Ćamil Sijarić

Ćamil Sijarić
Ćamil Sijarić
Narození	18. prosince 1913; Bijelo Polje
Úmrtí	6. prosince 1989 (ve věku 75 let); Sarajevo
Příčina úmrtí	silniční dopravní nehoda
Povolání	novinář a spisovatel
Alma mater	Právnická fakulta Bělehradské univerzity
Ocenění	Andrićova cena (1980)
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ćamil Sijarić (13. září 1913 Šipovice, Bijelo Polje, Království Černá Hora – 6. prosince 1989 Sarajevo, Socialistická federativní republika Jugoslávie) byl bosenskohercegovský spisovatel bosňáckého původu z Černé Hory.

Biografie

Narodil se do zámožné zemědělské rodiny, ale již v dětském věku přišel o oba rodiče, otce Šabana a matku Elmazu rozenou Tucaković. O jeho výchovu pečoval jeho strýc Iljaz Sijarić. Základní školu dokončil v obci Godijevo u městečka Bijelo Polje. V letech 1927–1935 navštěvoval osmiletou Vyšší medresu krále Alexandra ve Skopji, z níž byl kvůli svým levicovým politickým názorům vyloučen. Poté studoval na gymnáziu ve srbském Vranje, na kterém roku 1936 také odmaturoval.

Studium práv dokončil roku 1940 v Bělehradě. Následně působil jako úředník v Sarajevu, Mostaru, Bosenské Gradišce a Banja Luce. Během války byl v kontaktu s komunistickými partyzány. V červenci 1945 se stal dopisovatelem zpravodajské agentury TANJUG, jako jeden z prvních novinářů navštívil koncentrační tábor v Jasenovci (o tom zanechal zprávu v knize Osvobozený Jasenovac, 1983), a současně tajemníkem Krajského soudu cti, lidového retribučního tribunálu, a Banjalucké rady národní cti.

Od roku 1946 pracoval v redakci banjaluckého listu Glas (Hlas) a nato jako dramaturg v Národním divadle v Banja Luce. V lednu 1947 jej povolává Ministerstvo školství Lidové republiky Bosny a Hercegoviny, brzy ale odchází do redakce periodika Pregled (Přehled), v květnu pak do Hlavního výboru Národní fronty a nakonec od dubna 1949 do března 1950 působí v redakci listu Zadrugar (Družstevník). Roku 1951 přešel do redakce Radia Sarajevo, v níž zůstal až do odchodu do penze roku 1983.

Za své literární práce byl roku 1962 vyznamenán cenou Spolku spisovatelů Bosny a Hercegoviny (Nagrada Društva pisaca Bosne i Hercegovine) a pak roku 1980 Cenou Iva Andriće (Andrićeva nagrada). Sijarić byl řádným členem Akademie věd a umění Bosny a Hercegoviny (dopisující člen od 1969, řádný od 1972) a Černohorské akademie věd a umění.

Ćamil se roku 1941 oženil se Sabinou Fehimović, učitelkou přírodních věd, s níž přivedl na svět syna Faruka (*17. 5.1942 v Mostaru), houslistu a pedagoga na sarajevské Hudební akademii, a dceru Olanu, pianistku a pedagožku na sarajevské Hudební akademii. Zemřel 6. prosince 1989 v Sarajevu poté, co jej smrtelně zranil automobil na přechodu pro chodce. Jeho tělesné ostatky byly uloženy na sarajevském hřbitově Bare.

Dílo

Ram bulja (Ram bulja, Sarajevo 1953), povídky
Bihorci (Bihorci, Sarajevo 1956, 1961, 1963, 1964, Titograd 1963, 1966, Podgorica 1997, 2006), román, albánsky: Bihorasit (Prishtinë 1957), rusky: Bihorcy (Moskva 1962), makedonsky: Bihorci (Skopje 1977), švédsky: Folket i Bihor (Stockholm 2011)
Zelen prsten na vodi (Zelený prsten na vodě, Sarajevo 1957), povídky
Naša snaha i momci (Naše snacha a chlapci, Sarajevo 1962), povídky
Kuću kućom čine lastavice (Domov domovem dělají vlaštovky, Sarajevo 1962), román, německy: Im Schatten des Urahnenbaums (Berlin 1966)
Mojkovačka bitka (Bitva u Mojkovce, Sarajevo 1968, Cetinje 1994), román
Putnici na putu (Poutníci na cestě, Sarajevo 1969), pak jako Na putu putnici (Na cestě jsou poutníci, Sarajevo 1970), povídky
Sablja (Šavle, Titograd 1969), výbor povídek
Zapisi o gradovima (Zápisky o městech, Sarajevo 1970, 1976, 2009), publicistický text
Konak (Sarajevo 1970, 1989), román
Kad djevojka spava, to je kao da mirišu jabuke (Když dívka spí, jako by voněla jablka, Sarajevo 1973), povídky
Carska vojska (Císařské vojsko, Sarajevo 1976), román
Raška zemlja Rascija (Rašská země Rascia, Sarajevo 1979), román
Francuski pamuk (Francouzská bavlna, Sarajevo 1980), povídky
Izabrane pripovijetke (Vybrané povídky, Tuzla 1980), výbor povídek
Izabrana djela I–X: Bihorci, Kuću kućom čine lastavice, Mojkovačka bitka, Konak, Carska vojska, Raška zemlja Rascija, Ram-Bulja, Zelen prsten na vodi, Na putu putnici, Naša snaha i mi momci (Vybrané spisy, Sarajevo 1981), výbor
Priče kod vode (Povídky od vody, Beograd 1982), výbor povídek
Oslobođeni Jasenovac (Osvobozený Jasenovac, Sarajevo 1983), publicistický text
Pripovijetke (Povídky, Sarajevo 1984/85), výbor povídek, red. Dejan Đuričković
Rimski prsten (Římský prsten, Sarajevo 1985), výbor povídek
Herceg-Bosno i tvoji gradovi (Herceg-Bosno a tvá města, Sarajevo 1986), publicistický text
Pripovijetke (Povídky, Sarajevo 1987), výbor povídek, red. Branko Stojanović
Lirika (Lyrika, Beograd 1988), výbor básní
Miris lišća orahova (Vůně ořechového listí, Sarajevo 1989, rozš. Sarajevo 1991, 2004), výbor povídek
Drvo kraj akova (Strom u vědra, Nikšić 1990, Sarajevo 2004), výbor povídek
Koliba na nebu (Koliba v nebi, Banja Luka 1990), výbor básní
Izabrana djela I–IX: Bihorci, Kuću kućom čine lastavice, Mojkovačka bitka, Konak, Carska vojska, Raška zemlja Rascija, Pripovijetke I, Pripovijetke II, Zapisi, Poezija (Vybrané spisy, Sarajevo 1991), výbor
Sve je nekad zborilo (Vše kdysi vyprávělo, Sarajevo 1991), výbor povídek
O pripovijetkama Ćamila Sijarića i izbor pripovjedaka (O povídkách Ćamila Sijariće a výbor povídek, Ljubljana 1995), výbor povídek
Pripovijetke (Povídky, Sarajevo 2000), výbor povídek, red. Nikola Kovač
Pripovijetke (Povídky, Sarajevo 2000), výbor povídek, red. Muhidin Džanko
Izabrana djela I–IX: Bihorci, Pripovijetke I, Pripovijetke II, Konak, Raška zemlja Rascija, Putovati znači vidjeti, Lirika (Vybrané spisy, Sarajevo 2008), výbor

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ćamil Sijarić na Wikimedia Commons