Émile Mathis
| Émile Mathis | |
|---|---|
 Émile Mathis (1931) | |
| Rodné jméno | Emile Ernest Charles Mathis |
| Narození | 15. března 1880 Štrasburk |
| Úmrtí | 3. srpna 1956 (ve věku 76 let) Ženeva |
| Místo pohřbení | Passy |
| Povolání | podnikatel, podnikatel a automobilový závodník |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Émile Ernest Charles Mathis (německy Emil Ernst Karl Mathis; 15. března 1880 Štrasburk – 3. srpna 1956 Ženeva) byl alsaský obchodník, automobilový závodník a výrobce automobilů, zakladatel firmy SA Mathis. Předtím, než následkem Versailleské smlouvy připadlo Alsasko-Lotrinsko v roce 1919 Francii, měl německé občanství a jeho firma E. E. C. Mathis[1][2][3] byla vedena jako německý podnik. Až po válce se stala francouzskou akciovou společností (Société Anonyme – SA). Vyráběla širokou paletu spolehlivých vozů a až do druhé světové války byla velmi úspěšná, v meziválečném období byla čtvrtým největším francouzským výrobcem za trojicí Citroën, Renault a Peugeot.
Život[editovat | editovat zdroj]
Émile Mathis se narodil jako syn štrasburského hoteliéra vlastnícího zdejší Hôtel à la Ville de Paris. Ve věku 12 let byl poslán na studia do Anglie. Po svém návratu založil ve Strasburku firmu pro prodej a servis automobilů. V roce 1901 navázal obchodní styky s německou automobilkou De Dietrich z Niederbronnu, kde pracoval Ettore Bugatti. Zde se s Bugattim seznámil. Mathis vlastnil v této době autosalon, nabízející značky jako Fiat, Panhard a Levassor, Rochet-Schneider či Minerva. „Auto Mathis Palace“ byl největší prodejní a servisní podnik automobilů v Evropě a třetí na světě.[4].
Svým zákazníkům chtěl nabídnout i drahé a luxusní vozy. Angažoval tedy Bugattiho jako konstruktéra. Vozy pod značkou Hermes-Simplex byly od jara 1904 vyráběny v Société Alsacienne de Construction Mécanique (SACM) v Graffenstadenu. V roce 1906 byla jejich spolupráce ukončena. V roce 1910 založil Mathis vlastní firmu E. E. C. Mathis. Spolupracovala například se štětínskou firmou Stoewer, její úspěšný model Stoewer G4 vyráběla v licenci. V roce 1911 vznikl první malý automobil s víceválcovým motorem, který byl pravděpodobně inspirován Bugattim.[5] Závodník a konstruktér Dragutin Esser v roce 1907 přešel k Bugattimu.
Během první světové války byl Mathis několikrát pověřen německou vládou k cestě do Švýcarska, kde měl nakupovat pneumatiky. Na jedné z těchto cest však odjel do Francie a zůstal zde až do skončení války. Do své továrny se tak mohl vrátit až poté, co Alsasko připadlo Francii. Francouzskou státní příslušnost získal v roce 1920. Během hospodářské krize, hledal Mathis pro svou firmu partnera a v roce 1934 založil s americkou Ford Motor Company společný podnik. Ten vyráběl vozy pod názvem „Matford“ (Mathis + Ford) až do roku 1940. Po vypuknutí druhé světové války, poté co nacistické Německo napadlo Francii, uprchl Mathis do Spojených států, kde žil a pracoval po celou válku. Založil zde společnost Matam Corporation (Mathis America), která vyráběla válečný materiál, například velká množství munice pro americké námořnictvo. Firmě bylo námořnictvem uděleno ocenění Army-Navy „E“ Award (E znamená Excellence in Production). Takto bylo oceněno jen 5 procent z celkového počtu 85 000 dodavatelů v USA. Do Evropy se Mathis vrátil v roce 1946. Chtěl pokračovat v předválečné činnosti, ale jako stárnoucí muž bez potomků továrnu v roce 1953 prodal firmě Citroën.
Émile Mathis zemřel po pádu z okna hotelu v Ženevě v roce 1956. Pohřben je na pařížském hřbitově Passy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Émile Mathis na německé Wikipedii a Émile Mathis na anglické Wikipedii.
- ↑ Linz, Schrader: Die Internationale Automobil-Enzyklopädie.
- ↑ Georgano: The Beaulieu Encyclopedia of the Automobile.
- ↑ Georgano: Autos. Encyclopédie complète. 1885 à nos jours.
- ↑ Journal L'Alsace, 30. 9. 2015
- ↑ Cecil Clutton; PAUL BIRD; ANTHONY HARDING. The Vintage Motor Car Pocketbook. [s.l.]: Batsford S. 160-161.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Pierre Haas: Émile Mathis – Passionnément automobile, Portraits célèbres d'Alasce, Éditions Vent d'Est (2013) ISBN 979-10-90826-19-9
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Émile Mathis na Wikimedia Commons - (francouzsky) Le voyage de noce d'Emile Mathis au Mans
- (francouzsky) Pourquoi Mathis ?, historie a fotografie
