Česká bankovní asociace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Česká bankovní asociace
Základní údaje
Právní formaZájmové sdružení právnických osob
Datum založení9. února 1992
SídloPraha, Česko
Adresa sídlaItalská 2584/69, Vinohrady, 120 00 Praha 2
Klíčoví lidéJan Juchelka, prezident

Tomáš Salomon, první viceprezident

Michal Strcula, viceprezident

Monika Zahálková, výkonná ředitelka

Filip Hanzlík, náměstek výkonné ředitelky
Charakteristika firmy
Oblast činnostibankovnictví, finančnictví, vzdělávání
Identifikátory
Oficiální webhttps://cbaonline.cz/
IČO45772193
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká bankovní asociace (Czech Banking Association), známá také pod zkratkou ČBA, je dobrovolným sdružením bank a stavebních spořitelen působících na českém trhu. V současnosti (září 2020) sdružuje 35 bank, reprezentujících více než 99 % českého bankovního sektoru. Své sídlo má v centru Prahy v ulici Vodičkova a již od roku 1990, kdy vznikla pod názvem Bankovní asociace, podporuje rozvoj českého bankovního sektoru, celé české ekonomiky a finanční gramotnosti Čechů.

Českou bankovní asociaci řídí Prezidium, jakožto její statutární orgán. Doplňuje ho Dozorčí výbor, který dohlíží na výkon činnosti a hospodaření. Oba tyto orgány jsou složeny z vedoucích představitelů členských bank či stavebních spořitelen. Na veřejnosti asociaci reprezentuje výkonný ředitel a jeho náměstek. Prezidentem organizace je od roku 2023 Jan Juchelka.[1]

Historie ČBA[editovat | editovat zdroj]

Česká bankovní asociace vznikla v roce 1990 pod původním názvem Bankovní asociace. Od roku 1992 působí jako dobrovolné sdružení právnických osob – bank a stavebních spořitelen.

Od vstupu České republiky do Evropské unie (v roce 2004) je ČBA členem Evropské bankovní federace (EBF), která sdružuje národní asociace komerčních bank zemí EU, Švýcarska, Norska a Islandu.

V roce 2012 asociace iniciovala založení neformální platformy bankovních asociací tzv. visegrádských zemí, která se v roce 2017 rozrostla na V8. Jejími členy jsou tak v současné době mimo zemí V4 rovněž bankovní asociace Bulharska, Chorvatska, Slovinska a Rumunska.

Činnosti ČBA[editovat | editovat zdroj]

Činnost asociace lze rozdělit do několika základních oblastí.

Legislativa a právní předpisy[editovat | editovat zdroj]

Hlavním cílem v tomto směru je podporovat stabilitu podmínek a atraktivitu podnikatelského prostředí v České republice. Česká bankovní asociace se aktivně angažuje do příprav zákonných norem týkajících se bankovnictví (ať už se jedná o bankovní dohled, platební styk či problematiku účetnictví či vnitřního auditu) i financí a konstruktivně vstupuje do diskuzí, jak zajistit smysluplnou ochranu zájmů spotřebitelů bankovních služeb.

Mezinárodní uskupení[editovat | editovat zdroj]

Nedílnou součástí aktivit asociace je zastupování zájmů jejích členů i České republiky v mezinárodních bankovně-finančních uskupeních. ČBA je součástí Evropské bankovní federace (EBF/FBE), nejvýznamnějšího nevládního partnera orgánů EU v oblasti bankovnictví. Prostřednictvím Výkonného výboru EBF asociace spolurozhoduje o koncepčních otázkách a zásadních stanoviscích EBF k návrhům nové legislativy EU.  Dále asociace působí v Evropské radě pro platby (EPC), rozhodovacím a koordinačním orgánu, který zastřešuje evropský bankovní sektor v oblasti platebního styku a v neposlední řadě je také členem Evropského ústavu pro peněžní trhy (EEMI).

Prevence kriminality[editovat | editovat zdroj]

Bankovní asociace se v rámci svých činností zaměřuje také na prevenci obecné finanční a kybernetické kriminality. V rámci této oblasti spolupracuje například s Policií České republiky, s Finančně analytickým úřadem Ministerstva financí ČR, s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo s Českou národní bankou. Právě oblast kybernetické bezpečnosti spolu s financemi a ochranou úspor i osobních dat patří mezi priority vzdělávacích projektů, které jsou určeny široké veřejnosti.

Členská základna[editovat | editovat zdroj]

Práce asociace stojí na kombinované expertize bezmála pěti stovek bankovních expertů, kteří docházejí pracovat do jejích odborných struktur. Ve spolupráci s členskou základnou asociace tvoří a vydává standardy a kodexy, které pomáhají nejen bankám nastavovat potřebná pravidla.

Budování vztahů s veřejností a finanční vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Konference a spolupráce s médii představuje důležitý nástroj, díky kterému asociace předává odborníkům i široké veřejnosti informace o stavu bankovního sektoru i celé české ekonomiky. Asociace se zaměřuje na trendy v oblasti bankovních služeb, kyberbezpečnosti nebo spotřebního chování Čechů. I proto se intenzivně věnuje realizaci vzdělávacích projektů, které rozvíjí gramotnost právě v této oblasti.

Udržitelné finance[editovat | editovat zdroj]

Udržitelné finance se za posledních několik let vyvinuly z okrajového tématu v jeden z hlavních trendů bankovnictví. Banky se chtějí na dekarbonizaci ekonomiky podílet nejen z důvodů reputačních, ale také z důvodu efektivního řízení rizik spojených se současnou klimatickou změnou. Řada bank začala být v této oblasti velmi proaktivní. Buď samy od sebe nebo v úzké spolupráci se svými mateřskými bankami a již dnes uskutečňují aktivity směřující k posilování udržitelné prosperity Česka, digitalizují své činnosti (přechod na "bezpapírové" procesy), snižují uhlíkové stopy ve vlastních provozech, anebo nabízejí udržitelné produkty (např. v rámci penzijního spoření). Bankovní asociace jim pro tyto aktivity poskytuje podporu a expertní zázemí.

Digitalizace[editovat | editovat zdroj]

Finančně technologická inovace vždy byla a zůstává nedílnou součástí bankovního rozvoje, protože banky se bez použití vyspělých informačních technologií dávno neobejdou. Asociace je jim v tom velkou oporou, ale nejen to, sama přináší do bankovnictví nová témata. Příkladem je elektronická fakturace, QR kódy, Český Open Banking Standard, XML standardy pro digitální komunikaci s třetími stranami (např. finančními a celními úřady), okamžité platby či projekt bankovní identity – možná doposud největší projekt českého bankovního sektoru. Digitalizace tak zůstává jedním z nosných směrů pro aktivity bankovní asociace.

Projekty ČBA[editovat | editovat zdroj]

2009-18, Kodex mobility klientů
Kodex mobility klientů je nástroj, který umožňuje vyplněním jednoho formuláře, změnit starou, nevyhovující banku za novou, lepší.[2] Oficiální název kodexu zní Standard mobility klientů a je uložen na stránkách ČBA.[3] Postupy při změně platebního účtu se řídí zákonem o platebním styku (č. 370/2017 Sb.) a Standardem České bankovní asociace.[4] Pokud klient vyjádří zájem o převedení svého účtu k jiné bance, nová banka se postará nejen o založení nového účtu, ale také o převedení všech trvalých plateb a o zrušení původního účtu u banky, od které klient přechází.[5]
Kodex mobility byl původně pro banky nepovinný, vznikl jako společné principy EBIC (European Banking Industry Commitee) na základě výzvy Evropské komise. Povinnost podpisu standardu stanovil zákon o platebním styku, část pátá, Hlava II, § 203 - 208.[6][7]
Nová banka má povinnost nejen založit klientovi nový účet, ale také z účtu původního přenést všechna nastavení v internetovém bankovnictví nebo i nastavení na pobočce banky, jako jsou trvalé platby, inkasa, pojištění karty apod. Nakonec musí nová banka i zrušit klientův účet u banky původní, pokud to klient výslovně nezakáže. Banka stará má naopak povinnost poskytnout nové bance všechny informace o klientovi, přenosu dat a účtu nesmí nijak bránit. Výjimkou mohou být některé úvěry, například hypotéka. Původní banka může ještě v poslední chvíli nabídnout klientovi radikální zlepšení svých služeb, právě jako reakci na to, že se klient chystá odejít.[6]
2019, Prima rádce
Televizní a rozhlasová kampaň s Petrem Vágnerem na TV Prima.
2019-20, bankovní identita
Největší projekt ČBA v oblasti digitalizace. Projekt byl iniciován a v počáteční legislativní fázi pod pracovním názvem „SONIA“ veden bankovní asociací. Podařilo se prosadit potřebné legislativní úpravy (změna zákona o bankách, zákona AML), díky kterým se kterákoli banka v Česku může stát tzv. poskytovatelem elektronické identity v souladu se zákonem o elektronické identifikaci.
Další projekty (nedatováno)
  • ČBA Educa – Vzdělávací portál určený profesionálům na finančním trhu pro prokazování odbornosti dle českých právních předpisů.
  • Banking in Motion – Cyklus odborných konferencí za účasti evropských expertů a zástupců bank.
  • Finance hladce – Projekt sdružující finančně-vzdělávací kampaně, projekty i další finančně vzdělávací snahy a aktivity bankovní asociace na sociálních sítích Facebook a Instagram.
  • Finanční vzdělávání – Nezávislý vzdělávací portál určený veřejnosti.
  • Bankéři do škol – Workshopy pro děti základních a středních škol, které jsou zaměřeny na kyberbezpečnost a finance včetně jejich správy.
  • European Money Quiz – Celoevropská soutěž ve finanční gramotnosti pro žáky ve věku 13 až 15 let, kterou zastřešuje EBF.
  • Bezpečné banky – Informačně-vzdělávací stránky o bezpečnosti na internetu včetně novinek a aktuálních trendů kyberzločinců určené veřejnosti.
  • Jak na peníze s Českou bankovní asociací pro i60.cz – Série článků na téma osobní finance pro webový portál i60.cz zaměřený na seniory.
  • Bankovkovi – Seriál pro děti ve věku 8-12 o tom, jak hospodařit s penězi ve spolupráci s ČT 1.
  • Jak na peníze – Videa Janka Rubeše

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prezidentem České bankovní asociace bude ředitel Komerční banky Jan Juchelka. Novinky.cz [online]. 2023-06-16 [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  2. Kodex mobility je řešením pro klienty
  3. ČBA online: Standard mobility klientů
  4. Standard mobility klientů
  5. Kodex mobility klientů
  6. a b Hyperinflace.cz: Kodex mobility klientů je pro banky povinný
  7. Kodex mobility je více než slušnost. O co jde?

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]