Česká bankovní asociace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Česká bankovní asociace
Základní údaje
Právní forma Zájmové sdružení právnických osob
Datum založení 9. února 1992
Sídlo Praha, Česká republika
Adresa sídla Vodičkova 30, 110 01 Praha
Klíčoví lidé

Tomáš Salomon, prezident

Jan Juchelka, první viceprezident

Michal Strcula, viceprezident

Monika Zahálková, výkonná ředitelka

Filip Hanzlík, náměstek výkonné ředitelky
Charakteristika firmy
Rozsah působení Bankovnictví, Finančnictví, Vzdělávání
Identifikátory
Oficiální web https://cbaonline.cz/
IČO 45772193
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká bankovní asociace (Czech Banking Association), známá také pod zkratkou ČBA, je dobrovolným sdružením bank a stavebních spořitelen působících na českém trhu. V současnosti (září 2020) sdružuje 37 bank, reprezentujících více než 99 % českého bankovního sektoru. Své sídlo má v centru Prahy v ulici Vodičkova a již od roku 1990, kdy vznikla pod názvem Bankovní asociace, podporuje rozvoj českého bankovního sektoru, celé české ekonomiky a finanční gramotnosti Čechů.

Českou bankovní asociaci řídí Prezidium, jakožto její statutární orgán. Doplňuje ho Dozorčí výbor, který dohlíží na výkon činnosti a hospodaření. Oba tyto orgány jsou složeny z vedoucích představitelů členských bank či stavebních spořitelen. Na veřejnosti asociaci reprezentuje výkonný ředitel a jeho náměstek.

Historie ČBA[editovat | editovat zdroj]

Česká bankovní asociace vznikla v roce 1990 pod původním názvem Bankovní asociace. Od roku 1992 působí jako dobrovolné sdružení právnických osob – bank a stavebních spořitelen.

Od vstupu České republiky do Evropské Unie (v roce 2004) je ČBA členem Evropské bankovní federace (EBF), která sdružuje národní asociace komerčních bank zemí EU, Švýcarska, Norska a Islandu.

V roce 2012 asociace iniciovala založení neformální platformy bankovních asociací tzv. visegrádských zemí, která se v roce 2017 rozrostla na V8. Jejími členy jsou tak v současné době mimo zemí V4 rovněž bankovní asociace Bulharska, Chorvatska, Slovinska a Rumunska.

Činnosti ČBA[editovat | editovat zdroj]

Činnost asociace lze rozdělit do několika základních oblastí.

Legislativa a právní předpisy[editovat | editovat zdroj]

Hlavním cílem v tomto směru je podporovat stabilitu podmínek a atraktivitu podnikatelského prostředí v České republice. Česká bankovní asociace se aktivně angažuje do příprav zákonných norem týkajících se bankovnictví (ať už se jedná o bankovní dohled, platební styk či problematiku účetnictví či vnitřního auditu) i financí a konstruktivně vstupuje do diskuzí, jak zajistit smysluplnou ochranu zájmů spotřebitelů bankovních služeb.

Mezinárodní uskupení[editovat | editovat zdroj]

Nedílnou součástí aktivit asociace je zastupování zájmů jejích členů i České republiky v mezinárodních bankovně-finančních uskupeních. ČBA je součástí Evropské bankovní federace (EBF/FBE), nejvýznamnějšího nevládního partnera orgánů EU v oblasti bankovnictví. Prostřednictvím Výkonného výboru EBF asociace spolurozhoduje o koncepčních otázkách a zásadních stanoviscích EBF k návrhům nové legislativy EU.  Dále asociace působí v Evropské radě pro platby (EPC), rozhodovacím a koordinačním orgánu, který zastřešuje evropský bankovní sektor v oblasti platebního styku a v neposlední řadě je také členem Evropského ústavu pro peněžní trhy (EEMI).

Prevence kriminality[editovat | editovat zdroj]

Bankovní asociace se v rámci svých činností zaměřuje také na prevenci obecné finanční a kybernetické kriminality. V rámci této oblasti spolupracuje například s Policií České republiky, s Finančně analytickým úřadem Ministerstva financí ČR, s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo s Českou národní bankou. Právě oblast kybernetické bezpečnosti spolu s financemi a ochranou úspor i osobních dat patří mezi priority vzdělávacích projektů, které jsou určeny široké veřejnosti.

Členská základna[editovat | editovat zdroj]

Práce asociace stojí na kombinované expertize bezmála pěti stovek bankovních expertů, kteří docházejí pracovat do jejích odborných struktur. Ve spolupráci s členskou základnou asociace tvoří a vydává standardy a kodexy, které pomáhají nejen bankám nastavovat potřebná pravidla.

Budování vztahů s veřejností a finanční vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Konference a spolupráce s médii představuje důležitý nástroj, díky kterému asociace předává odborníkům i široké veřejnosti informace o stavu bankovního sektoru i celé české ekonomiky. Asociace se zaměřuje na trendy v oblasti bankovních služeb, kyberbezpečnosti nebo spotřebního chování Čechů. I proto se intenzivně věnuje realizaci vzdělávacích projektů, které rozvíjí gramotnost právě v této oblasti.

Udržitelné finance[editovat | editovat zdroj]

Udržitelné finance se za posledních několik let vyvinuly z okrajového tématu v jeden z hlavních trendů bankovnictví. Banky se chtějí na dekarbonizaci ekonomiky podílet nejen z důvodů reputačních, ale také z důvodu efektivního řízení rizik spojených s klimatickou změnou. Řada bank začala být v této oblasti velmi proaktivní. Buď samy od sebe nebo v úzké spolupráci se svými mateřskými bankami a již dnes uskutečňují aktivity směřující k posilování udržitelné prosperity Česka, digitalizují své činnosti (přechod na "bezpapírové" procesy), snižují uhlíkové stopy ve vlastních provozech, anebo nabízejí udržitelné produkty (např. v rámci penzijního spoření). Bankovní asociace jim pro tyto aktivity poskytuje podporu a expertní zázemí.

Digitalizace[editovat | editovat zdroj]

Finančně technologická inovace vždy byla a zůstává nedílnou součástí bankovního rozvoje, protože banky se bez použití vyspělých informačních technologií dávno neobejdou. Asociace je jim v tom velkou oporou, ale nejen to, sama přináší do bankovnictví nová témata. Příkladem je elektronická fakturace, QR kódy, Český Open Banking Standard, XML standardy pro digitální komunikaci s třetími stranami (např. finančními a celními úřady), okamžité platby či projekt bankovní identity – možná doposud největší projekt českého bankovního sektoru. Digitalizace tak zůstává jedním z nosných směrů pro aktivity bankovní asociace.

Projekty ČBA[editovat | editovat zdroj]

Česká bankovní asociace realizuje řadu projektů pro rozvoj bankovního sektoru i finanční gramotnosti Čechů. Projekty, které asociace připravuje, jsou zaměřeny nejen na vzdělávání profesionálů na českém trhu, ale také na vzdělávání široké veřejnosti, od dětí až po seniory.

  • ČBA Educa – Vzdělávací portál určený profesionálům na finančním trhu pro prokazování odbornosti dle českých právních předpisů.
  • Banking in Motion – Cyklus odborných konferencí za účasti evropských expertů a zástupců bank.
  • Finance hladce – Projekt sdružující finančně-vzdělávací kampaně, projekty i další finančně vzdělávací snahy a aktivity bankovní asociace na sociálních sítích Facebook a Instagram.
  • Finanční vzdělávání – Nezávislý vzdělávací portál určený veřejnosti.
  • Bankéři do škol – Workshopy pro děti základních a středních škol, které jsou zaměřeny na kyberbezpečnost a finance včetně jejich správy.
  • European Money Quiz – Celoevropská soutěž ve finanční gramotnosti pro žáky ve věku 13 až 15 let, kterou zastřešuje EBF.
  • Bezpečné banky – Informačně-vzdělávací stránky o bezpečnosti na internetu včetně novinek a aktuálních trendů kyberzločinců určené veřejnosti.
  • Jak na peníze s Českou bankovní asociací pro i60.cz – Série článků na téma osobní finance pro webový portál i60.cz zaměřený na seniory.
  • Bankovkovi – Seriál pro děti ve věku 8-12 o tom, jak hospodařit s penězi ve spolupráci s ČT 1.


Ve snaze zlepšit úroveň finanční gramotnosti Čechů realizuje asociace také pravidelné krátkodobé edukační kampaně, na jejichž přípravě spolupracuje s českými médii i osobnostmi. Příkladem mohou být videa Janka Rubeše „Jak na peníze“ či televizní a rozhlasová kampaň s Petrem Vágnerem „Prima rádce“ na TV Prima v roce 2019.

Největším projektem v oblasti digitalizace byla bankovní identita. Projekt byl iniciován a v počáteční legislativní fázi pod pracovním názvem „SONIA“ veden bankovní asociací. Práce na projektu probíhala od roku 2019, na začátku roku 2020 se podařilo prosadit potřebné legislativní úpravy (změna zákona o bankách, zákona AML), díky kterým se kterákoli banka v Česku může stát tzv. poskytovatelem elektronické identity v souladu se zákonem o elektronické identifikaci.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]