Ženšen pravý: Porovnání verzí
m změna umístění pahýlu, odstranění nadbytečného odřádkování |
+ upřesnění co znamená současnost...., +Výzkum, ať si skeptici klidně užijou |
||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
Ženšen pravý roste přirozeně ve smíšených a širokolistých opadavých lesích ve východních oblastech provincií [[Chej-lung-ťiang]], [[Ťi-lin]] a [[Liao-ning]] na severovýchodě [[Čína|Číny]], dále ve východním [[Rusko|Rusku]] v oblasti řeky [[Ussuri]] a v [[Přímořský kraj|Přímořské oblasti]] a v jižní části [[Chabarovský kraj|Chabarovského kraje]]. Izolované místo výskytu je v horách [[Severní Korea|Severní Koreje]] poblíž města Kesong. V dalších oblastech, např. v čínských provinciích [[Šan-si]] a [[Che-pej]] je pěstován<ref>[http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200015246] Flora of China: Panax ginseng</ref>. |
Ženšen pravý roste přirozeně ve smíšených a širokolistých opadavých lesích ve východních oblastech provincií [[Chej-lung-ťiang]], [[Ťi-lin]] a [[Liao-ning]] na severovýchodě [[Čína|Číny]], dále ve východním [[Rusko|Rusku]] v oblasti řeky [[Ussuri]] a v [[Přímořský kraj|Přímořské oblasti]] a v jižní části [[Chabarovský kraj|Chabarovského kraje]]. Izolované místo výskytu je v horách [[Severní Korea|Severní Koreje]] poblíž města Kesong. V dalších oblastech, např. v čínských provinciích [[Šan-si]] a [[Che-pej]] je pěstován<ref>[http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200015246] Flora of China: Panax ginseng</ref>. |
||
== Výzkum ženšenu == |
|||
V Jižní Koreji je výzkum ženšenu podporován oficiálně pod hlavičkou společnosti ''The Korean Society of Ginseng''. Společnost byla založena již v roce 1975, pořádá konference na poli výzkumu ženšenu a pravidelně uveřejňuje výsledky nezávislých výzkumů<ref name="KSG">About KSG, http://www.ginsengsociety.org/</ref> v časopisu ''Journal of Ginseng Research'', který je podporovaný sdružením ''Korean Federation of Science and Technology Societies'' a [[Jižní Korea|jihokorejským]] vládním [[Grant (účelový dar)|grantem]] ''National Research Foundation of Korea''. Časopis je peer-reviewed čtvrtletník, je indexován na PubMed Central, Scopus a SCIE<ref name="KSG"> a uveřejňuje vysoce kvalitní studie v oblasti základních a klinických aspektů ženšenu, s ohledem na nejnovější pokroky ve výzkumu ženšenu.<ref>Journal of Ginseng Research, [http://www.ginsengres.org/about/about.asp About the Journal]</ref> |
|||
== Použití == |
== Použití == |
||
Ženšen je dnes po celém světě rozšířen jako prostředek doplňkové výživy.{{Doplňte zdroj}} Ženšen bývá doporučován{{kdo?}} jako [[roborans]], k prevenci stresu, pro [[neurastenie|neurastenické indikace]], při [[diabetes|cukrovce]] a též jako afrodiziakum. |
Ženšen je dnes po celém světě rozšířen jako prostředek doplňkové výživy.{{Doplňte zdroj}} Ženšen bývá doporučován{{kdo?}} jako [[roborans]], k prevenci stresu, pro [[neurastenie|neurastenické indikace]], při [[diabetes|cukrovce]] a též jako afrodiziakum. V 20. století byl obecně přijímán názor že účinnost ženšenu nebyla vědecky prokázána a že jeho rozšířené užívání v populaci volá po rigoróznějším výzkumu jeho účinnosti a bezpečnosti<ref name="pmid10541774">{{Citace periodika | autor = Vogler BK, Pittler MH, Ernst E | titul = The efficacy of ginseng. A systematic review of randomised clinical trials. | periodikum = Eur J Clin Pharmacol. | ročník = 55 | číslo = 8 | strany = 567–75 | rok = 1999 | pmid = 10541774 | doi = | issn =}}</ref>. Četnost nežádoucích účinků po užití ženšenu byla blízká [[placebo|placebu]], přičemž nejčastějšími nežádoucími účinky byly bolesti hlavy, poruchy spánku a zažívací potíže. Dá se říct že závažnější nežádoucí účinky ženšenu lze prakticky vyloučit.<ref name="pmid12020172">{{Citace periodika | autor = Coon JT, Ernst E | titul = Panax ginseng: a systematic review of adverse effects and drug interactions | periodikum = Drug Saf. | ročník = 25 | číslo = 5 | strany = 323–44 | rok = 2002 | pmid = 12020172 | doi = | issn =}}</ref> D. Ross uvádí, že ženšen má zřejmě jisté léčivé účinky, ale ty jsou poměrně nepředvídatelné a velmi proměnlivé, navíc je velmi drahý a byly zaznamenány případy předávkování.<ref name="ross">{{citace monografie| titul = Food and Nutrition| isbn = 978-93-80179-13-1| příjmení= Ross | jméno= Don| vydavatel=Oxford Book Company| rok=2010| místo = Jaipur, Indie}}</ref> |
||
== Dostupnost == |
== Dostupnost == |
||
Verze z 4. 12. 2013, 19:06
 Ženšen pravý | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Nadříše | jaderní (Eucaryota) |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | vyšší rostliny (Cormobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | miříkotvaré (Apiales) |
| Čeleď | aralkovité (Araliaceae) |
| Rod | ženšen (Panax) |
| Binomické jméno | |
| Panax ginseng C. A. Mey., 1843 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ženšen pravý (Panax ginseng, syn. Panax schinseng[1]) je druh rostliny z čeledi aralkovitých (Araliaceae). Někdy bývá nazýván též všehoj ženšenový. Léčivé látky zjednodušeně nazývané asijský ženšen, čínský ženšen a korejský ženšen též pocházejí z této rostliny. Ženšen pravý patří k nejznámějším exotickým léčivým bylinám.
Etymologie
Druhový název ženšen (ginseng) je odvozeno foneticky z čínského 人 („řén“ = člověk) a nesnadno přeložitelného 蔘 („šēn“). Znak 蔘 a fonéma šēn se přátelí s mnoha různými významy jako rádce, účastník, duch, vzdech, šlechtic, identita, život, tělo, bůh (ve smyslu přírodního ducha) atd. Grafická a fonetická složka slova řén-šēn tedy, jak tomu už v čínštině bývá, společně zvou několik doplňujících se výkladů - od skromného „člověčí kořen“ až k majestátnému „síla země v podobě člověka“, chce-li někdo. Označení „šlechtic“ se pak používá v tradiční čínské medicíně pro ženšen a některé jiné důležité rostliny.[zdroj?]
Popis
Vytrvalé byliny 30 až 60 cm vysoké. Podzemní část tvoří mohutná kořenová hlava nepravidelného tvaru a většinou 1 až 2 tlusté, někdy řídce rozvětvené mrkvovité kořeny, občas tvarem připomínající lidské tělo. Nadzemní část rostliny každoročně odumírá, nová lodyha vyrůstá na jaře z pupenů na kořenové hlavě. Dlouze řapíkaté listy vyrůstají v počtu 3 až 7 z vrcholu nevětvené lodyhy. Jsou dlanitě složené, ze 3 až 5 lístků, bez palistů. Čepel lístků je na bázi široce klínovitá, na vrchní straně lysá, na rubu řídce krátce chlupatá, s hustě pilovitým okrajem a protaženou špicí. Prostřední lístek je oválný nebo podlouhle oválný, 8 až 12 cm dlouhý a 3 až 5 cm široký, postranní lístky jsou vejčité až kosočtverečně vejčité, 2 až 4 cm dlouhé a 1,5 až 3 cm široké. Květy jsou drobné, zelenobílé, pětičetné a oboupohlavné. Kalich s 5 krátkými zuby. Korunních plátků i tyčinek je 5. Květenstvím je vrcholový okolík složený ze 30 až 50 květů. Stopka květenství je dlouhá 15 až 30 cm, stopky jednotlivých květů 0,8 až 1,5 cm. Semeník je srostlý ze dvou plodolistů. Čnělky jsou 2, volné. Plodem je červená, šťavnatá, zploštěle kulovitá, 6 až 7 mm dlouhá peckovice s 1 až 3 semeny. Semena jsou bílá, asi 5 mm dlouhá, ledvinovitého tvaru a s drsným povrchem.
Ženšen pravý roste přirozeně ve smíšených a širokolistých opadavých lesích ve východních oblastech provincií Chej-lung-ťiang, Ťi-lin a Liao-ning na severovýchodě Číny, dále ve východním Rusku v oblasti řeky Ussuri a v Přímořské oblasti a v jižní části Chabarovského kraje. Izolované místo výskytu je v horách Severní Koreje poblíž města Kesong. V dalších oblastech, např. v čínských provinciích Šan-si a Che-pej je pěstován[2].
Výzkum ženšenu
V Jižní Koreji je výzkum ženšenu podporován oficiálně pod hlavičkou společnosti The Korean Society of Ginseng. Společnost byla založena již v roce 1975, pořádá konference na poli výzkumu ženšenu a pravidelně uveřejňuje výsledky nezávislých výzkumů[3] v časopisu Journal of Ginseng Research, který je podporovaný sdružením Korean Federation of Science and Technology Societies a jihokorejským vládním grantem National Research Foundation of Korea. Časopis je peer-reviewed čtvrtletník, je indexován na PubMed Central, Scopus a SCIEChybná citace: Chybí ukončovací </ref> k tagu <ref>
Použití
Ženšen je dnes po celém světě rozšířen jako prostředek doplňkové výživy.[zdroj?] Ženšen bývá doporučován[kdo?] jako roborans, k prevenci stresu, pro neurastenické indikace, při cukrovce a též jako afrodiziakum. V 20. století byl obecně přijímán názor že účinnost ženšenu nebyla vědecky prokázána a že jeho rozšířené užívání v populaci volá po rigoróznějším výzkumu jeho účinnosti a bezpečnosti[4]. Četnost nežádoucích účinků po užití ženšenu byla blízká placebu, přičemž nejčastějšími nežádoucími účinky byly bolesti hlavy, poruchy spánku a zažívací potíže. Dá se říct že závažnější nežádoucí účinky ženšenu lze prakticky vyloučit.[5] D. Ross uvádí, že ženšen má zřejmě jisté léčivé účinky, ale ty jsou poměrně nepředvídatelné a velmi proměnlivé, navíc je velmi drahý a byly zaznamenány případy předávkování.[6]
Dostupnost
Nejčastěji užívanou částí ženšenu je kořen. Suší se buďto na slunci, čímž vzniká tzv. bílý ženšen (radix ginseng album), nebo se paří v cukerném nebo bylinném nálevu a následně vcelku suší umělým teplem, čímž vzniká tzv. červený ženšen (radix ginseng rubrum), který je křehký, mírně sklovitý, hnědočervené barvy. Před použitím se většinou krájí nebo práškuje. V lékárnách je k dostání buďto kořenová droga, nebo ženšenové extrakty, sirupy a pilulky, v nichž může být ženšen kombinován s jinými výživovými doplňky, např. vitamíny. Zatímco v kvalitě kořenové drogy se lze zhruba orientovat pozorováním velikosti, textury a počítáním letokruhů, u výtažků je nutné složení stanovit chromatografií nebo hmotnostní spektrometrií[7]. V USA bylo zjištěno, že u tekutých a pilulkových preparátů zpravidla nedochází ke klamání spotřebitele co se týče druhu rostliny a nepřípustných příměsí, avšak obsah účinných látek v nich velmi kolísá[8].
Pověry a magie
Jsou mu přisuzovány téměř magické vlastnosti. Ženšen se používá zčásti podobně jako mandragora.
Externí odkazy
Použité zdroje
- ↑ [1] biolib - taxon P. ginseng / schinseng
- ↑ [2] Flora of China: Panax ginseng
- ↑ About KSG, http://www.ginsengsociety.org/
- ↑ Vogler BK, Pittler MH, Ernst E. The efficacy of ginseng. A systematic review of randomised clinical trials.. Eur J Clin Pharmacol.. 1999, roč. 55, čís. 8, s. 567–75. PMID 10541774.
- ↑ Coon JT, Ernst E. Panax ginseng: a systematic review of adverse effects and drug interactions. Drug Saf.. 2002, roč. 25, čís. 5, s. 323–44. PMID 12020172.
- ↑ ROSS, Don. Food and Nutrition. Jaipur, Indie: Oxford Book Company, 2010. ISBN 978-93-80179-13-1.
- ↑ Ji QC, Harkey MR, Henderson GL, Gershwin ME, Stern JS, Hackman RM. Quantitative determination of ginsenosides by high-performance liquid chromatography-tandem mass spectrometry. Phytochem Anal.. 2001, roč. 12, čís. 5, s. 320–6. PMID 11705259.
- ↑ Harkey MR, Henderson GL, Gershwin ME, Stern JS, Hackman RM. Variability in commercial ginseng products: an analysis of 25 preparations. Am J Clin Nutr.. 2001, roč. 73, čís. 6, s. 1101–6. PMID 11382666.
Galerie Panax na Wikimedia Commons
CHYBA: {{Wikidruhy}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „kategorie“, „taxon“.