Přeskočit na obsah

Zlatochvost zlatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxZlatochvost zlatý
alternativní popis obrázku chybí
Zlatochvost zlatý (Lamarckia aurea)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádlipnicotvaré (Poales)
Čeleďlipnicovité (Poaceae)
Rodzlatochvost (Lamarckia)
Moench
Binomické jméno
Lamarckia aurea
(L.) Moench, 1794
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlatochvost zlatý (Lamarckia aurea) je nevysoká ozdobná travina, jediný druh monotypického rodu zlatochvostčeledi lipnicovitých, kde je řazen do podčeledě Pooideae.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rostlina pochází z evropských, asijských a afrických oblastí přiléhajících ke Středozemnímu moři. Zpočátku se do blízkých okolních zemí rozšiřovala sama, později byla jako okrasná travina vysazována téměř v celé Evropě a Americe, v jihozápadní Asii a Austrálii. Tam všude zplaněla, začala se nezávisle na lidech rozmnožovat a stala se součástí domácí flory.

Je to nenáročný druh vyrůstající na vápencovém podloží na suchých loukách, pastvinách, stráních, v křovinách i kolem cest, není mu na obtíž ani kamenitá půda. Je vděčný za teplé a plně osluněné stanoviště s nezamokřenou půdou.[1][2]

Jednoletá tráva vyrůstající v řídkých trsech s vystoupavými až přímými stébly ne delšími než 10 až 25 cm. Stébla jsou porostlá jasně zelenými, plochými, 15 až 20 cm dlouhými a 0,6 cm širokými listy, které jsou na koncích zašpičatělé. Mají drsné listové pochvy, z nichž nejvyšší jsou nafouklé, a 5 až 10 mm dlouhé jazýčky dělené do čárkovitých úkrojků.

Na vrcholu stébla vyrůstá do délky až 8 cm a šířky 2,5 cm klasovitě stažená jednostranná lata; nejdřív je hedvábně se lesknoucí a stříbřitě zelená, později se její barva mění do zlatavé. Na jedné straně vřetene vyrůstají bočně zploštělé fertilní nebo sterilní klásky s krátkými stopkami, jsou smíšeně nahloučeny po dvou až pěti. Plodné klásky (dlouhé 2 až 3 mm) mají po 1 až 2 kvítcích, neplodné (dlouhé 5 až 8 mm) mívají kvítků více. Tenounké plevy jsou čárkovitě kopinaté a na koncích rozeklané. Vejčité, ve dvou protilehlých řadách střechovitě uspořádané pluchy mají dlouhé osiny. V plodných kvítcích jsou 3 tyčinkyprašníky a lysý semeník s dvěma bliznami. Kvete poměrně krátce, ve střední Evropě obvykle rozkvétá v červnu až červenci. Plodem je podlouhlá lysá obilka. Ploidie rodu je 2n = 14.[1][2][3][4]

Zlatochvost zlatý se obvykle používá jako nepříliš výrazná letnička na obruby nebo do letničkových záhonů, kde je po odkvětu ještě dlouho ozdobou. Je doporučován i k řezu do malých kytiček, méně vhodný je pro sušení, neboť má krátká stébla a laty se po usušení stáhnou.

V teplých přírodních podmínkách lze semena vysévat přímo na stanoviště, v podmínkách ČR je vhodnější výsev v březnu až dubnu do skleníku a v půli května rychle se vyvíjející sazeničky vysázet na záhon ve sponu 20 × 20 cm. V některých místech severozápadní Asie a Severní Ameriky je zlatochvost zlatý považována za plevel.[1][2]

  1. a b c KOVÁŘ, Ladislav. BOTANY.cz: Zlatochvost zlatý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 14.05.2011 [cit. 2014-04-01]. Dostupné online. 
  2. a b c AtlasRostlin.cz: Lamarckia aurea [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2014-04-01]. Dostupné online. 
  3. Flora of Pakistan: Lamarckia aurea [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. WATSON, Leslie; DALLWITZ, Mike John. The grass genera of the world: Lamarckia [online]. Institute of Botany, The Chinese Academy of Sciences, Beijing, China, rev. 05.02.2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]