Wikipedista:Podzámčí01/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pískoviště 2[editovat | editovat zdroj]

Tento článek je o obci na Mělnicku. O části města Český Brod pojednává článek Podzámčí01/Pískoviště (Český Brod).

Obec Liblice se nachází v okrese Mělník, kraj Středočeský. Rozkládá se asi deset kilometrů jihovýchodně od Mělníka. Žije zde necelých 500 obyvatel, přičemž historické maximum je 640 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zdejší území bylo díky svým výhodným podmínkám (nadmořská výška 195m, dostatek vody, smíšené lesní porosty) osídleno již od pravěku. Dokládají to archeologické nálezy z doby asi 5000 let př. n. l. Obec patří k nejstarším v okolí, první písemná zmínka pochází již z roku 1254, kdy je jmenován jistý  Wroczlaus de Liblich. O Liblicích se píše ve starých dokumentech jako o dědině libé a milé, která je prastarého původu. V roku 1375 je zmínka o zdejší tvrzi.

Někdejší tvrz stávala blíže nynějšího poplužního dvora. Do r. 1822 byly zde neobydlené zbytky starého zámku a ještě před padesáti lety zbyla z nich stará zeď a sklepení, čehož při stavbě kolen a obydlí pro poklasného užito bylo jako zdí. O zdech těchto zdejší lid praví, že jsou to zbytky bývalé tvrze. Tvrz byla postavena sice na rovině, ale přece poskytovala dosti bezpečné ochrany. Tvrz byla ze tří stran obehnána vodou nebo půdou bahnitou. Dosud je před bývalým hradem malý rybník, jenž byl před lety až několik metů hluboký. Tvrz byla ve středověku původištěm soujmenného rodu. Za krále Přemysla Otakara II r. 1254 dne 29. března na listině ve Vídni dané, kterou se židům v Čechách udělují mnohá práva a svobody, uveden jest mezi svědky korunními Václav z Liblic. Na smluvní listině z r. 1321 jako svědkové připomínají se Kunrád a Fricek z Liblic. Okolo r. 1361 připomíná se Fricek z Liblic na obecním sněmu v Praze. Tentýž rytíř Fricek z Liblic uvádí se ještě v listině z r. 1375 jako majetník dvorů v Liblicích, Byšicích a Ebrharticích /osada zašlá, ležela kdesi blízko u Liblic na straně k Přívorům /“. Později se střídali další členové rodin a v prvé polovině 15. století patřila část Liblic  Jírovi z Roztok /Zeman Jíra z Roztok, královský purkrabí a nejvyšší lovčí, oblíbenec krále Václava IV/. Od r.1475 dostaly se Liblice do majetku Smičických a ti je prodali v r. 1530 Jindřichu Vliněvskému z Vliněvsi, který je vlastnil až do r. 1611. Později se uvádějí Jetřich z Janovic, Jan Albrecht Pfefferkorn z Ottopachu, jehož manželka odkázala Liblice Danielu Norbertu Pachtovi z Rájova.

 Ves leží 9,5 km na východ od města Mělníka při silnici mladoboleslavské. Prostírá se na úpatí návrší na malé planině, k potoku Klokočí mírně nakloněné. Severní část vsi rozkládá se na půdě vápenité a jižní má spodek bažinatý. Do 31. 12. 1849 náležela obec Liblická k vikariátu Brandýskému a tím k arcibiskupské diecézi Pražské a v politických a soudních věcech ku krajskému úřadu v Mladé Boleslavi. Obec Liblice vznikla jako zemědělská a tržní obec a po celou dobu byla spjata se zemědělstvím, které bylo určujícím faktorem v celém jejím historickém vývoji.[1]

r. 1421 připomíná se Jan z Liblic jako kanovník a místoděkan kapitoly staroboleslavské.

r. 1654 bylo v Liblicích 5 sedláků, 5 chalupníků, 10 pustých stavení.

r. 1782 dne 5. srpna vyhořela téměř celá ves.

r. 1815 slavil v Liblicích prvotiny P. Václav Krolmus, jeden  z buditelů národa našeho.

r. 1881 poctil hraběcí rodinu v Liblicích pobytem svým Jeho císařská Výsost nyní v Pánu zesnulý kralevic Rudolf a bylo mu oznámeno jeho vznešeným otcem povýšení jeho za generála. Zároveň s ním byl zde ubytován Jeho císařská výsost arcivévoda František Ferdinand ď Este.

r. 1889 přestaly zde přátelské schůze sousedů k oslavě sv. Martina a sv. Kateřiny, které bývaly velmi hlučné a jichž se i přespolní sousedé účastnili.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • v 60. letech byla obec administrativně připojena k sousední obci Byšice. Znovu se osamostatnila na základě místního referenda konaného 3. prosince 1990
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Liblice (607 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

obchod s dobytkem, elektrárna, holič, 2 hostince obchod s chemikáliemi, kapelník, kolář, 2 obchodníci s koňmi, kovář, 2 krejčí, lihovar, továrna na likéry Soyka, mlýn, pekař, porodní asistentka, povozník, 2 rolníci, 4 řezníci, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Liblice, trafika, velkostatkář Thun-Waldsteinová

Škola[editovat | editovat zdroj]

Škola zdejší je velmi stará, snad nejstarší v okresu Mělnickém, ale i v Čechách; dokazuje to nejen poloha její vedle fary a kostela, ale taky velmi skromná a chatrná výstavnost její. Do naší pokročilé doby nehodí se naprosto a je velice na čase, aby brzké vystavění nové důstojné budovy školní všecka péče vynaložena byla. Před r. 1877 bývala škola jednotřídkou a do její příliš skromné místnosti bylo vtěsnáno i přes 200 dětí i z okolních vesnic.“

Při veškeré skromnost měla škola ještě smůlu. V roce 1705 vyhořela do základů, v červnu 1715 do školy uhodil blesk a shořela i s farní stodolou. Naštěstí vždy vstala z mrtvých. Poté po dlouhých tahanicích a dlouhém otálení a všemožném zdržování byl zvolen nový starosta Václav Záruba, došlo za podpory ostatních členů školní rady konečně k řešení situace. Byla svolána schůze a usneseno bylo prodat obecní les, zaplatit dluhy a starat se o stavbu nové školy. Jakmile byly schváleny plány na výstavbu nové školy, ohlásil farář z kazatelny, že 6.července 1892 bude posvěcen základní kámen školy. U základního kamene nové školy /na pozemku sousedícím se školou starou/ promluvil farář, který jej pak posvětil a poklepal. Následovali ho Albert a Jiří z Valdštejna, ředitel panství Josef Weiser, řídící učitel, starosta obce a jiní. Stavba byla postavena během jednoho roku a 24. září 1893 vysvěcena. [9]

Také v dalších letech obec věnovala škole soustavnou pozornost. Finančních prostředků nebylo nikdy dost, ale přesto se škola neustále zvelebovala a zvelebuje. Zlepšuje se vnitřní i vnější tvář školy. V současné době je v objektu mateřská škola, Obecní úřad a keramická dílna.

Zámek Liblice (Perla baroka)[editovat | editovat zdroj]

Zdejší tvrz se zmiňuje až roku 1375, kdy ji a polovinu liblického statku získává Jan z Liblice. Roku 1475 se Liblice dostává do držení Jindřicha Smiřického ze Smiřic. Roku 1530 ji ale Ladislav ze Smiřic prodává hejtmanovi Boleslavského kraje Jindřichovi Vliněvskému z Vliněvsi. Tento rod drží Liblici do roku 1611, kdy nastalo období rychlých změn majitelů / Jetřich Špetle z Janovic, Jan Albrecht Pfefferkorn z Ottopachu a konečně roku 1669 Daniel Norbert Pachta z Rájova. Jeho nástupce Arnošt Josef zde nechává vystavět v letech 1699 – 1706 nový barokní zámek, který lépe vyhovoval tehdejším požadavkům šlechty. Stavitelem se stal Ital Giovanni Battista Alliprandi Originalitou si Alliprandi hlavu příliš nelámal, prakticky celá stavba i výzdoba je inspirována již existujícími projekty. Architektonický typ použitý Alliprandim při stavbě liblického zámku byl na českém území použit poprvé. Pachtové z Rájova vlastní Liblici až do poloviny 19. století, kdy ji kupuje hrabě Bedřich Deym který ji ale již roku 1863 prodává hraběnce Antonii z Valdštejna. Ta celé panství odkázala své dceři Christianě, provdané Thun-Hohensteinové. V Držení tohoto rodu zůstává zámek až do roku 1945. Dnes /2010/ je v prostorách zámku konferenční centrum s restaurací a možností ubytování. Součástí zámku je i vcelku rozsáhlá francouzská zahrada a zámecká obora.

Kostel sv. Václava[editovat | editovat zdroj]

Uprostřed obce stojí gotický kostel, postavený již kolem roku 1384. Původně byl postaven v gotickém slohu, ale roku 1710 byl přebudován Janem hrabětem Pachtou do dnešní podoby. V presbytáři jsou umístěny sochy sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého. Na hlavním oltáři je vyobrazen svatý Václav, jak se obklopen anděly vznáší do nebe. V lodi můžeme vidět obrazy sv. Prokopa, sv Felixe z Valois a Panny Marie. Pod hlavním oltářem je podzemní hrobka Pachtů a Dejmů.

Kaple Panny Marie[editovat | editovat zdroj]

Ozdobou obce je také kaple Panny Marie, která se nachází u hlavní silnice směrem z Mělníka na Mladou Boleslav. Tato kaple byla postavena v r, 1699 dle návrhu italského architekta  G. B. Alliprandi. Původně byla vyzdobena pěkným obrazem Panny Marie ve slohu byzanském. Obraz daroval v roce 1757 inspektor panství liblického a libochovického královský účetní Jan Josef Schindler. Kaple vysvětil 12. ledna 1757 staroboleslavský kanovník Matouš Schreiber. Od té doby bylo zvykem, jestliže někdo zemřel, ozval se věžičky nad kaplí zvonek umíráček. Průběžně od r. 1980 kdy se kaple dočkala nutné opravy, různé opravy probíhaly, až do r. 2000 kdy byly práce dokončeny a kaplička se představila v plné kráse. Římskokatolická farnost a Obecní úřad v Liblicích uspořádaly v neděli 10. září 2000 znovu vysvěcení kaple, které provedl generální vikář Mons. Karel Havelka.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Liblice
Zámek Liblice
Zámek Liblice
Znak obce LibliceVlajka obce Liblice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMělník
Obec s rozšířenou působnostíMělník
OkresMělník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
Základní informace
Rozloha8,92 km²
Katastrální územíLiblice
Nadmořská výška197 m n. m.
PSČ277 32
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLiblice 77
277 32 Byšice
obecliblice@liblice.cz
StarostaJan Vojna
Oficiální web: www.liblice.cz
Liblice na mapě
Další údaje
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.

Doprava [editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Emil Pollert (1877–1935), operní pěvec působící v Národním divadle

Msgre. Václav Slavík (1886–1965) – katolický kněz a kanovník v Litoměřicích

  1. BŐHM, Ludvík. Královské věnné město Mělnik a okres Mělnický. 1 vydání. vyd. Mělnik: nákladem spisovatelovým, 1892. 932 s. S. 573 - 581. 
  2. LUDVÍK, BŐHM. Královské věnné město Mělník a okres Mělnický. [s.l.]: [s.n.], 1892. S. 578. 
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 726. (česky a německy)
  9. LUD., Bőhm. Královské věnné město Mělník a okres Mělnický. [s.l.]: [s.n.], 1892. S. 576.