Přeskočit na obsah

Zerstörer 1936

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zerstörer 1936
Z21 Wilhelm Heidkamp
Z21 Wilhelm Heidkamp
Obecné informace
UživateléKriegsmarine
Sovětské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě6
Osud5 potopeno
1 vyřazen
PředchůdceZerstörer 1934A
NástupceZerstörer 1936A
Technické údaje
Výtlak1811 t (standardní)
3415 t (plný)[1]
Délka120 m (na vodorysce)
123,2 m (celková Z17–Z19)
125,1 m (celková Z20–Z22)
Šířka11,8 m
Ponor4 m
Pohon6 kotlů, 2 turbíny
2 lodní šrouby
70 000 shp
Rychlost38,5 uzlu
Dosah2050 nám. mil při 19 uzlech
Posádka313 (Z20 330)
Výzbroj5× 127mm kanón (5×1)
4× 37mm kanón (2×2)
7× 20mm kanón (7×1)
8× 533mm torpédomet (2×4)
4 vrhače hlubinných pum
60 min
Ostatníhydrofon GHG

Zerstörer 1936 byla třída torpédoborců německé Kriegsmarine z období druhé světové války. Představovaly mírně vylepšenou verzi předchozích tříd Zerstörer 1934 a Zerstörer 1934A. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Pět jich bylo ve válce ztraceno.

Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Zakázku na ně získalo konsorcium Deschimag. Stavby se ujala loděnice AG WeserBrémách. Oproti starším třídám došlo k několika úpravám. Redukce nástaveb měla pozitivní vliv na stabilitu. Vylepšené turbíny byly spolehlivější.[2] Druhá trojice měla prodlouženou, tzv. atlantickou příď. Kýly plavidel byly založeny v letech 1936–1938. Do služby byly přijaty v letech 1938–1939.[1]

Jednotky třídy Zerstörer 1936:[1][2]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Z17 Diether von Roeder 1936 19. srpna 1937 srpen 1938 Dne 13. dubna 1940 potopen v bitvě u Narviku.
Z18 Hans Lüdemann 1936 1. prosince 1937 říjen 1938 Dne 13. dubna 1940 v bitvě o Narvik najel na břeh ve fjordu Rombaken (jinak též Rombaksfjord, část Ofotfjordu).
Z19 Hermann Künne 1936 22. prosince 1937 leden 1939 Dne 13. dubna 1940 v bitvě o Narvik potopen v Herjangsfjordu (část Ofotfjordu).
Z20 Karl Galster 1937 15. června 1938 březen 1939 Předán SSSR, přejmenován na Protschnyj, sloužil na Baltu. V 50. letech byl sešrotován.
Z21 Wilhelm Heidkamp 1937 2. srpna 1938 srpen 1939 Dne 10. dubna 1940 v první námořní bitvě u Narviku potopen přímo v přístavu Narvik. Torpédoval jej britský torpédoborec tříy G a H HMS Hardy (H87).
Z22 Anton Schmitt 1938 20. září 1938 září 1939 Dne 10. dubna 1940 v první námořní bitvě u Narviku potopen přímo v přístavu Narvik. Torpédoval jej britský torpédoborec HMS Hardy (H87).

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Z19 Hermann Künne

Výzbroj plavidel tvořilo pět 127mm kanónů v jednodělových věžích, čtyři 37mm kanóny, sedm 20mm protiletadlových kanónů a dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety. K likvidaci ponorek sloužily čtyři vrhače hlubinných pum se zásobou osmnáct náloží. Dále pojmuly až šedesát námořních min. Pohonný systém tvořilo šest kotlů Wagner a dvě turbíny Deschimag o výkonu 70 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby.[1] Nejvyšší rychlost dosahovala 38,5 uzlu. Dosah byl 2050 námořních mil při rychlosti devatenáct uzlů.[2]

Modifikace

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1939 plavidla dostala sonar S-Gerät. Výzbroj a vybavení byly průběžně modernizovány u přeživšího torpédoborce Z20. Roku 1941 výzbroj posílilo sedm 20mm kanónů. Roku 1942 byl instalován radar FuMO 21. Roku 1944 byly instalovány ještě radary FuMO 24, FuMO 63K a elektronické systémy FuMB 3 Bali a FuMB 4 Sumatra. Měnilo se i složení protiletadlové výzbroje.[2]

  1. a b c d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 232. (anglicky) 
  2. a b c d "1936" type destroyers (Z17 DIETHER VON ROEDER) (1938 - 1939) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]