Lichtenštejnský parlament

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Parlament Lichtenštejnského knížectví
Landtag des Fürstentums Liechtenstein
Coat of arms or logo
Typ
Typ [[jednokomorový parlament]]
Komory parlamentu - Landtag
Vedení
Předseda sněmu Albert Frick, FBP
od 5. února 2017
Struktura
Členové 25 poslanců
Landtag2017.png
Volební systém Poměrný volební systém
Zasedací sál
Nová budova Zemského sněmu, Vaduz
Web
[www.landtag.li]

Lichtenštejnský parlament resp. Zemský sněm Lichtenštejnského knížectví (německy Lichtensteinische Landtag, či Landtag des Fürstentums Liechtenstein) je zákonodárný orgán Lichtenštejnské knížectví.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Nová budova Landtagu (tzv. Hohes Haus), otevřená v únoru 2008
Pohled do interiéru nové budovy parlamentu u příležitosti dne otevřených dveří dne 17. února 2008

Lichtenštejnské knížectví je podle ústavykonstituční dědičná monarchie na demokratickém a parlamentárním základě“. Landtag je zastoupení a je „orgánem“ národa a jako takový je povolán, aby jej zastupoval a vnímal jeho práva a zájmy. Sestává z 25 poslanců a je v mezinárodním srovnání poměrně malým parlamentem. Předseda a místopředseda parlamentu pro nastávající rok jsou voleni vždy při zahajovacím zasedání.

Rozložení sil[editovat | editovat zdroj]

Po volbách z února 2001 dosáhly Pokroková občanská strana v Lichtenštejnsku (Fortschrittliche Bürgerpartei in Liechtenstein - FBP) třináct, Vlastenecká unie (Vaterländische Union / VU) jedenáct a strana Freie Liste (FL) jedno křeslo.

Po volbách do zemského sněmu 6. a 8. února 2009 ztratila Pokoroková občanská strana (FBP) svoji většinu a disponuje jen 11 mandáty (dosud 12). Vaterländische Union (VU) naproti tomu získala 13 mandátů (dosud 10) a navrhla tudíž svého nového šéfa vlády. Poraženou voleb byla strana Freie Liste (FL), která ze svých dosavadních 3 poslaneckých křesel získala v Landtagu pouze jediné. FBP a VU tvoří i přes absolutní většinu VU velkou koalici.

Výsledky voleb[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé výsledky voleb

FBP: 43,5 % (- 5,2 %) 11 mandátů
VU: 47,6 % (+ 9,3 %) 13 mandátů
FL: 8,9 % (- 4,1 %) 1 mandát

Jako právní podklad slouží články 46 a 36 až 63, LGBI. 1973 č. 50 lichtenštejnské ústavy.

  • Doba mandátu: 2009 až 2013
  • Volby: 6. a 8. února 2009
  • Sekretariát zemského sněmu: Josef Hilti, sekretář
  • Předseda zemského sněmu: Arthur Brunhart (VU)
  • Místopředseda zemského sněmu: Renate Wohlwend (FBP)
  • Mluvčí frakce: Johannes Kaiser (FBP), Peter Hilti (VU),
  • Zapisovatel: Gerold Büchel (FBP), Thomas Vogt (VU)

Lichtenštejnský Landtag se během jednoho roku shromažďuje na osm až deset sněmovních zasedání, která podle množství projednávaných bodů trvají jeden až tři dny. Zasedání jsou zpravidla veřejná a jsou přenášena v plné délce (audiopřenos se statický obrazem na státním televizním kanále). Konají se také neveřejná zasedání, při nichž se projednávají interní záležitosti sněmu nebo osobní záležitosti, nebo když zástupci vlády předávají důvěrné informace.

Zákony a finanční předlohy a návrhy musejí být projednávány a uzavírány na veřejných zasedáních. Nejdůležitější funkce Landtagu jsou vymezeny v článku 62 ústavy. Vedle společného projednávání zákonů je to především také kontrola vlády a výše nákladů parlamentu zvláštního významu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Lichtenštejnský Landtag vznikl jako instituce na základě absolutistické ústavy z roku 1818. Oba stavy, duchovenstvo a obce, obdržely právo zastoupení skrze „poslance“. Duchovenstvo volilo do sněmu tři faráře. Obce byly zastupovány jedenácti starosty a pokladníky (tzn. strážce obecní pokladny). Stavovský sněm byl jednou do roka knížetem svoláván k zasedání. Stavovský sněm neměl žádnou výkonnou moc, jeho funkce spočívala výhradně v ročním vyjádřit „vděk“ za potřebu daní.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]