Šaháda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlajka Afghánistánu mezi lety 1997–2001, jejímž ústředním motivem byla šaháda

Šaháda (arabsky: الشهادة; aš-šaháda) je islámské krédo neboli vyznání víry, které patří k pěti pilířům islámu. Arabská formule vyznání víry zní: [Ašhadu] Lá iláha illálláhi wa Muhammadun rasúlulláhi, v překladu „[Vyznávám, že] Není božstva kromě Boha a Muhammad je posel Boží“.[1] Muslimové ji často opakují, a to zejména při modlitbách. V islámských zemích a rodinách bývá šeptána do ucha novorozencům, šahádou by se měli lidé loučit se zemřelým.[1] Doslova termín šaháda znamená „svědectví“ či „dosvědčení“ a až v náboženském významu znamená „vyznání víry“.[2]

Pokud chce člověk konvertovat k islámu, je nutné šahádu pronést. Miloš Mendel uvádí, podle islámské právní vědy každý, kdo šahádu pronese, se formálně stává muslimem.[3] Tomu, kdo šahádu pronese, náleží titul šahíd („vyznavač“) a je připraven podniknout cestu do ráje.[3] Islámské krédo se může v různých oblastech mírně lišit, význam klíčových části však zůstává stejný – v první se muslim výslovně prohlašuje za monoteistu a vyznává, že Alláh je jediný Bůh, v druhé prohlašuje Muhammada za božího posla.

Vlajky

Vlajka Somalilandu s islámským krédem

Šaháda je či byla zobrazena na několika národních vlajkách:

Islámské krédo je však zobrazeno i na dalších vlajkách jako je vlajka Hamasu.

Reference

  1. a b MENDEL, Miloš. Vyznání víry. In: HORYNA, Břetislav; PAVLINCOVÁ, Helena. Judaismus, křesťanství, islám. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-165-9. S. 646.
  2. KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-821-5. S. 92. 
  3. a b MENDEL, Miloš. Tajemství pěti sloupů víry. In: KŘIKAVOVÁ, Adéla; MENDEL, Miloš; MÜLLER, Zdeněk. Islám: Ideál a skutečnost. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-012-8. S. 98.

Externí odkazy