Émile Borel
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Félix Edouard Justin Émile Borel (7. ledna 1871, Saint-Affrique, Francie - 3. února 1956, Paříž) byl francouzský matematik a politik. V matematice se zabýval teorií míry, teorií pravděpodobnosti a teorií her. Byl poslancem francouzského parlamentu (1924-1936) a ministrem námořnictva (1925-1940).
Obsah |
[editovat] Život
Émile Borel vystudoval École Normale Supérieure v Paříži. V roce 1893 získal doktorát za práci Sur quelques points de la théorie des fonctions. Vedoucím jeho dizertační práce byl Gaston Darboux. Ještě téhož roku získal Borel místo na univerzitě v Lille a roku 1896 na École Normale Supérieure. Roku 1909 se stal profesorem teorie funkcí na Sorbonně a pracoval zde až do roku 1941. Mezi lety 1910 a 1920 byl zároveň ředitelem École Normale Supérieure, od roku 1921 členem akademie věd a od roku 1934 jejím prezidentem. Mezi lety 1924 a 1936 byl poslancem francouzského parlamentu a 1925-1940 ministrem námořnictva. Roku 1941 byl zatčen a krátce vězněn vichistickým režimem ale po propuštění se zapojil do francouzského hnutí odporu Résistance.
[editovat] Vědecká práce
Borel byl spolu s Bairem a Lebesguem jedním ze zakladatelů teorie míry a tím celé moderní teorie funkcí reálné proměnné. Zabýval se také aplikací teorie míry v teorii pravděpodobnosti. Svými články napsanými mezi lety 1921 a 1927 významně přispěl také k rozvoji teorie her. Teoreticky propojil hyperbolickou geometrii a speciální teorii relativity.
[editovat] Publikace
[editovat] Matematické texty
- Le Hasard (1913)
- L'éspace et le temps (1921)
- Traité du calcul de probabilité et ses applications (1924-1934)
- Les paradoxes de l'infini (1946)
[editovat] Politické texty
- La politique républicaine (1924)
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Matematika |
- Borel-Cantelliho lemma
- Borelova míra
- Heine-Borelova věta
- Borelův paradox
- Borelův prostor
- Borelovská množina
- Borelovo lemma
