Vídeňský kroužek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
značky: odkaz do cizojazyčné Wikipedie editace z Vizuálního editoru
Řádek 36: Řádek 36:


== Výzkum ==
== Výzkum ==
Výzkum Vídeňského kroužku byl zaměřen především na filosofii. Příslušníci Vídeňského kroužku byli ovlivněni díly svých předchůdců. Ve svých prvotních pracích navazovali především na myšlenky [[Ernst Mach|Ernsta Macha]], [[Auguste Comte|Augusta Comta]], [[Albert Einstein|Alberta Einsteina]] a [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]]. Jejich filosofie je založena na vědecky podložitelných faktech a logice. Směr, kterým se ubírali, lze tedy nazvat [[Logický empirismus|logickým empirismem]]. Zásadně odmítali oddělení humanitních a přírodních věd. Ochotně připouštěli rozdíly mezi jejich předmětnými oblastmi, ale zároveň odmítali rozdíly v individuálních metodách výzkumu, jelikož historická tradice teprve rodících se sociálních věd na tom trvala.<ref>{{Citace monografie
Výzkum Vídeňského kroužku byl zaměřen především na filosofii. Příslušníci Vídeňského kroužku byli ovlivněni díly svých předchůdců. Ve svých prvotních pracích navazovali především na myšlenky [[Ernst Mach|Ernsta Macha]], [[Auguste Comte|Augusta Comta]], [[Albert Einstein|Alberta Einsteina]] a [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]]. Jejich filosofie je založena na vědecky podložitelných faktech a logice. Směr, kterým se ubírali, lze tedy nazvat [[Logický empirismus|logickým empirismem]]. Zásadně odmítali oddělení humanitních a přírodních věd. Ochotně připouštěli rozdíly mezi jejich předmětnými oblastmi, ale zároveň odmítali rozdíly v individuálních metodách výzkumu, jelikož historická tradice teprve rodících se sociálních věd na tom trvala.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Uebel
| příjmení = Stöltzner
| jméno = Thomas
| jméno = Michael
| titul = “Scientific World Conception on Stage: The Prague Meeting of the German Physicists and Mathematicians”
| titul = Vienna Circle
| periodikum = The Vienna Circle in Czechoslovakia
| url = https://plato.stanford.edu/archives/fall2021/entries/vienna-circle/
| url = https://doi.org/10.1007/978-3-030-36383-3_4
| editoři = Edward N. Zalta
| vydání = Fall 2021
| datum přístupu = 2021-04-12
| vydavatel = Metaphysics Research Lab, Stanford University
}}</ref>
}}</ref>


Verze z 4. 12. 2021, 18:58

Moritz Schlick, fyzik a filosof, hlava Vídeňského kroužku
Karl Popper, jeden z největších kritiků filozofie Vídeňského kroužku

Vídeňský kroužek (německy Wiener Kreis) byla skupina logiků, filosofů a teoretiků vědy, kteří se v letech 1922 až 1936 oficiálně scházeli ve Vídni pod vedením Moritze Schlicka. Pravidelnými návštěvníky byli Rudolf Carnap, Otto Neurath, Herbert Feigl, Philipp Frank, Friedrich Waismann a Hans Hahn. Příležitostně docházeli i Hans Reichenbach, Kurt Gödel, Carl Gustav Hempel, Alfred Tarski, Willard Van Orman Quine a Alfred Ayer, který o práci kroužku referoval ve Velké Británii. Někteří členové emigrovali už v době rakouského autoritativního režimu a schůzky skončily, když Moritze Schlicka roku 1936 zastřelil jeho bývalý student.

Filosofické východisko kroužku tvořil logický positivismus (resp. logický empirismus), to jest pokus o vědeckou filosofii ve smyslu „třetího stadia“ Augusta Comta. Původním záměrem bylo vybudovat axiomaticky založenou filosofii analytických soudů, jež by se zbavila závislosti na empirii a všechny empirické otázky přenechala speciálním vědám. Vídeňský kroužek dále ovlivnili Ludwig Wittgenstein (s nímž se někteří členové pravidelně scházeli), Bertrand Russell, Gottlob Frege, George Edward Moore, David Hilbert, Henri Poincaré, Albert Einstein a Karl Popper. Popper, který se schůzek kroužku nikdy nezúčastnil, rozvinul svůj kritický racionalismus v navázání a v opozici k logickému empirismu Vídeňského kroužku.

Od roku 1991 pracuje ve Vídni Institut Wiener Kreis, který se věnuje dokumentaci, zkoumání a dalšímu rozvíjení filosofie Vídeňského kroužku.

Historie

"První Vídeňský kroužek" (1907-1912)

Prvními členy Vídeňského kroužku byli Otto Neurath, Hans Hahn a Philipp Frank. Začali se scházet roku 1907 ve vídeňských kavárnách, kde se zabývali filosofií vědy a epistemologií. Snažili se například o zachování pozitivistických myšlenek Ernsta Macha nebo vybudování filosofie na vědě. Dalšími body jejich diskuze byla francouzská filosofie vědy a její autoři, Henri Poincaré a Pierre Duhem), zabývali se ale také propojením Machových myšlenek s logickými postupy (Schröder, Couturat). Probírali také myšlenky Husserla, Russela, Freuda, nebo Lenina.

První vídeňský kroužek pravděpodobně ukončil činnost roku 1912, kdy se Philipp Frank ujal volného místa mezi teoretickými fyziky v Praze. Hans Hahn opustil v průběhu první světové války Vídeň a vrátil se až roku 1921.

Obnovení Vídeňského kroužku (1922-1936)

Fungování Vídeňského kroužku bylo obnoveno po Hahnově návratu. Skupina se začala znovu formovat poté, co byl Moritz Schlick jmenován předsedou oddělení filosofie induktivních věd na Vídeňské univerzitě v roce 1922. V tu dobu již byl autorem dvou významných děl: Prostor a čas v současné fyzice (1917) a Obecná teorie poznání (1918), která se ziskem jeho pozice nabyla na popularitě. V počátku nebyli oficiální skupinou a uchýlili se znovu k neformálním čtvrtečním schůzkám ve vídeňských kavárnách.[1]

Činnost a díla

Za svého působení pořádali členové Vídeňského kroužku konference po celé Evropě. Tyto konference datujeme do období mezi lety 1934-1939. Mezi místa, kam se za nimi sjeli známí vědci, patří Praha, Paříž, Kodaň nebo Cambridge.

K jejich dalším aktivitám patřilo publikování časopisu „Erkenntnis“, jehož editory byli Hans Reichenbach a Rudolf Carnap. Dále pak také vydávali knižní sérii „Schriften zur wissenschaftlichen Weltauffassung” , která byla v režii Philippa Franka a Moritze Schlicka. V knihách této série kompilovali a uveřejňovali eseje členů kroužku. Často také spojili síly s obdobným filosofickým uskupením v Berlíně (Berlínský kroužek).[2]

Výzkum

Výzkum Vídeňského kroužku byl zaměřen především na filosofii. Příslušníci Vídeňského kroužku byli ovlivněni díly svých předchůdců. Ve svých prvotních pracích navazovali především na myšlenky Ernsta Macha, Augusta Comta, Alberta Einsteina a Sigmunda Freuda. Jejich filosofie je založena na vědecky podložitelných faktech a logice. Směr, kterým se ubírali, lze tedy nazvat logickým empirismem. Zásadně odmítali oddělení humanitních a přírodních věd. Ochotně připouštěli rozdíly mezi jejich předmětnými oblastmi, ale zároveň odmítali rozdíly v individuálních metodách výzkumu, jelikož historická tradice teprve rodících se sociálních věd na tom trvala.[3]

I mezi členy však docházelo k neshodám v názorech, a lze je tak rozdělit do dvou táborů. Jako zástupce radikálního křídla lze uvést Otto Neuratha, Rudolfa Carnapa a Hanse Hahna. Naopak umírněnějším zástupcem byl Moritz Schlick. Všechny publikace Vídeňského kroužku je nutno chápat jako příspěvky k průběžným debatám mezi jeho příslušníky a spolupracovníky.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wiener Kreis na německé Wikipedii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vienna Circle na anglické Wikipedii.

Literatura

  • Fiala, J. (vyd.), Analytická filosofie: první čítanka. 1. /2. Plzeň: Západočeská univerzita, Fakulta humanitních studií, 2000 – 172 s. ; 21 cm. ISBN 80-7082-611-8
  • Fiala, J. (vyd.), Analytická filosofie: druhá čítanka. Plzeň : Západočeská Univerzita, 2000 – 283 s. ISBN 80-238-8519-7
  • Fiala, J. (vyd.), Analytická filosofie: třetí čítanka. Praha – Plzeň : O.P.S Západočeská univerzita, 2002 – xxvi, 300 s. ISBN 80-238-9518-4
  • K. Gödel, Filosofické eseje. Praha: OIKOYMENH, 1999 – 220 s. ISBN 80-86005-64-X

Související články

Externí odkazy

  1. ↑ UEBEL, Thomas. Vienna Circle. Příprava vydání Edward N. Zalta. Fall 2021. vyd. [s.l.]: Metaphysics Research Lab, Stanford University Dostupné online. 
  2. ↑ UEBEL, Thomas. Vienna Circle. Příprava vydání Edward N. Zalta. Fall 2021. vyd. [s.l.]: Metaphysics Research Lab, Stanford University Dostupné online. 
  3. ↑ STÖLTZNER, Michael. “Scientific World Conception on Stage: The Prague Meeting of the German Physicists and Mathematicians”. The Vienna Circle in Czechoslovakia [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ UEBEL, Thomas. Vienna Circle. Příprava vydání Edward N. Zalta. Fall 2021. vyd. [s.l.]: Metaphysics Research Lab, Stanford University Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vídeňský_kroužek&oldid=20698681“