Covid-19

Coronavirus disease 2019 covid-19
Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění
Klasifikace
MKN-10	U07.1 a U07.2
Statistické údaje – obě pohlaví
Incidence	93 518 182 (z toho 49 923 251 uzdravených)
Klinický obraz
Průběh	horečka, kašel, dušnost, bolest svalů, bolest kloubů, únava
Minimální inkubační doba	2 dny
Maximální inkubační doba	14 dní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Covid-19 (též COVID-19; z anglického spojení coronavirus disease 2019, což česky znamená koronavirové onemocnění 2019; výslovnost: [kovid devatenáct]) je infekční onemocnění, které je způsobeno novým koronavirem SARS-CoV-2 (dříve označovaným jako 2019-nCoV), jenž se začal šířit v prosinci 2019 z čínského města Wu-chan. Označení covid-19 bylo Světovou zdravotnickou organizací prohlášeno za oficiální dne 11. února 2020. K 15. říjnu 2020 bylo evidováno více než 38 milionů případů (osob s pozitivním nálezem viru SARS-CoV-2, nikoli nutně nemocných) a 1 092 864 zemřelých s pozitivním testem na SARS-CoV-2 (ne nutně zemřelých v přímé souvislosti s onemocněním covid-19). Covid-19 se rozšířil do 215 států a teritorií. Dne 1. března 2020 byly kolem 16.00 SEČ oznámeny první tři případy výskytu onemocnění covid-19 v Česku.

Pravidelné a denně aktualizované informace o pandemii covidu-19 zveřejňuje EIOS (Epidemic Intelligence from Open Sources) nebo Johns Hopkins University Coronavirus Resource Center.

Průběh nemoci

Související informace naleznete také v článku SARS-CoV-2.

Nakažení a inkubační doba

Covid-19 je vysoce infekční nemoc. Virus je schopný se přenášet z člověka na člověka, šíří se pomocí kapének při kýchání, kašlání, případně tělesném kontaktu. Světová zdravotnická organizace vydala odhad, že hodnota indexu nakažlivosti R₀ se může pohybovat někde v rozmezí 1,4–2,5, což je podobné jako u nemoci SARS.

Inkubační doba se pohybuje přibližně mezi 1 a 14 dny a i během ní je nemoc infekční. Přenos viru na další osoby byl potvrzen v období 1–3 dny před projevem příznaků onemocnění. Medián inkubační doby je přibližně 5 dní.

Identifikace

Test na koronavirus

Nemoc má příznaky i průběh velmi podobné jako chřipka či jiné podobné chřipkové onemocnění, ale poněkud delší průměrnou dobu inkubace. Je velmi obtížné na první pohled rozeznat nákazu koronavirem právě od chřipky, protože první příznaky onemocnění jsou podobné. U covidu-19 se kromě zvýšené teploty častěji vyskytuje suchý kašel, dýchací obtíže, méně často naopak bolesti v krku nebo rýma. Nejspolehlivější způsob, jak virus v těle odhalit, je podstoupit PCR testy; při nich se ve vzorcích hlenu z nosohltanu a krku následně hledá RNA shodná s RNA koronaviru SARS-CoV-2. Nové a efektivnější metody testování na podobném principu se soustřeďují zejména na zkrácení doby, kdy je možné test vyhodnotit. Pracovníci Univerzity Karlovy vyvinuli kit pro provádění PCR testů používaných k detekci akutních případů nákazy virem, který lze v optimálním případě vyhodnotit během několika desítek minut. Zároveň zjednodušili postup odebírání vzorků do tekutiny, která vir zneškodní a usnadňuje následnou manipulaci.

Příznaky a symptomy

Symptomy nemoci covid-19

Jako první se obvykle projevuje horečka, velká únava a dušnost. Později se přidá suchý dráždivý kašel, případně bolest svalů a kloubů. Životní funkce přijímaných pacientů jsou obvykle stabilní. Možná je i ztráta čichu (potažmo chuti) zvaná anosmie (v 10 % až 30 % případů) bez ostatních příznaků. Závažnější případy mohou vést k pneumonii (zápalu plic), akutnímu zánětu srdeční svaloviny, selhání orgánů a smrti.

Vážnou komplikací u pacientů s pneumonií je difúzní intravaskulární koagulace (DIC), pozorovaná až ve 30 % případů, přestože byla preventivně podávána trombolytika. Ta vede k akutní plicní embolii, trombóze v dolních končetinách (DVT), mrtvici a srdečním infarktům. Také v Číně byl zaznamenán rozsev koagulace krve v cévách u 70 % zemřelých v souvislosti s covidem-19. Podobné problémy u 20–40 % pacientů byly zaznamenány také v USA.

U dětí a mladých pacientů s mírným nebo bezpříznakovým průběhem nemoci se často objevují kožní skvrny připomínající omrzliny, vzácně i puchýřky, nejčastěji na prstech u nohou. Ty jsou skrytým příznakem infekce, která má sice lehký průběh, ale indikuje možného přenašeče viru.

Dle studií z března 2020 onemocnění v 81 % případů probíhá mírně a nevyžaduje hospitalizaci, pouze domácí léčení. Ve 14 % se může vyvinout v pneumonii a 5 % nakažených má kritický průběh se selháním orgánů. Podobně jako u sezónní chřipky probíhá onemocnění covid-19 u řady nakažených asymptomaticky. Čína začala zveřejňovat počty asymptomatických nakažených v dubnu 2020 a uvádí jejich počet 1 367 (oproti 81 554 nemocných), ale hongkongský South China Morning Post uvádí, že z lidí pozitivně testovaných na covid-19, kteří museli zůstat v domácí karanténě, více než 43 000 neprojevilo žádné symptomy onemocnění. S rozšířením testování se poměr asymptomatických pacientů v populaci zasažené covidem-19 může ještě zvýšit. Některé zprávy pocházející přímo od čínské Národní zdravotní komise (China’s National Health Commission) uvádějí až čtyři pětiny asymptomatických pacientů mezi nakaženými (130/166, tzn. 78 %).

Těžší průběh nemoci nastává u lidí ve vyšším věku nebo u pacientů již trpících kardiovaskulárními onemocněními, diabetes, rakovinou a jinými závažnými onemocněními.

Léčba

Počátkem roku 2020 na toto onemocnění zatím neexistuje žádná vakcína ani ověřený lék, který by účinkoval přímo proti viru SARS-CoV-2. Probíhá rozsáhlé virtuální skenování potenciálních léčiv se známými biologickými účinky (ZINC drug database, obsahující 2924 léčiv a dále 1066 herbálních léčiv), a jejich chemická struktura je pomocí počítačové simulace porovnávána se strukturou potenciálních cílových proteinů zúčastněných v replikaci viru. Seznam známých nebo potenciálních léčiv proti SARS-CoV-2 vydala Univerzita v Edinburghu,^{[nedostupný zdroj]} nebo CEBM Oxford University. V úvahu připadají substance, které blokují některou fázi životního cyklu viru, zejména vstup do buňky (membránovou TMPRSS2 proteázu nebo protein-kinázu), syntézu virové RNA a virové proteázy.

V USA bylo založeno The COVID-19 High Performance Computing Consortium, do kterého se zapojily všechny firmy disponující vysoce výkonnými počítači (IBM, Amazon, AMD, BP, Dell, Google Cloud, HP, Microsoft, Intel, Nvidia ad.), univerzity, výzkumné laboratoře a federální agentury včetně NSF a NASA. Jejich cílem je simulace prostorového uspořádání virových proteinů a počítačové modelování interakce potenciálních dostupných léčiv, 3-D modelování dynamických vlastností a změn konformace virového S proteinu při interakci s ACE2 receptorem a jejich možné využití při výrobě vakcín a funkční genetický screening buněčných proteinů, které se účastní replikace viru. Probíhá 89 projektů, které využívají celkem 6,8 milionu centrálních procesorových jednotek (CPU). Konsorcium Exscalate4CoV, financované z prostředků EU a využívající vysoký počítačový výkon v kombinaci s umělou inteligencí, oznámilo, že účinným léčivem pro některé pacienty s covidem-19 by mohl být selektivní modulátor receptoru estrogenu s generickým názvem Raloxifen.

Na potlačení některých příznaků onemocnění je možné zahájit podpůrnou léčbu běžně dostupnými léky.^{[nedostupný zdroj]} Někdy lze použít sérum od pacientů, kteří nemoc prodělali. V České republice je průkopníkem tohoto způsobu léčby Miloš Bohoněk, primář Oddělení hematologie, biochemie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze. Plazma z ÚVN putovala zatím do 17 zdravotnických zařízení v celém Česku, léčilo se jí asi 60 % pacientů z celkových víc než 250, kterým zatím zdravotníci v Česku léčebnou plazmu podali.

Světová zdravotnická organizace v březnu 2020 podporovala experimentální léčbu s přípravky remdesivir, kombinací léků lopinavir a ritonavir, chlorochin a monoklonální protilátkou proti interleukinu-6 firmy Roche, označovanou Actemra.

V ojedinělém případu pacientky v Thajsku se podařilo infekci vyléčit pomocí léků na AIDS (kombinace označovaná lopinavir/ritonavir neboli LPV/r) v kombinaci s léky na chřipku. Lopinavir a ritonavir byly zkoušeny v randomizované studii na 199 pacientech v Číně a prozatím se ukazují jako neúčinné.

V experimentech s linií opičích buněk Vero E6, infikovaných SARS-CoV-2 in vitro, byl úspěšně vyzkoušen remdesivir a chlorochin. Obě látky účinkují na infikované buňky i při prevenci infekce už v mikromolárních koncentracích. Remdesivir(GS-5734) je nukleotidový analog, který inhibuje virovou RNA polymerázu a brání replikaci viru i za přítomnosti virové exonukleázy, která kontroluje správnost transkripce. Příčinou je zřejmě mechanismus působení remdesiviru, který je v buňce přeměněn na analog nukleosid-trifosfátu a jako substrát nahradí ATP. Jeho inkorporace vede k předčasnému ukončení syntézy RNA v poloze o tři nukleotidy za tímto místem (i + 3), což zajistí, že chybu nerozezná virová exonukleáza opravující chyby.

Chlorochin je jako antimalarikum užíván v humánní medicíně již 70 let a nic nebrání jeho využití při léčbě koronavirové infekce. V USA, kde tamní Food and Drug Administration Agency původně doporučila užívání chlorochinu jako nouzové léčby, se jeho účinky na covid-19 nepotvrdily a vzhledem k jeho rizikovým vedlejším účinkům, způsobujícím srdeční arytmie, bylo toto doporučení v červnu 2020 anulováno.

V Číně byl (cca 21. února 2020) k experimentální léčbě připuštěn lék favipiravir (Avigan), slibné výsledky však měl i remdesivir a chlorochin.

V Itálii jsou experimentálně používané: chlorochin, remdesivir, kombinace lopinaviru a ritonaviru pro jejich antivirální účinek, dále humanizovaná monoklonální protilátka Tocilizumab (RoActemra normálně proti revmatoidní artritidě) která modulací cytokinu Interleukin-6 dokáže zmírnit zánět plic v kritických fázích nemoci. Metaanalýza dat z několika publikací ukazuje, že u pacientů s těžkým průběhem onemocnění je hladina IL-6 asi 2,9 vyšší oproti pacientům bez komplikací. Zatím jediná popsaná experimentální léčba pomocí tocilizumab ukázala zlepšení klinických příznaků bez vedlejších účinků či smrti. Podobné účinky by mohla mít křeččí monoklonální protilátka Sarilumab (Kevzara, sanofi-aventis), která se rovněž užívá jako inhibitor interleukinu-6 u pacientů s revmatoidní artritidou. V Indii byla pro léčbu pacientů se středně těžkým až vážným průběhem onemocnění schválena monoklonální ptotilátka Itolizumab. Ta se váže na receptor CD6 a tlumí aktivitu CD4 T lymfocytů, jejichž abnormální stimulace vede u pacientů k cytokinové bouři a těžkému poškození plic.

Antimalarikum hydroxychlorochin bylo testováno na malém vzorku pacientů a jeho účinky jsou neprůkazné, ale jako nadějný lék pro léčbu pneumonie vyvolané SARS-CoV-2 se jeví chlorochinfosfát.

Kumulovaná data z případových studií uvádějí jako experimentálně užívané léky lopinavir (inhibitor HIV proteázy), umifenovir (užívaný v Rusku k prevenci chřipky) a oseltamivir (inhibitor neuraminidázy), zatím bez jednoznačných závěrů. Přehledný článek o klinických projevech, diagnóze a léčbě onemocnění covid-19 byl zveřejněn 20.3.2020 v NCBI.

Při endocytóze viru po vazbě na receptor ACE2 hraje roli s ním asociovaná protein kináza AAK1, kterou blokuje několik známých léčiv, včetně Baricitinib.

Jako jiná alternativa se ukazuje využití již schválených léků, které blokují transmembránovou serinovou proteázu TMPRSS2, která aktivuje spike protein virové obálky a umožňuje jeho fúzi s buněčnou membránou. Inhibitory této proteázy, camostat a nafamostat jsou schválená léčiva v Japonsku a USA a jsou užívána k léčbě chronické pankreatidy, rakoviny i některých virových onemocnění, včetně MERS-CoV. Potenciálními inhibitory TMPRSS2 jsou také otamixaban a I-432.

Jako inhibitor virové proteázy štěpící virový Gag-Pol polyprotein HIV byl mezi experimentální léčiva zařazen TMC-310911 (ASC-09)^{[nedostupný zdroj]} Je testována řada inhibitorů hlavní virové proteázy SARS-CoV, které jsou provizorně označeny Compound 15 [PMID: 32045236], PRD_002214 (Ligand ID: 10716), compound 13b (ligand ID: 10720).

Potenciálními léky mohou být dva inhibitory virové proteázy 3CLpro, které pod označením ledipasvir a velpatasvir vyvinula firma Gilead. Prodává je v kombinaci s antivirotikem sofosbuvir, který jako analog uridinu inhibuje syntézu virové RNA (Harvoni, ledipasvir/sofosbuvir), (Epclusa, sofosbuvir/velpatasvir). Z případových studií vyplývá, že u pacientů s covidem-19 by mohl účinkovat dosud opomíjený preparát Famotidin, který se podává na snížení sekrece žaludeční kyseliny a účinkuje jako blokátor H2 receptoru histaminu. Pomocí počítačové simulace a umělé inteligence byla porovnána terciární struktura Famotidinu s možnými cílovými proteiny SARS-CoV-2 a bylo zjištěno, že pravděpodobně blokuje virovou papain-like cysteinovou proteázu (PLpro), která hraje roli při štěpení virového polyproteinu.

Do arzenálu experimentálních léčebných postupů byla nově zařazena rekombinantní rozpustná glykosylovaná angiotenzin konvertáza 2 označovaná jako APNO1. Původně byla vyvinuta jako negativní regulátor systému renin-angiotensin při léčbě jiných onemocnění. Tento enzym, který v plicních buňkách funguje jako receptor SARS-CoV-2 viru, by měl ve své rozpustné formě blokovat vazebná místa viru. Zkouší se u 200 pacientů ve Španělsku.

Australští vědci zjistili, že SARS-CoV-2 efektivně blokuje také antiparazitikum Ivermektin, jehož antivirové účinky byly prokázány již dříve. V kultuře in vitro infikovaných buněk Vero/hSLAM, ke kterým byl přidán ivermektin, se během 48 hod. snížil titr viru v supernatantu až o 99,98 %.

Experimentálně se testuje antivirotikum Nitazoxanid, které in vitro účinně blokuje expresi virového proteinu N a snižuje hladinu interleukinu-6 při nákaze buněk virem MERS-CoV, a Triazavirin, vyvinutý proti ptačí chřipce H5N1 Čeští vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří zkoumají účinek Raloxifenu na tlumení cytokinové bouře vyvolané vysokou hladinou interleukinu-6, publikovali článek, v němž navrhli tento lék k léčbě pacientů s covidem-19.

Kortikosteroid Ciclesonid užívaný jako inhalační antiastmatikum působí v buňce po navázání na glukokortikoidní receptor jako inhibitor transkripce. V kulturách in vitro blokuje replikaci SARS-CoV-2 jako specifický inhibitor nestrukturálního virového proteinu NSP15 (3'-5' exoribonucleáza). Ve Velké Británii byl v randomizovaném klinickém testování u pacientů postižených vážnými plicními komplikacemi úspěšně vyzkoušen levný kortikosteroid Dexametazon, který snížil úmrtnost až o jednu třetinu.

Očkování proti tuberkulóze významně snižuje riziko smrti v dané zemi.

V případě covidu-19 se ozývají vedle skutečných lékařů i provozovatelé nejrůznějších forem tzv. alternativní medicíny, kteří proklamují, že jejich přípravek je nějakým způsobem efektivní v terapii nebo v léčbě onemocnění. Americké Národní centrum pro komplementární a integrativní zdraví (NCCIH) varuje, že neexistuje žádný důkaz, že by tyto formy pokusů o prevenci nebo terapii mohly být prospěšné, některé dokonce mohou být nebezpečné.

Dne 6. března 2020 uvedla hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová, že aby se dal člověk považovat za vyléčeného, musí mít dva negativní testy za sebou s odstupem 24 hodin.

K léčbě, vývoji antivirotika a vakcíny a inspiraci z předchozích pandemií se vyjádřil i přední britský virolog profesor John Oxford, který se specializuje na všechny druhy chřipky, zejména zevrubně zkoumal epidemii španělské chřipky v roce 1918.

Známé nebo experimentální léky

• Antivirotika: lopinavir a ritonavir, remdesivir, favipiravir, ivermektin (původně antiparazitikum schválené WHO), ribavirin, Cobicistat (součást kombinace léků proti HIV), umifenovir (Arbidol), atazanavir (Reyataz), darunavir (Prezista), baloxavir (Xofluza), Nitazoxanid, Triazavirin, Isoprinosin
• Antimalarika: chlorochin, hydroxychlorochin (Plaquenil), chlorochinfosfát
• Inhibitory proteáz: kamostat, nafamostat, TMC-310911 (ASC-09), compound 15 [PMID: 32045236], Danoprevir, Darunavir, Cobicistat, Harvoni (Gilead), Epclusa (Gilead), Famotidin
• Inhibitory endocytózy: Baricitinib
• Protilátky: tocilizumab (mAb RoActerma, Roche), sarilumab (mAb Kevzara), konvalescentní plasma, monoklonální protilátky proti S proteinu viru, Bevacizumab,
• Kortikosteroidy: Ciclesonid, Dexametazon, Hydrokortison, Prednison, Methylprednisolon
• Ostatní: oseltamivir (inhibitor neuraminidázy), azithromycin (antibiotikum), interferony, APNO1 (rekombinantní rozpustná ACE2), raloxifen (inhibitor Il-6)

Vývoj vakcíny proti SARS-CoV-2

Data zveřejněná čínskými vědci 7. dubna 2020 ukazují, že u téměř třetiny ze 175 vyléčených pacientů, kteří měli mírnější příznaky nemoci, se nevytvořily téměř žádné protilátky. Obecně měla vyšší titr (koncentraci) protilátek věková skupina 60–85 let, zatímco v mladší populaci 15–39 let byl titr třikrát nižší a někteří neměli detekovatelné množství protilátek. To značně zkomplikuje přípravu vakcín i možnost získání kolektivní imunity postupným promořením populace virovou infekcí.

Proti koronavirům CoV nejsou v současnosti žádné schválené vakcíny, protože jejich vývoj proti SARS-CoV-1 byl ukončen ve fázi klinických testů, když se podařilo epidemii zastavit. Ojedinělé tehdy získané monoklonální protilátky vykazují křížovou reakci i s doménou SARS-CoV-2, která se váže na receptor lidských buněk ACE2. Vakcíny proti MERS-CoV jsou v preklinické fázi testování a pro jejich přípravu se využívají také jiné virové vektory (modifikovaný virus vaccinia Ankara a adenoviry nesoucí informaci pro spike protein CoV) nebo vakcíny založené na DNA. Imunizace kompletním S proteinem vedla v některých případech k indukci neúčinných protilátek (non-neutralizing Abs), které naopak podporují infekci některými viry (Antibody dependent enhancement, ADE), včetně SARS-Cov.

V současnosti neexistují vhodné zvířecí modely pro testování, kromě transgenních myší, které nesou gen pro lidský receptor ACE2. Potenciálním modelem jsou fretky a vakcíny lze eventuálně testovat in vitro, ale odhadovaná doba samotné přípravy je 3–6 měsíců. Pro vakcíny proti SARS-CoV-2 také zatím není stanoven proces zvaný Good Manufacturing Practice (cGMP). Pro nově zaváděné vakcíny na bázi mRNA neexistují dostatečné produkční kapacity. Od počátku klinických testů do schválení je třeba počítat s dobou kolem 6 měsíců a realistická doba pro výrobu dostatečného množství vakcín se odhaduje na 12–18 měsíců, a nebudou tedy dostupné v této první vlně pandemie.

Jako vhodný cíl pro indukci protilátek se jeví kromě oslabeného nebo usmrceného viru zejména rekombinantní spike protein SARS-CoV-2 nebo virové vektory (vaccinia, adenovirus, VSV virus) nesoucí tento protein. V Británii se experimentálně testuje vakcína ChAdOx1 nCoV-19, založená na modifikovaném šimpanzím adenoviru (ChAdOx1), který není schopen infikovat lidské buňky, do něhož byla vložena informace pro S protein SARS-CoV-2.

Vakcína založená na mRNA kódující spike protein využívá lipidové nanočástice, které mRNA dopraví do buněk. Syntéza spike proteinu a jeho exprese v buňkách příjemce by měla indukovat imunitní odpověď. Tuto vakcínu vyvíjí Moderna and the Vaccine Research Center v National Institutes of Health a probíhají již její první klinické testy.

K pasivní léčbě protilátkami je možné využít transgenní krávy, které produkují lidský imunoglobulin typu G 1 v množstvích 150–600 g/měsíc na jedno zvíře. Při imunizaci oslabeným virem SARS-CoV nebo jeho spike proteinem byly získány polyklonální imunoglobuliny, které u infikovaných myší snížily titr viru pod detekční limit. Na rozdíl od přímé vakcinace lidí nehrozí komplikace, která někdy vede k tvorbě nefunkčních protilátek a infekci buněk, které nemají receptor viru (antibody-dependent enhancement of infection).

Většina vakcín je však vyvíjena na kmen D viru, který dominoval na jaře, ale měly by být účinné i na kmen G viru, který dominuje na podzim roku 2020.

V září byla v Rusku schválena vakcína s názvem Sputnik V a v říjnu druhá s názvem EpiVakKorona.

V říjnu 2020 bylo v EU zahájeno první průběžné hodnocení vakcíny, a to vakcíny firmy AstraZeneca.

Podle průzkumu se ale patrně značná část lidí nenechá dobrovolně očkovat.

Smrt

Související informace naleznete také v článku Pandemie covidu-19.

Nákaza koronavirem SARS-CoV-2 může mít i smrtící následky. K 26. říjnu 2020 onemocnělo ve světě přes 43 mil. lidí a z nich více než 2 002 468 na nákazu zemřelo. Dle prvotních výzkumů se smrtnost pohybuje mezi 2 a 3 % a v lednu 2020 WHO uvedlo, že smrtnost činí přibližně 3 %. Ve studii Královské univerzity bylo uvedeno, že se smrtnost může pohybovat od 0,8 %, kdy jsou započítáni přenašeči bez symptomů, do 18 %, kdy jsou započítáni pouze nakažení se symptomy z provincie Chu-pej. V Číně byla smrtnost pravděpodobně 1,4 %, v Německu 0,72 procenta, v Itálii 10,8 procenta a ve Španělsku 8 procent.

Údaje o smrtnosti jsou ovlivněny kvalitou statistik počtu nemocných, přičemž se metodika pro úřední čísla vydávaná Národní zdravotní komisí (NHC) mění. V průměru zemře vážně nemocný pacient s covidem-19 třicet dnů po nakažení.

V Evropě vede statistiky úmrtnosti European Mortality Monitoring Project (Euro MOMO), který své zprávy aktualizuje na základě údajů členských států s týdenní periodou.^{[nedostupný zdroj]} Z nich mimo jiné vyplývá, že zvýšená úmrtnost seniorů v Itálii a Španělsku během pandemie covidu-19 je výrazně vyšší než během chřipkových epidemií, kdežto v České republice nebo Rakousku se pohybuje kolem normálu. Zvýšená mortalita seniorů nad 65 let byla ale zaznamenána např. během chřipkové epidemie 2014/2015, kdy jich v Evropě zemřelo přibližně o 217 000 více než činí dlouhodobý průměr. U jiných věkových skupin (15–64) jsou úmrtí na chřipku řádově nižší nebo zanedbatelná (0–14).^{[nedostupný zdroj]}

V Evropě byla nejhorší situace v první polovině dubna (14. a 15. týden), kdy byla zaznamenána velmi zvýšená úmrtnost v Irsku, Švédsku a Švýcarsku a extrémně zvýšená úmrtnost v Belgii, Francii, Itálii, Nizozemsku, Španělsku a Velké Británii.

Imunita

Po prodělání nemoci pravděpodobně mohou zůstat v těle protilátky po dobu 2 až 3 let, což je podobná hodnota jako u SARS. Avšak u některých osob protilátky tak dlouho nevydrží. Přítomnost protilátek, stejně jako při vakcinaci, však úplně nezaručuje, že nelze onemocnění znovu získat. Mimo jiné proto, že virus rychle mutuje a člověk se může nakazit jiným kmenem viru, než proti kterému už má protilátky. Opětovná onemocnění covidem-19 jsou doložena v Číně, v Jižní Koreji, v Japonsku a v Thajsku.

V článku publikovaném 14. května 2020 v časopisu Cell autoři uvádějí, že pacienti, kteří prodělali onemocnění covid-19, získali robustní buněčnou imunitu. Převažují CD4+ T a CD8+ T lymfocyty se specifitou k S proteinu (u 100 % a 70 % pacientů) a kromě toho i klony specifické pro M a N protein a dále pro nsp3, nsp4, ORF3a and ORF8. V krvi vyléčených pacientů se rovněž nacházejí IgA a IgG protilátky proti celé řadě proteinů specifických pro SARS-CoV-2, jejichž titr koreluje s buněčnou imunitou. Důležitým zjištěním je přítomnost CD4+ T lymfocytů reagujících se SARS-CoV-2 u ∼40–60 % osob, které neprodělaly onemocnění covid-19, což indikuje, že v běžné populaci existuje křížová buněčná imunita mezi běžnými koronaviry vyvolávajícími příznaky nachlazení a SARS-CoV-2.

Možné následky

Zahraniční vědecká literatura popisuje tzv. post-covidový syndrom, který se má vyskytovat u osob, které prodělaly infekci virem SARS-CoV-2. Mezi projevy syndromu mají patřit silná únava, pocit zvýšené teploty, potíže s dechem, tíže na hrudi, tachykardie, bolesti hlavy, úzkosti. Vyšetření pacientů s těmito příznaky neprokázalo znovunakažení se daným virem.

Vážnější následky byly popsány ve spojitosti jak se zánětem srdečního svalu (myokarditida či periomyokarditida), tak multisystémovým zánětlivým syndromem u dětí, který byl mezi 1. lednem a 25. červencem 2020 popsán u 662 dětí, 71 % z nich bylo přijato na JIP, 22,2 % potřebovalo mechanickou ventilaci pro pomoc s dýcháním, 11 dětí (1,66 %) zemřelo. Některé z dětí s tímto syndromem, přičemž prevence je pro bezpříznakový průběh covidu-19 obtížná, budou možná muset být dlouhodobě sledovány lékaři.

Prevence nemoci

Ilustrace účinku šíření infekcí v čase na kapacitu zdravotní péče, známý jako zploštění křivky

Související informace naleznete také v článku Pandemie covidu-19.

Prevence před nákazou koronavirem SARS-CoV-2 je stejná jako u jiných virových onemocnění, například chřipky: zpřísnění hygienických pravidel, např. mytí rukou, vyhýbání se osobám s respiračními potížemi, vyhýbání se koncentrovanému shromáždění osob či posilování imunitního systému. Pokud jde o přežívání viru na površích, virus má poločas přežívání (doba, po které ho zůstane poloviční množství), různý u různých materiálů, ale je v řádu hodin. Při laboratorním experimentu bylo k detekci použito buněk Vero E6. Hodnoty jsou podobné jako u SARS-CoV-1, takže rozsáhlost pandemie covidu-19 je způsobena jinými faktory. Dle posledních studií se pro dezinfekci zasažených oblastí hodí lépe ozon, který ničí SARS-CoV-2 lépe než chlor. Poločas přežívání viru se významně zkrátí, pokud je vystaven slunečnímu záření. Bylo také zjištěno, že virus se přenáší méně, pokud prší (studie ale připouští, že to může být způsobeno tím, že lidé za deště méně vycházejí ven a nepotkávají se tedy s osobami mimo svou sociální skupinu). Zatímco kapénky se šíří na větší vzdálenost v chladném a vlhkém vzduchu (ideálním prostředím jsou například velkoprostorové chladírny), při snížení vlhkosti a zvýšení teploty dochází naopak k odpařování kapének a uvolňování jednotlivých virových částic, které se pak pohybují v rozvířeném vzduchu třeba i několik hodin. Z tohoto úhlu pohledu naopak vlhké (40–60% RV) prostředí šíření viru zpomaluje, protože srážející se kapénky nedoletí tak daleko.

Srovnání s chřipkou

Dezinfekce na ruce zaměřená proti covidu-19.

Matematické modely chování viru, které vytvořili epidemiologové ještě před zveřejněním dat o asymptomatickém průběhu nakažení u 50–80 % nakažených, uvádějí, že covid-19 má mnohem horší průběh než chřipka a proč se nedá očekávat návrat k normálu během několika týdnů. Chřipka má míru infekčnosti (nebo R₀) pouze asi 1,5, což znamená, že každý nemocný infikuje v průměru 1,5 dalších. Naproti tomu covid-19 bez společenského odstupu má R₀ asi 2,5. Druhým měřítkem viru je, jak často musí být infikovaní lidé hospitalizováni. U sezónní chřipky je to zhruba 1 procento; u koronaviru se odhady pohybují od 5 do 20 procent. Vyšší R₀ a vyšší míra hospitalizace dokáží vyvolat ve společnosti chaos. Jediná osoba s chřipkou může během dvou měsíců infikovat dalších 386 lidí a jen velmi málo z nich by bylo hospitalizováno. Ale jeden pacient s covidem-19 by za stejné období infikoval 99.000 lidí, z nichž asi téměř 20.000 by muselo být hospitalizováno. Třetím faktorem je smrtnost, „míra úmrtnosti na případy nakažených“, nebo procento lidí, kteří nemocí onemocní a nakonec na ni zemřou. U chřipky je to asi 0,1 procenta. U covidu-19 je to stále nejisté, ale i za optimálních okolností může být smrtnost i desetkrát větší, zhruba 1 procento – ačkoli v některých zemích, jako je například Itálie, se starší populací a přetíženými nemocnicemi, byla smrtnost mnohem vyšší.

Smrtnost nákazy je třeba porovnávat se statistikou běžných úmrtí, která je v České republice měsíčně v průměru 7451 osob nad 65 let, což je denně 245 úmrtí. Je také třeba počítat s faktem, že evoluční strategií virů je infikovat maximální počet hostitelů, aniž by způsobily jejich úmrtí. Proto se v populaci nakonec prosadí méně virulentní kmeny, jako v případě sezónní chřipky, kde u dětí může infekce až v 70 % případů proběhnout asymptomaticky. Jak se ukázalo v případě jiných infekcí (Ebola), jsou virulence a přenosnost viru v nepřímé úměře, protože vysoce virulentní onemocnění zahubí infikovaného dříve, než stačí nakazit další.

Hovorově se pro nemoc covid-19 používá mimo jiné označení „čínská chřipka“, odkazující na místo jejího původu a vycházející z tradice podobných označení pro virové epidemie v minulosti, jakými byly například španělská chřipka nebo mexická chřipka. Používání tohoto označení prosazují některé veřejně známé osobnosti (v Česku například Miroslav Kalousek), zdůvodňujíce to nejen geografickým původem onemocnění, ale také vinou čínského komunistického režimu na rozšíření pandemie.

Odkazy

Literatura

• Clinical Characteristics of 138 Hospitalized Patients With 2019 Novel Coronavirus–Infected Pneumonia in Wuhan, China. JAMA [online]. American Medical Association, 2020-02-07. Dostupné online. ISSN 1538-3598. DOI 10.1001/jama.2020.1585. (anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu covid-19 na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo covid-19 ve Wikislovníku
• Doporučení a odpovědi na otázky ministerstva zdravotnictví ČR ohledně koronaviru
• Curlie.org: Odkazy na užitečné stránky ohledně nemoci covid-19
• Informační web Světové zdravotnické organizace k nemoci covid-19 (anglicky)
  • FAQ – Otázky a odpovědi ohledně koronaviru Světové zdravotnické organizace (anglicky)
  • Databáze výzkumných prací o covidu-19 (anglicky)
• WHO public emergency dashboard (anglicky)
• Perzistence koronavirů na neživých površích a jejich inaktivace biocidními přípravky (anglicky)
• Časová osa jak postupovala nemoc a důležité událost v ČR
• Stručný přehled – příznaky koronaviru

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Portály: Medicína