Šarbel Machlúf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šarbel Machlúf
Šarbel Machlúf
řeholník
Narození 8. května 1828
Úmrtí 24. prosince 1898
Svátek 24. července
Pohřben v klášteře sv. Marona v Annaya, Libanon
Blahořečen 5. pros. 1965 papežem Pavlem VI.
Svatořečen 9. října 1977 papežem Pavlem VI.
Uctíván církvemi Římskokatolická a Maronitská církev

Svatý Šarbel Machlúf nebo Makhlūf, arabsky مار شربل, vlastním jménem Jusef Makhlúf (8. května 182824. prosince 1898) je jeden z nejznámějších svatých na Středním východě, kněz, asketa, mystik.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako páté dítě nemajetných rodičů Antuna a Brigidy Makhlúfových katolíků maronitského ritu. Rodina žila v malé horské vesnici Bekaa Kafra 140 km severně od Bejrútu. Když byly Josefovi tři roky, zemřel mu otec. Poté si matka vzala za manžela poctivého a zbožného jáhna jménem Ibrahim.

Řeholníkem[editovat | editovat zdroj]

Ve čtrnácti letech Josef pocítil první náznaky řeholního povolání. V roce 1851 se rozhodl vstoupit do kláštera v Majfúku. Zde prožil rok svého noviciátu. Ve druhém roce přešel do kláštera v Annayi, kde 1. listopadu 1853 složil první sliby a přijal jméno Šarbel. Dokončil svá teologická studia a 23. června 1859 byl vysvěcen na kněze.

Odchod do samoty[editovat | editovat zdroj]

15. února 1875, po mnoha letech v klášteře v Annaya, otec Šarbel obdržel povolení k odchodu do malé a odlehlé poustevny svatých Petra a Pavla. Nacházela se ve výšce 1350m nad mořem. Tam se spojil s Kristem modlitbami, manuální prací, přísným sebeovládáním a postem. Šarbelova cela měla jen 6 m². Pod hábitem stále nosil žíněnou košili, spal jen několik hodin denně a jedl pouze jednou za den.

Smrt v kapli[editovat | editovat zdroj]

Otec Šarbel zemřel na Štědrý den roku 1898 během adorace před Nejsvětější Svátostí. Jeho spolubratři ho našli na podlaze kaple. Když umývali tělo, objevilo se velké světlo ze svatostánku. Mniši to považovali za viditelné znamení nebe. Venku silně sněžilo, vál ostrý vítr. Všechny cesty k poustevně byly zaváté a tak nikdo nemohl informovat vesničany o světcově smrti. Přesně ten den lidé v okolí poznali, že otec Šarbel byl povolán do nebe. Mladí muži se vydali s lopatami odházet sníh, aby se dostali do poustevny a donesli tělo do kláštera Annay.

Neporušené tělo zesnulého bylo uloženo v klášteře sv. Marona v Annaya. Bylo podrobeno lékařským testům a potvrdilo se, že tkáně nejeví žádné známky rozkladu. Tělo vydávalo zvláštní vůni a uvolňovalo načervenalou tekutinu neznámého původu.

Svatořečení[editovat | editovat zdroj]

Otec Šarbel Makhlúf byl papežem Pavlem VI. prohlášen za blahoslaveného dne 5. prosince 1965. Svatořečen byl týmž papežem 9. října 1977. Světcův hrob v maronitském klášteře v Annaya se stal poutním místem. Mnozí z poutníků, mezi nimiž jsou i muslimové, byli zázračně uzdraveni na těle i na duchu.

Modlitba[editovat | editovat zdroj]

Modlitba k svatému Šarbelovi

Svatý otče Šarbele, který ses zřekl všech příjemností světa, žil jsi pokorně v samotě poustevny a nyní přebýváš v nebeské slávě, oroduj za nás. Rozjasni naši mysl i srdce, utvrď naši víru a posilni vůli, rozněť v nás lásku k bližním, pomáhej nám volit dobro a vyhýbat se zlu, chraň nás před nepřáteli viditelnými i neviditelnými a pomáhej nám v našem každodenním životě. Na tvoji přímluvu obdrželo mnoho lidí dar uzdravení duše i těla a vyřešení problémů v situacích lidsky bezvýchodných. Shlédni na nás milostivě a bude-li to ve shodě s Boží vůlí, vypros nám u Boha milost, o kterou pokorně prosíme. Především však nám pomáhej jít každodenně cestou svatosti do života věčného. Amen.

Citáty[editovat | editovat zdroj]

  • "Otče pravdy, Tvůj Syn je smírnou obětí. Jeho krev vylévá se za mě, přijmi moji oběť."

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PIOTROWSKI, Mieczysław. Svatý poustevník z Libanonu. Milujte se!. květen 2008, roč. 2, čís. 5, s. 5-15. ISSN 1802-4327.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]