Jiří na hradě Windsor.

Potomci

Královna Šarlota s prvními dvěma dětmi (1765)

Šarlota a Jiří měli spolu patnáct potomků, devět synů a šest dcer, mezi nimi dva budoucí krále Velké Británie. Dva poslední synové zemřeli v útlém věku.

• Jiří IV. (12. srpna 1762 – 26. června 1830), britský král ∞ 1795 princezna Karolina Brunšvická (1768–1821)
• Frederik August (16. srpna 1763 – 5. ledna 1827) ∞ 1791 princezna Frederika Šarlota Pruská (1767–1820)
• Vilém IV. (21. srpna 1765 – 20. června 1837) ∞ 1818 princezna Adelheid Sasko-Meiningenská (1792–1849)
• Šarlota Augusta (29. září 1766 – 5. října 1828) ∞ 1797 württemberský král Fridrich I. (1754–1816)
• Eduard August (2. listopadu 1767 – 23. ledna 1820), vévoda z Kentu a Strathearnu ∞ 1818 princezna Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (1786 – 1861), otec královny Viktorie
• Augusta Žofie (8. listopadu 1768 – 22. září 1840)
• Alžběta (22. května 1770 – 10. ledna 1840) ∞ 1818 landkrabě Fridrich VI. Hessensko-Homburgský (1769–1829)
• Ernst August I. (5. června 1771 – 18. listopadu 1851), hannoverský král ∞ 1815 prinezna Frederika Meklenbursko-Střelická (1778–1841)
• August Frederik (27. ledna 1773 – 21. dubna 1843), vévoda ze Sussexu ∞
  • 1793 lady Augusta Murray (1768 – 1830), anulováno 1794
  • 1831 lady Cecilia Underwood (1785 – 1873)
• Adolf Frederik (24. února 1774 – 8. července 1850), vévoda Cambridge ∞ 1818 princezna Augusta Hessensko-Kasselská (1797–1889)
• Marie (25. dubna 1776 – 39. dubna 1857) ∞ 1816 Vilém Fridrich, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu (1776 – 1834)
• Sophia (3. listopadu 1777 – 27. května 1848)
• Octavius (23. února 1779 – 3. května 1783)
• Alfred (22. září 1780 – 20. srpna 1782)
• Amelia (7. srpna 1783 – 2. listopadu 1810)

Vztahy s Marií Antoinettou

Šarlota udržovala úzké vztahy s Marií Antoinettou, francouzskou královnou. Spojovala je láska k hudbě a umění, jimž se i samy věnovaly; nikdy se však osobně nesetkaly. Po vypuknutí francouzské revoluce britská královna již chystala apartmány pro Marii Antoinettu a její rodinu, vývoj událostí však spěl jinam – francouzskému královskému páru se nepodařilo prchnout ze země a byl popraven.

Odkazy

Externí odkazy

• http://www.lib.virginia.edu/small/exhibits/charlotte/sophie.html

Předchůdce: Karolina z Ansbachu

královna Království Velké Británie 1761 – 1801

Nástupce: –

Předchůdce: Karolina z Ansbachu

Irská královna 1761 – 1801

Nástupce: Marie z Tecku (1927 – 1936)

Předchůdce: –

královna Spojeného království Velké Británie a Irska 1801 – 1818

Nástupce: Karolina Brunšvická

Předchůdce: –

Hannoverská královna 1814 – 1818

Nástupce: Karolina Brunšvická