Kastrace

Kastrací – rozumíme trvalé nebo dočasné zastavení, či přerušení činnosti pohlavních žláz.

Kastrace lze dosáhnout několika způsoby.

1. Chirurgicky •Krvavé metody, radikální – odstranění specifických pohlavních žláz. U samic, které doposud nerodily, respektive u nich neproběhla ještě žádná říje je postačující odstranění vaječníků – Ovariektomie, u samic u nichž proběhlo více pohlavních cyklů nebo už rodily je nutné odstranění i dělohy,jako prevence onkologických problému v budoucnosti - Ovariehysterektomie. U Samců - odstranění varlete i nadvarlete, podle toho protínáme li při kastraci nejsilnější volný obal varlete – Fascii spermatiku externu ( při sestupu varlete do šourku přes tříselný kanál varle před sebou protláčí všechny povázky, které mu stojí v cestě. FSE v šourku– je žlutá břišní povázka přiložená na svalovinu stěny břišní v místě tříselného kanálu. Viz nákres řez stěnou břišní a šourkem ) dělíme kastraci : 1. S pokrytým semenným provazcem - neprotínáme FSE 2. S odkrytým semenným provazcem – protínáme FSE •Nekrvavé metody – chirurgické nekrvavé metody se používají pouze u samců a jejich princip spočívá v přerušení přívodu krve do varlete a nadvarlete a nebo do celého šourku. Burdiczovy kleště – tímto způsobem lze kastrovat býky, berany a kozly. Za pomocí spaciálních kleští s mohutnými tupými čelistmi se se na dvou místech nad sebou rozdrtí semenný provazec. Následně dojde k nekrose a atrofii varlete a nadvarlete. Kastrační gumičky – pomocí kastračních gumiček kastrujeme mladé Beránky a kozlíky. Gumičky nasazujeme na celý šourek. následně dojde k jeho nekrose a odloučení. U těchto zvířat je aplikovat profylaktickou dávku protitetanového séra – Clotean. Chirurgické metody kastrace, jsou metodami definitivními a dochází k celoživotní ztrátě schopnosti tvorby specifických pohlavních buněk a specifických pohlavních hormonu.To znamená ztrátě plodnosti. Kastrovaná zvířata mají sklon k obezitě. U samic v důsledku nedostatku estrogeních hormonů se muže vyskytovat nekvalitní srst a inkontinence.

2. Hormonálními prostředky Hospodářská zvířata – dnes je hormonální kastrace u těch zvířat jejichž maso se se dostává do potravního řetězce zakázána. Dříve se tímto způsobem kastrovaly mladé prasničky. Aplikoval se depotně působící estrogen Agostilben. Následně byla vyblokovaná říje asi na 6 měsíců. V případě předčasných a nebo nutných porážek se maso takto ošetřených zvířat dostávalo do potravního řetězce.

Malá zvířata ( pes,kočka ) – Dnes se kastrace pomocí hormonálních prostředků široce využívá v praxi malých zvířat. Metoda je založena na aplikaci depotně působícího progesteronu ( Covinan, Depo-promone ) Tento hormon vylučovaný žlutým tělískem dlouhodobě při březosti ( hormon ochrany březosti ) navodí v organismu samice tahovou hladinu progesteronu jako by byla samice březí. Složitým neurohumorálním řídícím mechanismem zpětné vazby nedochází k tvorbě a vylučování folikulostimulačního hormonu v hypofýze a na vaječnících je tak zabráněno růstu,zrání a ovulaci folikulů. Přípravek se aplikuje podle hmotnosti zvířete v pravidelných 4 – 6 ti měsíčních intervalech. Dlouhodobá aplikace těchto depotních gestagenů, může mít negativní vliv na pankreatické buňky produkující insulin a být jednou z možných příčin vyvolávajících u takto ošetřovaných samic ve stáří diabetes. Proto je nutné průběžně sledovat glykémii.

Hormonální kastrace se nepoužívá u samců. Pouze u samic. Jsou to metody dočasné. To znamená, že po vysazení gestagenů , dojde zhruba za 6 měsíců k opětovnému nastartování pohlavního cyklu a k tvorbě specifických pohlavních hormonů a pohlavních buněk. Paušální používání těchto přípravků, hlavně v nevhodné fázi pohlavního cyklu muže vyvolat i vážné zdravotní problémy – pyometra. Samice mají i sklon k zvýšenému přijímání potravy a tím k obezitě.

3. Mechanické prostředky Tato stará chovatelská metoda,která se dnes již nepoužívá se využívala u prasniček,tak zvané Brokování. Princip spočíval v zavedení broků v době říje do dělohy samice.Broky v děloze imitovaly plody a prostřednictvím řídicích zpětně vazebných neurohumorálních mechanismů dojde k vyblokování pohlavního cyklu. Na obdobném principu je založena antikoncepce u žen, která se hojně dnes využívá. Nitroděložní tělísko Dana.

KASTRAČNÍ INDIKACE

1. Hospodářské důvody •kastrací se mění temperament zvířat, jsou klidnější, línější a nemají sklon se toulat •lepší pracovní využití – hřebci •jednodušší a hlavně bezpečnější manipulace – voli využívaní na produkci sér •klidnější temperament – vyšší konverse živin,vyšší přírůstky, lepší jakost masa •vymizení samčího zápachu masa – kanec, beran, kozel

2. Chovatelské důvody •kastrace hřebců, zamezení nežádoucího připouštění. Připouštět mohu jen licentovaní hřebci •kastrace fen a koček – zamezení produkce nežádoucího potomstva, majitele samic je nutné upozornit na nežádoucí důsledky kastrace jako je změna kvality srsti, sklon k obezitě a možné inkontinenci.

3. Zdravotní důvody Samice – klisna •folikulární ovariální cysty bývají projevem permanentní říje •nymfomanie- takové klisny jsou méně ovladatelné - snížené pracovní využiti.

Fena •ovariální cysty, jež mohou mít za následek Hyperestrogenismus projevující se symetrickými, nesvědivými alopeciemi na hýždích •syndrom cystické hyperplasie endometria - Pyometra •nádorovitá onemocnění pohlavních orgánů •jako preventivní zákrok nádorů mléčné žlázy ve stáří, kastrace před 1. říjí minimalizuje výskyt nádorů na 10 %. Kastrace po 1.říji minimalizuje tento výskyt na 30 %. Kastrace po 2. říji na 50 % . Kastrace po 3. říji , již žádný preventivní vliv na výskyt nádorů mléčné žlázy ve stáří

Kočka •Ovariální folikulární cysty - nymfomanie •nádorovitá onemocnění pohlavních orgánů •prevence nádorů mléčné žlázy

Samci •u všech obecně zánětlivé stavy varlete a nadvarlete, léčíme pouze plemenných a cenných jedinců z hlediska zachování plodnosti a genetického potenciálu •nádorovitá onemocnění varlete, nadvarlete a u malých zvířat prostaty

Psi •kryptorchismus – nádor Sertoliho buněk, které místo testosteronu začnou produkovat estrogen. Psům se zvětšuje předkožka, bradavky, mají nekvalitní srst a jedincům stejného pohlaví pachově připomínají Feny. •benigní a maligní hypertrofie prostaty •hemoragické intraprostatocké cysty

Kanci •kryptorchismus – odstranění zápachu masa a jatečně využití

Společenské důvody kastrace

Kastrace ze společenských důvodů byla prováděna v některých kulturách Evropy, Středního Východu, Indie, Afriky a Číny. V některých kulturách měli eunuši zvláštní status a byli využíváni k různým úřednickým, strážním a správcovským činnostem, například v roli správce paláce nebo harému. Za několika čínských dynastií kastráti měli výsadní roli i v nejvyšších vládních funkcích. Kastrace je pravidlem i u indické komunity hidžrů.

V některých kulturách měla kastrace náboženský význam a kastráti zaujímali různé sakrální funkce. Jiná náboženství, například judaismus a islám, se naopak této praxi bránila a kastráti a jiní genitálně defektní jedinci nesměli vykonávat kněžské funkce a kastrovaná zvířata nesměla být obětována (viz Leviticus) a zakázaná byla i kastrace otroků, u některých jiných kultur obvyklá, byť v určitém období se i v některých islámských kulturách kastráti uplatňovali. Kastrace je součástí mnoha religiózních kultů, kde kastráti tvoří zvláštní kasty. Dobrovolná kastrace byla spojena například s kultem bohyně Kybelé. Dobrovolná kastrace je zmiňována jako iniciační akt v souvislosti s některými gnostickými skupinami, včetně křesťanských gnostiků, dobrovolně se podle Eusebia vykastroval i křesťanský filosof Órigenés. Na základě fyziognomie soch mexických Olméků existuje hypotéza, že u tohoto národa tvořili vládnoucí kněžskou vrstvu kastráti. V 18. století existovala ruská sekta Skopců, u nichž kastrace byla iniciačním obřadem zbavujícím prvotního hříchu. Dobrovolnou kastraci podstupovali také členové americké sekty Heaven's Gate, která zanikla hromadnou sebevraždou členů v roce 1997. V křesťanství se kastrace objevuje jen v souvislosti s gnostickými vlivy ve starověku a barokní katolickou hudbou novověku do závěru 19. století; lékařské kastrace ve 20. století korelují s výskytem protestantismu a v tradičně katolických evropských zemích byly používány zřetelně méně.

Někteří staří Řekové a po nich i francouzští šlechtici 17. století věřili, že dcery jsou plozeny z levého varlete a synové z pravého. Údajně proto si někteří nechávali odstranit levé varle. V některých dobách a kulturách byla či je kastrace užívána i za účelem sterilizace jako jeden z nástrojů kontroly porodnosti.

Kastrace zajatců nebo poraženého vládce byla v některých kulturách způsobem, jak vyjádřit vítězství a zabránit reprodukci protivníka. K masovým kastracím, které mnohdy měly za následek smrt z vykrvácení, docházelo například i při válečných konfliktech v súdánském Dárfúru kolem roku 2005. Z některých dob a kultur jsou záznamy o kastraci jako trestu za nemanželské sexuální kontakty, sodomii, ale i jako způsob trestání ideových nepřátel atd. Určitou souvislost s touto tradicí mají i nucené nebo dobrovolné lékařské kastrace sexuálních delikventů a deviantů ve 20. století.

V české historii byl během bojů o knížecí moc vykastrován Jaromír na příkaz svého bratra Oldřicha.

Kastráti v hudbě

Alessandro Moreschi (1858–1922), poslední slavný kastrátský zpěvák, kolem roku 1900.

Kastráti se používali v evropské zejména barokní hudbě od poloviny 16. (první zmínka je z Itálie z 50. let 16. století) až do začátku 20. století. Hlas kastráta je stejně vysoký jako hlas ženský (soprán a mezzosoprán), přitom je stejně mocný jako hlas mužský. Podobá se hlasu mladých chlapců v pubertě těsně před nástupem mutace.

Kastráti nejčastěji zpívali v kostelech, neboť dívky v kostelních sborech zpívat nesměly. Přestože kastrace byla oficiálně zakázána, zpívali i v papežském sixtinském pěveckém sboru. Teprve koncem 19. století římskokatolická církev údajně kastrace zakázala.

Mezi nejslavnější patřili italský operní pěvec Gaetano Majorano s uměleckým jménem Caffarelli (1710–1783), italský zpěvák Farinelli (1705–1782), posledním známým zpěvákem-kastrátem byl Alessandro Moreschi – člen papežského sboru, který však byl v dětském věku kastrován ze zdravotních důvodů a zemřel v roce 1922.

I dnes zpívá několik pěvců – „kastrátů“, zpravidla jde ale o osoby s hormonálním onemocněním, které zabraňuje mutaci hlasu (jazzový zpěvák Jimmy Scott, sopranista Jorge Cano či Radu Marian) či pěvce, kteří podstoupili kastraci z jiných důvodů. U několika zpěváků také k mutaci z neznámých důvodů nedošlo, aniž by trpěli hormonální poruchou (Michael Maniaci). Jiným druhem zpěváka je kontratenor, muž, který je schopen zpívat ženské party díky tréninku nebo výjimečnému hlasovému rozsahu i bez kastrace či hormonální poruchy (Cem Adrian).

Historie

Jako první terapeutická kastrace bývá uváděna operace, kterou provedl roku 1892 psychiatr Auguste Forel ve Švýcarsku jako léčbu neuralgie (chronické bolesti) varlat u imbecilního hypersexuálního pacienta. Počátkem 20. století pak byly terapeutické kastrace prováděny kromě Švýcarska i v Nizozemsku, Německu, skandinávských zemích, Dánsku a Islandu. Dánsko bylo v roce 1929 první zemí, kde byla kastrace povolena jako léčebná metoda u sexuálních delikventů.

Největšího uplatnění našla kastrace jako terapeutická metoda v nacistickém Německu. V letech 1933–1945 bylo podrobeno nucené kastraci 2800 „manifestně nebo potenciálně nebezpečných osob“. Z nucených kastrací byly vyloučeny osoby mladší 18 let a homosexuálové. Nucené kastrace existovaly v té době rovněž zejména v Dánsku a Švýcarsku. V Nizozemsku bylo od 30. let provedeno asi 400 kastrací, které byly indikovány agresivním sexuálním delikventům, homosexuálům a exhibicionistům. V roce 1969 byly v Nizozemsku kastrace zakázány.

Kastrace nebyly prováděny v tradičně katolických zemích (např. Španělsko, Itálie, Portugalsko a Rakousko).

V Československu bylo provádění kastrací regulováno vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČSSR z roku 1970, která je podmiňovala žádostí pacienta a posouzení odbornou komisí ze zastoupením urologa, právníka, sexuologa, případně i plastického chirurga. Komisi jmenoval ředitel nemocnice, která zákrok prováděla. Podobná praxe existuje v České republice dosud.

Některé studie uvádějí snížení recidivity sexuálních trestných činů (bez změny nesexuální trestní recidivity) a zlepšení sociální adaptace. Petr Weiss a další čeští zastánci kastrací v médiích uvádějí, že za posledních 30 let se nikdo z kastrovaných odsouzenců (v České republice?) násilného trestného činu již znovu nedopustil. Kriminální vyšetřovatel Jiří Markovič však uvedl starší případ, kdy kastrovaný pachatel Antonín Vorel v Krčském lese zabil a znásilnil ženu. Evropský Výbor pro zabránění mučení uvedl jiné tři případy násilné recidivy kastrovaných pachatelů, a to po roce 1989. Petr Weiss k tomu uvedl, že tito kastrovaní pachatelé v záznamech českých sexuologů nefigurují, protože v této evidenci nejsou vedeni ti z kastrovaných, kteří následně nepodstoupili komplexní terapii.

Zásadní rozdíly jsou u různých pacientů ve vlivu kastrace na sexuální apetenci. Tyto rozdíly jsou vysvětlovány variabilitou fyziologických faktorů (produkce hormonů v kůře nadledvinek) a psychologických faktorů a sexuálních zkušeností, případně přetrvání struktury a funkce centrálního nervového systému bez podstatné změny i po snížení hladin hormonů, respektive setrvačného efektu obdobného fantomovým bolestem amputovaných končetin. Výsledky studií ve vztahu k věku kastrovaných se zásadně liší a jsou vzájemně rozporné. Účinek kastrace u sexuálních agresorů byl zjištěn nízký, zatímco u pedofilů, homosexuálů a heterosexuálů je redukce sexuální apetence srovnatelná. Nebyl zjištěn žádný případ změny sexuální orientace vlivem kastrace, pedofilové i po kastraci vyhledávají fyzický kontakt s dětmi. Schopnost soulože či masturbace zůstává dlouhodobě zachována u 3 až 50 % kastrovaných pacientů, zhruba třetina kastrovaných alespoň občas masturbuje a téměř u poloviny pacientů se i nadále objevují ranní erekce, což je považováno za doklad, že elementární sexuální reakce nejsou závislé na hladině androgenů. Ejakulát je však sterilní a zážitek orgasmu méně intenzivní.

41 až 90 % kastrovaných pacientů podle různých studií po čase hodnotilo rozhodnutí ke kastraci jako správné. V této skupině jsou především ti, u nichž zůstala i po kastraci zachována schopnost soulože a masturbace, naopak mezi nespokojenými jsou ti, kteří pociťují chybění sexu v životě.

Související články

• Chemická kastrace
• Kastrační komplex

Literatura

Obrázky, zvuky či videa k tématu kastrace na Wikimedia Commons Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Kastrace

• Ottův slovník naučný, heslo kastrace.