Československá vojenská mise v Koreji (1952–1956)

Československá vojenská mise v Koreji (1952–1956) představovala vojenskou nemocnici působící v korejské válce na straně Severní Koreje.

Působení[editovat | editovat zdroj]

Nemocnice zahájila své působení v dubnu 1952. To byly dva měsíce poté, co o jejím vytvoření rozhodl politický sekretariát ÚV KSČ. Tvořilo ji 29 lékařů, ošetřovatelek a zdravotníků. Velitelem byl MUDr. Josef Barták. Lůžkovou kapacitu tvořilo 2000 lůžek a byla vytvořena pro 500 pacientů. Zprvu působila ve vesnici Sogam. V dubnu 1953 byla přemístěna do vesnice Ousara u Chičonu. Současně došlo k vystřídání většiny personálu a novým velitelem se stal MUDr. Bedřich Placák. V říjnu pak byla přesunuta do Čondzinu, kde už sloužila pouze civilnímu obyvatelstvu. Celkem za dobu svého působení uskutečnili českoslovenští lékaři více než 700 náročných operací a umožnili návrat na frontu 594 pacientům.

Výpovědi Jana Šejny[editovat | editovat zdroj]

Podle výpovědi přeběhlého československého generála Jana Šejny, který utekl v době kdy mu hrozilo stíhání za hospodářskou kriminalitu, se v této nemocnici prováděly pokusy na zajatých amerických vojácích, které měly údajně pokračovat i ve vojenské nemocnici v Praze.

Podle jeho výpovědi, přednesené dne 1992 před podvýborem pro příslušníky ozbrojených sil Výboru pro národní bezpečnost Sněmovny reprezentantů Kongresu USA, se československá nemocnice zabývala pokusy na zajatých amerických vojácích.

Část amerických vojáků byla podle této výpovědi později transportována do Československa, kde pokusy pokračovaly ve vojenské nemocnici v Praze. Podle Šejny byl jedním z účastníků i tehdejší lékař a později známý spisovatel Ludvík Souček.

Podle Šejnovy výpovědi byl velitelem československých operaci v Koreji plukovník, později generál, Rudolf Babka ze zpravodajské služby vojenské rozvědky Generálního štábu, který v Koreji působil jako diplomat z ministerstva zahraničí ČSR. Skutečným šéfem této nemocnice měl údajně být plukovník profesor MUDr. Vladimír Dufek, srdeční specialista.

V počáteční fázi mělo být, podle Šejny, do této operace zapojeno osmnáct českých a slovenských lékařů a větší množství pomocného personálu. V době přípravy na tento úkol bylo údajně několik československých lékařů školeno v oblasti atomového záření a jeho účincích na lidské tělo v Institutu atomové medicíny v Dubně u Moskvy.

Na žádost USA se uskutečnilo vyšetřování, které mělo objasnit skutečnost. Kontaktováni byli i českoslovenští příslušníci Dozorčí a Repatriační komise neutrálních států

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu[editovat | editovat zdroj]

Vyšetřování tohoto případu českými orgány a Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) nenalezlo žádný důkaz, který by Šejnovo tvrzení potvrzoval. Úřad zároveň dospěl k názoru, že nemocnice působící v Koreji byla zcela nevhodná pro jakoukoliv utajenou činnost.

Podle ÚDV se nikdo se jménem Dufek nevyskytuje v archivních materiálech v souvislosti s nemocnicí v Koreji. MUDr. Vladimír Dufek pracoval v různých funkcích v Ústřední vojenské nemocnici v letech 1948–1988. Neúčastnil se mise vojenské nemocnice v Koreji ani nebyl na žádném školení v SSSR. V roce 1993 podepsal prohlášení, že o žádných pokusech na válečných zajatcích neví ani o nich neslyšel.

Podle ÚDV v nemocnici pracovalo 22 československých lékařů. Materiály jsou dostupné pro 19 z nich. Podle nich se tři lékaři zúčastnili školení v SSSR, z toho dva až po návratu z Koreje.

Podle ÚDV není další svědectví ani nejsou v archivních materiálech žádné další důkazy účasti československých občanů na pokusech a přesunech zajatců během Korejské války. Nemocniční zařízení označuje kvůli vysokému počtu korejských zaměstnanců, častému střídání lékařů a špatnému vybavení za neschopné umožňovat jakoukoliv utajovanou činnost.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Severokorejská:

4 lékaři – Řád svobody a nezávislosti II. stupně
21 lékařů, ošetřovatelek a zdravotníků – Řád národního praporu III. stupně
4 příslušníci nemocnice Medaili Za práci

Československá:

3 lékaři – Řád práce
15 příslušníků nemocnice – Vyznamenání Za statečnost

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Výpověď Jana Šejny před Kongresem USA, 17.9.1996:
- Statement of Jan Sejna Before the Subcommittee on Military Personnel of the House National Security Committee, September 17, 1996 – na stránkách nationalalliance.org
- House Subcommittee on Military Personnel – Testimony of Jan Sejna, September 17, 1996 – na stránkách aiipowmia.com
Češi v korejské válce
Češi a Slováci v Koreji

Články a názory[editovat | editovat zdroj]

Pavel Baroch: Mučili Češi americké vojáky v Koreji?, aktualne.centrum.cz, 8.11.2006

Luděk Navara, Jan Gazdík: US Army hledá své pohřešované v Česku Archivováno 25. 5. 2010 na Wayback Machine., MF Dnes, na stránkách cs-magazin.com, prosinec 2004

Hana Catalanova and Vaclav Eminger: A Vain Effort to End the Investigation, 31 October 2002 / Ludek Navara and Jan Gazdik: Korean Mystery Stays Unsolved, MF Dnes, 14 October 2002, na stránkách jrnyquist.com

Katerina Zachovalova: US Investigating POW Claims – Pentagon analyst seeking info classified during Cold War, The Prague Post, 25 November 2004, na stránkách aiipowmia.com

Joe Schlatter: The Claims of MG Jan Sejna: Crafted Nonsense Archivováno 15. 1. 2006 na Wayback Machine. (Tvrzení Jana Šejny: Vypracovaný nesmysl), na stránkách miafacts.org

České konflikty po druhé světové válce

1945–1948	válka s banderovci (Akce B) (1945–1947) • Československo-polské pohraniční spory (1945–1947) • Vysídlení Němců z Československa (1945–1947) • Přesídlení Maďarů do českých zemí (1945–1947) • Únor 1948

1948–1989	Akce DI (Důverné-Izrael) 1947-1949 • Československý protikomunistický odboj (Skupina bratří Mašínů, Černý lev 777, Světlana, Jarmila) • korejská válka (1950–1953) (Československá vojenská a následně civilní nemocnice v Severní Koreji (1952–1956), Repatriační komise neutrálních států (RKNS) (1953–1954), Dozorčí komise neutrálních států (DKNS) (1953–1993)) • Letecký souboj nad Merklínem (1953) • Plzeňské povstání (1953) • Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (boj o Československý rozhlas, Incident u holešovských kasáren) (1968) • Protesty v Československu v letech 1968–1969 • Operace Krkonoše (1980) • Sametová revoluce (1989)

1989–současnost	občanská válka v Angole (mírové mise OSN UNAVEM I (1989-1991) a UNAVEM II (1991–1992)) • válka za nezávislost Namibie (mírová mise OSN UNTAG (1989–1990)) • válka v Zálivu (Československý protichemický prapor v Perském zálivu) (1990–1991) • mírová mise OSN UNGCI (1991–2003) • mírová mise OSN UNIKOM (1991–1993) • válka v Jugoslávii (mírové mise OSN UNPROFOR (1992–1995), UNCRO (1995–1996), UNPREDEP (1995–1999), UNTAES (1996–1998) a UNMOP) (1996–2002); mírové mise NATO IFOR (1995–1996/1997), SFOR (1996/1997–1998) a SFOR II (1998–2004), mírová mise EU operace Althea (2007–2008; 2010–současnost)) • občanská válka v Somálsku (mírová mise OSN UNOSOM I (1992–1993)) • občanská válka v Tádžikistánu (mírová mise OSN UNMOT (1994–2000)) • válka v Abcházii (1992–1993) (mírová mise OSN UNOMIG (1994–2009)) • občanská válka v Mosambiku (mírová mise OSN ONUMOZ (1993–1995)) • první občanská válka v Libérii (mírová mise OSN UNOMIL (1993–1997)) • občanská válka v Sieře Leoně (mírová mise OSN UNAMSIL (1999–2005)) • válka v Kosovu (mírové mise OSN UNMIK (1999–současnost); mírové mise NATO AFOR (1999) a KFOR (1999–2011)) • druhá válka v Kongu (mírové mise OSN MONUC (2000–2010/2011) a MONUSCO (2010/2011–současnost)) • eritrejsko-etiopská válka (mírová mise OSN UNMEE (2001–2008)) • druhá občanská válka v Libérii (mírová mise OSN UNMIL (2003–2008)) • občanská válka v Makedonii (mírová mise NATO Operace Essential Harvest neboli Task Force Harvest (TFH) (2001)) • Operace Trvalá svoboda v Kuvajtu (2002–2003) • válka v Afghánistánu (mise NATO ISAF (2002–2003; 2004–2014) a RS (2015–současnost); mírová operace OSN UNAMA (2008-současnost)) • válka v Iráku (2003–2009) • humanitární operace NATO v Pákistánu Winter Race (2005–2006) • občanská válka v Čadu (2005–2010) (mírová operace EU EUFOR Tchad/RCA) • mise NATO Baltic Air Policing (2009; 2012–2013; 2019) • mírová mise EU Operace Atalanta (2010–současnost) • mezinárodní mírová operace MFO (2010–současnost) • válka v Mali (mírová operace EU EUTM Mali (2013–současnost)); mírová mise OSN MINUSMA (2017–současnost)) • operace NATO Operace ASICIPPN (2014; 2015; 2016) • občanská válka v Sýrii (mírová mise OSN UNSMIS (2012), operace NATO Operace Active Fence (2014–2015)) • mírová mise OSN MINUSCA (2014–současnost) • mírová mise EU EU NAVFOR MED neboli EU NAVFOR Sophia (2015–současnost) • mírová mise OSN UNDOF (2015–současnost) • občanská válka v Iráku (2016–současnost) • mise NATO NATO Enhanced Forward Presence (eFP) (2018–současnost) • kauza Vrbětice (2021)

jednotlivci	Čechoslováci v cizinecké legii během války v Indočíně (1946–1954)