Římskokatolická farnost Hora Svatého Šebestiána
Souřadnice: 50°30′38,88″ s. š., 13°15′5,4″ v. d.
| Římskokatolická farnost Hora Svatého Šebestiána | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Diecéze | litoměřická |
| Provincie | česká |
| Lokalizace farnosti | |
  Římskokatolická farnost Hora Svatého Šebestiána | |
| Území farnosti | |
| Hora Svatého Šebestiána • Jilmová • Menhartice • Nová Ves • Pohraniční | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | (platná do 31. prosince 2012) Římskokatolická farnost Hora Svatého Šebestiána 431 82 Hora Svatého Šebestiána čp. 1 Adresa nástupnické farnosti: Římskokatolická farnost-děkanství Chomutov náměstí 1. Máje 2, Chomutov 430 01 Chomutov I tel.: +420 474 651 396 |
| Souřadnice | 50°30′38,88″ s. š., 13°15′5,4″ v. d. |
| Webové stránky | www |
| farnost.chomutov@dltm.cz | |
| IČO | 61345199 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 01/2016 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Hora Svatého Šebestiána (lat. Sebastiansberga[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Hoře Svatého Šebestiána a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.
Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]
Farnost pochází z roku 1674. Matriky jsou vedeny od roku 1697.[2] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást chomutovského farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti-děkanství Chomutov.
Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- 1635 Sebastanus Weiß S.J.
- 1636 Leonardus Goebner
- 1672 Tobias Plackowitz
- 1683 Christ. Ign. Luke
- 1701 Adamus Ferd. Danzer
- 1711 Melchior Handrietz
- 1716 Josephus Max. Uhl
- 1721 Joannes Thad. Mengemann
- 1742 Anton. Richter
- 1745 Joann. Georg. Hoelizter
- 1756 Wenceslaus Pohl
- 1757 Josephus Chmel
- 1758 Ber. Hayd
- 1758 Georgius Pohl
- 1766 Josef Wagner, † 15. 6. 1803
- 1803 Georg. Wahner, † 8. 6. 1833
- 1809 Josef Handbach, n. 11. 10. 1747 Cubitens, o. 28. 5. 1770
- 1813 Franc. Koehler, n. 7. 3. 1777 Komotau, o. 7. 12. 1799, † 15. 8. 1842
- 1824 Josef Blasche, n. 13. 3. 1783 Bilin, o. 15. 8. 1807, † 5. 6. 1861
- 1831 Florian Schlosser, n. 3. 3. 1791 Reichdorfens., o. 11. 8. 1816, † 10. 6. 1875
- 1836 Franc. Schott, n. 21. 2. 1785 Rodenaviens. o. 17. 8. 1809
- 1848 Anton. Schubert, n. 4. 8. 1801 Schaboglück, o. 24. 8. 1824, † 20. 7. 1882
- 1854 chybí katalog
- 1855 Anton. Stoy, n. 22. 10. 1810 Padloschin., o. 4. 8. 1834, † 8. 1. 1886
- 1871 Ignat. Iser, n. 12. 3. 1814 Reischdorf, o. 1. 8. 1839, † 9. 1. 1882
- 1883 Josef Pech, n. 20.12. 1845 Eidlitz, o. 23. 7. 1870, † 29. 4. 1899
- 1899 Adolph Bauer, n. 17. 6. 1866 Rokycan., o. 17. 7. 1892, † 12. 8. 1909
- 1907 par. vacat, admin. interc. Vict. Pinkava
- 1908 Steph. Protze, n. 16. 4. 1864 Hainspach, o. 25. 3. 1888, † 1. 9. 1943
- 1912 par. vacat, admin. interc. Joann. Herkner
- 1913 Math. Butzküven n. 8. 2. 1870 Berrendorf, o. 14. 7. 1901, † 8. 6. 1950
- 1941 par. vacat, admin. Franc. Scheider
- 1. 3. 1941 Franc. Scheider, n. 21. 5. 1901 Berlin, o. 4. 8. 1929, exil 23. 7. 1947 Rakousko, † 1965;[3] Kněz německé národnosti. Zatčen 23. května 1941 pro podrývání státní autority a vnášení nepokoje mezi lid používáním nacistům nepřátelským výroků ve škole a na kazatelně.[4] Po věznění v Mostě a Chomutově byl 16. srpna 1941 poslán do koncentračního tábora v Dachau. Zde ztratil nohu následkem lékařských pokusů, které na něm byly prováděny.[3] Na svobodu byl propuštěn z Dachau 28. března 1945.[4]
- 23. 7. 1947 Joann. Bielik
- 1. 11. 1948 Hermann Staepel
- 18. 3. 1949 Josef Vavrečka
- 1. 10. 1951 Adolph. Woletz
- 6. 11. 1954 Josef Zimmerhackel
- 19. 12 1956 František Kolář
- 15. 6. 1958 Antonín Blaha
- 1. 5. 1969 František Kolář, administrátor excurrendo
- 1. 9. 1980 Jan Janáč
- 1. 7. 1986 Jan Kozár
- 1. 2. 2004 – 31. 12. 2012 Alois Heger, administrátor excurrendo[5]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti[editovat | editovat zdroj]
Do farnosti náleželo území obcí:[2]
- Hora Svatého Šebestiána (Sebastiansberg)[p 2]
- Jilmová (Ulmbach)[p 2]
- Menhartice (Märzdorf)[p 2]
- Nová Ves (Neudorf)[p 2]
- Pohraniční (Raizenhein)[p 2]
Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti[editovat | editovat zdroj]
| Fotografie | Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zaniklé sakrální stavby | |||||||
| 1. | .jpg)
|
Kostel svatého Šebestiána | Hora Svatého Šebestiána | nelze sloužit | 50°30′39″ s. š., 13°15′5″ v. d. | zbořený farní kostel[2][6] | |
| 2. | Kostel Nanebevzetí Panny Marie | Nová Ves | nelze sloužit | 50°29′57″ s. š., 13°15′49″ v. d. | zbořený filiální kostel[2][7] | ||
| 3. | Kaple sv. Floriána | Menhartice | nelze sloužit | 50°30′27″ s. š., 13°17′31″ v. d. | zbořená kaple[2][8] | ||
| Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice | |||||||
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 414.
- ↑ a b c d e MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 63.
- ↑ a b GRULICH, Rudolf. Sudetendeutsche Katholiken als Opfer des Nationalsozialismus. Brannenburg: Sudetendeutsches Priesterwerk, 1999. 116 s. S. 99–100. (němčina)
- ↑ a b LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938 – 1945. [s.l.]: Miroslav Kalousek, 2017. 224 s. S. 35.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2019.
- ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Šebestiána, Kat. území: Hora Svatého Šebestiána [online]. [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kat. území: Nová Ves u Křimova [online]. [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple sv. Floriána, Kat. území: Menhartice u Křimova [online]. [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.
