Vodní elektrárna Nymburk
| vodní elektrárna Nymburk | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Česko |
| Umístění | Nymburk |
| Stav | v provozu |
| Dokončení | 1924 |
| Vodní elektrárna | |
| Turbína | 4 × Francisova , 1 × Kaplanova |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 1,33 MW |
| Roční výroba | 9,3 GWh |
| Souřadnice | 50°11′8,67″ s. š., 15°2′56,05″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodní elektrárna a zdymadlo v Nymburce jsou součásti vodního díla na Labi ve městě Nymburk v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, které vzniklo v letech 1919 až 1924. Nejprve byl postaven jez, později se na pravém břehu začala stavět malá vodní elektrárna a na levém břehu plavební komora; stavební práce byly zpožděny kvůli 1. světové válce.
Podobných vodních děl, která byla vybudována v letech 1914–1924 jako součást regulace středního Labe v rámci výstavby středolabské vodní cesty je na území středních Čech 16.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Architektonické řešení vodního díla v duchu rané moderny navrhl František Roith, který už dříve pro Nymburk navrhl i nedaleký silniční most, který byl postaven roku 1912. Na technickém řešení se podíleli i vodohospodář Ing. Josef Bartovský (1881–1955)[1] a projektant vodních staveb Ing. Emil Zimmler (1863–1950).[2]
Nachází se východně od historického centra města na říčním kilometru 59,009 (počítáno od Mělníka), v jednotné říční kilometráži 169,035 (počítáno od Hřenska) (169,035). Podél elektrárny, přes jez a přes plavební komoru vede přechod pro pěší, spojující pravý břeh Labe (od ulice Nad Elektrárnou a ústí Mrliny) se sportovně rekreačním areálem a parkem na Ostrově na levém břehu řeky.
Jez o výšce 2,7 m se skládá ze tří přelivných polí, která jsou široká 22 m, hrazená zdvižnými stavidly. Jednotlivá pole jsou překlenuta železobetonovou lávkou a oddělena věžovými nástavbami z pohledového betonu s plechovými helmicemi na střechách. Stavba byla zahájena roku 1914 a probíhala v letech 1915–1919.
Plavební komora je dlouhá 85 metrů a široká 12 metrů, překonává výškový rozdíl 2,7 m. Má minimální plavební hloubku 210 cm. Obojí vrata komory jsou vzpěrná, plnění komory je nepřímé, provádí se obtoky. Stavba probíhala v letech 1915–1919.
Budova elektrárny byla postavena v letech 1919–1922. Technologické zařízení dodala firma Českomoravská-Kolben. Elektrárna byla uvedena do provozu v říjnu 1924 a je vybavena čtyřmi pomaloběžnými Francisovými turbínami a jednou rychloběžnou Kaplanovou turbínou.
V letech 2008 až 2009 prošla elektrárna rekonstrukcí, při které byly vyměněny tři z Francisových turbín. Historicky cenná Kaplanova turbína (původně z poděbradské elektrárny) zůstala zachována pro zajištění energie na obsluhu elektrárny.[3]
Celkový instalovaný výkon je 1,33 MW a ročně vyrobí elektrárna asi 9,3 GWh elektrické energie.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Josef Bartovský | abart. en.isabart.org [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Emil Zimmler - Město a městský úřad Nymburk. www.mesto-nymburk.cz [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-03.
- ↑ ŠEVČÍKOVÁ, Olga. Vodní elektrárna prochází opravou za sto milionů korun. Nymburský deník. 2009-05-12. Dostupné online [cit. 2022-08-11].
- ↑ TV-ADams | Zdymadlo Nymburk. www.tv-adams.wz.cz [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HLUŠIČKOVÁ, Hana, et al. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 598 s. ISBN 80-7277-044-6.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. Sv. 2. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 516.
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Díl 4. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 941 s. ISBN 978-80-85983-16-6. S. 537.
- DVOŘÁKOVÁ, Eva; JIROUŠKOVÁ, Šárka; PEŠTA, Jan. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. 1. vyd. Praha: Titanik, 2008. 112 s. ISBN 978-80-86652-37-5.
