Přeskočit na obsah

MiG-27: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m isbn fix
m foto+det.
Řádek 27: Řádek 27:
MiG-23BN, útočná varianta sovětského [[stíhací letoun|stíhacího letounu]] [[MiG-23|MiGu-23]], byl jen přechodným řešením, které nesplnilo očekávání jak konstruktérů, tak ani zákazníků. [[Sovětské letectvo]] mělo mnohem vyšší požadavky, hlavně co se týče nosnosti a rozmanitosti integrované výzbroje. Zvýšené nároky byly rovněž na vzletové a přistávací charakteristiky, ale také jednoduchost pilotáže. Šéfkonstruktérem projektu vývoje nového letadla se stal G. A. Sedov a stroj dostal označení MiG-23BM (M jako modernizovaný). První dva [[prototyp]]y byly postaveny na bázi MiG-23B s motory [[Ljulka AL-21|AL-21F-3]]. Letadla prošla značnými úpravami, z nichž nejvýznamnější byly konstrukční změny [[podvozek letadla|podvozku]] a přívodů vzduchu do motoru.
MiG-23BN, útočná varianta sovětského [[stíhací letoun|stíhacího letounu]] [[MiG-23|MiGu-23]], byl jen přechodným řešením, které nesplnilo očekávání jak konstruktérů, tak ani zákazníků. [[Sovětské letectvo]] mělo mnohem vyšší požadavky, hlavně co se týče nosnosti a rozmanitosti integrované výzbroje. Zvýšené nároky byly rovněž na vzletové a přistávací charakteristiky, ale také jednoduchost pilotáže. Šéfkonstruktérem projektu vývoje nového letadla se stal G. A. Sedov a stroj dostal označení MiG-23BM (M jako modernizovaný). První dva [[prototyp]]y byly postaveny na bázi MiG-23B s motory [[Ljulka AL-21|AL-21F-3]]. Letadla prošla značnými úpravami, z nichž nejvýznamnější byly konstrukční změny [[podvozek letadla|podvozku]] a přívodů vzduchu do motoru.
Na konstrukčních pracích se započalo roku [[1969]], roku [[1970]] vzlétl první prototyp a o rok později začala [[sériová výroba]]. I když se jednalo o podobný stroj, jakým byl sovětský [[letoun]] [[Suchoj Su-17]], byl i tento stroj z politických důvodů souběžně též vyráběn. Od [[1988]] byl MiG-27 vyráběný v licenci v [[Indie|Indii]], kde bylo vyprodukováno 165 kusů. Tyto stroje dostaly název ''MiG-27 Bahadur'', jejich část byla vyexportována na [[Srí Lanka|Srí Lanku]].
Na konstrukčních pracích se započalo roku [[1969]], roku [[1970]] vzlétl první [[prototyp]] a o rok později začala [[sériová výroba]]. I když se jednalo o podobný stroj, jakým byl sovětský [[letoun]] [[Suchoj Su-17]], byl i tento stroj z politických důvodů souběžně též vyráběn. Od [[1988]] byl MiG-27 vyráběný v licenci v [[Indie|Indii]], kde bylo vyprodukováno 165 kusů. Tyto stroje dostaly název ''MiG-27 Bahadur'', jejich část byla vyexportována na [[Srí Lanka|Srí Lanku]].


== Konstrukce ==
== Konstrukce ==
Řádek 50: Řádek 50:


== Uživatelé ==
== Uživatelé ==
[[File:57 Outline Mikoyan Mig-27 K Ukrainian Airforce (7723991900).jpg|thumb|Mig-27, Ukrajinské letectvo]]
[[Soubor:MiG_27_operators.png|náhled|Uživatelé MiGu-27 (modře současní, červeně bývalí).]]
[[Soubor:MiG-27 take off.jpg|thumb|Modernizovaný indický MiG-27]]
[[Soubor:MiG-27 take off.jpg|thumb|Modernizovaný indický MiG-27]]
=== Současní ===
=== Současní ===
Řádek 70: Řádek 70:
== Specifikace (MiG-27K) ==
== Specifikace (MiG-27K) ==
=== Technické údaje ===
=== Technické údaje ===
[[Soubor:Mikoyan MiG-27 3-view.svg|vpravo|400px|Nákres]]
[[Soubor:Mikoyan MiG-27 3-view.svg|vpravo|thumb|Nákres]]
[[File:MiG27yellow05 (11032036915).jpg|thumb|MiG-27]]
[[File:Sri Lanka Military 0031.jpg|thumb|Mig-27, Srí Lanka]]
* '''Posádka''': 1
* '''Posádka''': 1
* '''Délka''': 17,1 m
* '''Délka''': 17,1 m

Verze z 5. 6. 2024, 16:13

MiG-27
Sovětský MiG-27
Sovětský MiG-27
Určeníútočný letoun
PůvodSovětský svaz
Výrobce„Znamja Truda“
Závod č. 99
Závod č. 39
Konstruktérská skupinaMikojan
První let20. srpna 1970
Zařazeno1975
Vyřazeno90. léta (Rusko)
CharakterV několika zemích ve službě
UživatelSovětské letectvo (dříve)
Ruské letectvo (dříve)
Indické letectvo (dříve)
Kazachstánské letectvo
Výroba1970–1986
Vyrobeno kusů1 075[1]
Vyvinuto z typuMiG-23
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikojan-Gurevič MiG-27 (v kódu NATO: „Flogger-D/J“) je sovětský útočný a bitevní letoun s měnitelnou geometrií křídel. Je uzpůsoben k činnosti v malých výškách a k vedení útočného boje proti pozemním cílům.

Původně vznikl v konstrukční kanceláří Mikojan-Gurjevič v Sovětském svazu a později byl vyráběn v licenci v Indii společností Hindustan Aeronautics jako Bahadur ("Odvážný"). Vychází ze stíhacího letounu MiG-23, ale je optimalizován pro pozemní útoky. Na rozdíl od MiGu-23 nezažil MiG-27 rozšířené použití mimo Rusko, protože většina zemí se místo toho rozhodla pro MiG-23BN nebo Suchoj Su-22. Zůstává ve službě pouze u kazašských vzdušných sil v bitevní roli. Všechny ruské, indické, srílanské a ukrajinské MiGy-27 byly vyřazeny.

Vývoj

MiG-23BN, útočná varianta sovětského stíhacího letounu MiGu-23, byl jen přechodným řešením, které nesplnilo očekávání jak konstruktérů, tak ani zákazníků. Sovětské letectvo mělo mnohem vyšší požadavky, hlavně co se týče nosnosti a rozmanitosti integrované výzbroje. Zvýšené nároky byly rovněž na vzletové a přistávací charakteristiky, ale také jednoduchost pilotáže. Šéfkonstruktérem projektu vývoje nového letadla se stal G. A. Sedov a stroj dostal označení MiG-23BM (M jako modernizovaný). První dva prototypy byly postaveny na bázi MiG-23B s motory AL-21F-3. Letadla prošla značnými úpravami, z nichž nejvýznamnější byly konstrukční změny podvozku a přívodů vzduchu do motoru.

Na konstrukčních pracích se započalo roku 1969, roku 1970 vzlétl první prototyp a o rok později začala sériová výroba. I když se jednalo o podobný stroj, jakým byl sovětský letoun Suchoj Su-17, byl i tento stroj z politických důvodů souběžně též vyráběn. Od 1988 byl MiG-27 vyráběný v licenci v Indii, kde bylo vyprodukováno 165 kusů. Tyto stroje dostaly název MiG-27 Bahadur, jejich část byla vyexportována na Srí Lanku.

Konstrukce

MiG-27D

Měnitelná geometrie křídel umožnila letadlu, aby dosahovalo požadované vlastnosti při letech v nízkých výškách, což bylo pro přímou podporu pozemních jednotek klíčové.

Pohon MiGu-27 zajišťuje motor R-29B-300 o tahu 78,5 kN, resp. 112,8 kN za použití přídavného spalování. Letadlo dosahuje na úrovni moře rychlost 1350 km/h (Mach 1,09), přičemž jeho maximální rychlost ve výšce 8000 m je 1 810 km/h (Mach 1,5). Stoupavost stroje je 200 m/s a jeho dostup 15 600 m. Bojový rádius letounů MiG-27 je 780 km.

MiG-27K je vyzbrojen neřízenými raketami S-5, S-8, S-13, S-24. Z řízených střel typu vzduch-země může nést následující:

  • Ch-23M s rádiově povelovým naváděním a dosahem 2-10 km,
  • Ch-25ML s poloaktivním laserovým naváděním a dosahem 2,5-10 km,
  • Ch-29L s poloaktivním laserovým naváděním a dosahem 10 km nebo Ch-29T s elektrooptickým naváděním a dosahem 12 km,
  • Protiradiolokační střelu Ch-27PS
  • Ch-31P s pasivním radiolokačním naváděním a dosahem 110 km.[2]

Varianty

  • MiG-27BM – základní verze
  • MiG-27BK – vylepšená verze s navigačním systémem
  • MiG-27M – verze vybavená inovovaným zaměřovacím a navigačním systémem a novým laserovým dálkoměrem a značkovačem cílů
  • MiG-27D – verze MiG-27BM modernizované na standard MiG-27M.
  • MiG-27L – exportní úprava verze M

Uživatelé

Mig-27, Ukrajinské letectvo
Modernizovaný indický MiG-27

Současní

KazachstánKazachstán Kazachstán

Bývalí

IndieIndie Indie
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
  • Sovětské stroje přešly na nástupnické země.
RuskoRusko Rusko
Srí LankaSrí Lanka Srí Lanka
UkrajinaUkrajina Ukrajina

Specifikace (MiG-27K)

Technické údaje

Nákres
MiG-27
Mig-27, Srí Lanka
  • Posádka: 1
  • Délka: 17,1 m
  • Rozpětí:
    • maximální – rozložené (16°): 13,97m
    • minimální – složené (72°): 7,78m
  • Výška: 4,5 m
  • Nosná plocha:
    • rozložené : 37,35 m²
    • složené: 34,16 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 11 908 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 20 670 kg
  • Pohonná jednotka: 1× proudový motor Chačaturov R-29B-300 s příd. spalováním
    • Suchý tah: 78,5 kN
    • Tah s přídavným spalováním: 112,8 kN

Výkony

  • Maximální rychlost: Mach 1,10 (1 350 km/h) na úrovni mořské hladiny, Mach 1,77 (1 885 km/h) v 8 000 m
  • Bojový rádius:
    • 540 km (s dvěma raketami Ch-29 a třemi příd. nádržemi)
    • 225 km (s dvěma raketami Ch-29 bez příd. nádrží)
  • Přeletový dolet: 2500 km
  • Dostup: 14 000 m
  • Stoupavost: 200 m/s
  • Plošné zatížení: 605 kg/m²
  • Poměr tah/hmotnost: 0,62

Výzbroj

  • 1× kanón GŠ-6-300A ráže 30 mm, možno navěsit 4 000 kg podvěsné raketové nebo pumové výzbroje na sedmi závěsnících

Odkazy

Reference

  1. ↑ "MiG-27 Flogger/Q-6."
  2. ↑ MiG-27K (MiG 23) Flogger Fighter Bomber, Russia
  3. ↑ World Air Forces Review 2017
  4. ↑ ALLPORT, Dave. India retiring final MiG-27s. AirForces Monthly. Leden 2020, čís. 382, s. 26. (anglicky) 
  5. ↑ Міністерство [online]. [cit. 2014-11-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • GORDON, Yefim; DEXTER, Keith, 2005. MiG-23/27 Flogger: Soviet swing-wing fighter/strike aircraft. Hinckley, England: Midland Publishing. 175 s. (Aerofax). ISBN 1-85780-211-X. (anglicky) 

Externí odkazy

Letouny MiG
Stíhací letouny
MiG-1 • MiG-3 • MiG-5 • MiG-7 • MiG-9 • MiG-13 • MiG-15 • MiG-17 • MiG-19 • MiG-21 • MiG-23 • MiG-29 • MiG-29M • MiG-35
Záchytné letouny
Palubní stíhači
Bitevní letouny
Cvičné letouny
Experimentální letouny
a nerealizované projekty
Je-150 • Je-152 • Je-8 • I-222 • I-225 • I-270 • I-320 • I-350 • MiG-6 • MiG-8 • MiG-105 • MiG-1.44 • MiG-110 • MiG Skat • MiG-XX LMFS MiG-1.27 • MiG-41 PAK DP
Sjednocená letecká korporace
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=MiG-27&oldid=23978924“