Kostel svatého Václava (Liblice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Václava v Liblicích
Kostel sv. Václava a socha sv. Jana Nepomuckého v Liblicích
Kostel sv. Václava a socha
sv. Jana Nepomuckého v Liblicích
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Mělník
Obec Liblice
Souřadnice
Kostel sv. Václava v Liblicích
Kostel sv. Václava
v Liblicích
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát mladoboleslavský
Farnost Liblice
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební sloh gotika a baroko
Výstavba okolo roku 1384, gotická přestavba 1710
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Odkazy
Kód památky 22291/2-1288 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Václava v Liblici je sakrální stavba stojící na mírném návrší v centru obce, asi 200 m východně od liblického zámku.[2] Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bok kostela sv. Václava v Liblicích
Závěr liblického kostela sv. Václava

První zprávy o obci Liblice pocházejí z roku 1321. Kostel sv. Václava byl postaven okolo roku 1384 v gotickém stylu. V roce 1710 byla přistavěna oratoř a snad i sakristie. Celkově byl kostel barokně přestavěn. V letech 17131715 byla postavena a věž a kostel byl snad upraven a vyzdoben štukem. Dalšími úpravami a opravami kostel prošel pak v letech 1824, 1864 a 1886.[2]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o je jednolodní obdélníkovou stavbu, zakončenou pětibokým presbytářem, obdélníkovou sakristií a patrovou oratoří po severní a jižní straně. Průčelí se středním rizalitem je vyvrcholeno hranolovou věží s cibulovou bání. Na boční fasádách jsou obdélná okna se segmentovým záklenkem, lizény a zdobná pole.[2]

Presbytář s opěráky je prolomen vyššími, polokruhem ukončenými okny. Je sklenut křížovou klenbou. V závěru je sklenut paprsčitě. Původní žebra zakrývají barokní štukové festony vavřínových listů, které se sbíhají na konzoly z andílčích hlaviček. Klenební kápě jsou pokryty štukovými obláčky a andílčími hlavičkami. Okenní ostění mají ve vrcholu andílčí hlavy a otvory rámují štukové stuhy. Vnitřní plocha polokruhového triumfálního oblouku jsou pokryta poli z perlovce, ve kterých se střídají motivy váhy a zavinuté hlavy. V lodi je valená klenba a dřevěná kruchta. Podvěží a oratoř mají plochý strop. Sakristie je sklenuta valeně.[2]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Zařízení kostela je barokní a pochází ze 2. poloviny 17. století. Hlavní oltář je portálový, raně barokní ze 2. poloviny 17. století. Je na něm obraz představující sv. Václava vznášejícího se s anděly do nebe a pochází z roku 1729. V nástavci hlavního oltáře je obraz Svaté rodiny. Po straně jsou menší rokokové sošky sv. Václava a sv. Ludmily. Dva boční oltáře jsou raně barokní. Je na nich boltcový ornament a reliéf Ukřižování a Zvěstování. Pocházejí z poslední třetiny 17. století. Kazatelna raně barokní ze 2. poloviny 17. století byla při poslední úpravě kostela demomtována. Kostelní lavice jsou rokokové. V kostele se nacházejí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory v obláčcích. Jedná se o práci pocházející z 1. poloviny 18. století. Dále je v kostele rokokový obraz Immaculaty a obraz sv. Jana z Mathy a sv. Felixe z Valois. Kamenná křtitelnice je opatřena barokním víkem se soškou sv. Jana Křtitele. Při hlavním oltáři jsou dva cínové kandelábry z roku 1673. Na dveřích se nachází kartuše s datem 1735.[2] Pod hlavním oltářem se nacházejí hrobky Pachtů z Rájova a Deymů ze Střítěže. Původní varhany byly z roku 1680 a nynější byly postaveny roku 1886.

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází kaple Panny Marie z roku 1699. Západně od zámku je pseudorománská osmiboká hrobní kaple Thun-Hohensteinů, která má liché sloupkové arkády. Na její jehlancové střeše je lucerna a kaple je sklenuta kupolí. Na hřbitově je náhrobek J. Josefa hraběte Pachty z roku 1822, který je signován I. Platzer fe. Na náhrobku je nápis v českém jazyce: „Roku Páně 1822 dne 17. března usnul v Pánu v 99. roku věku svého pan Jan Josef Pachta, generál a dvorský komorník, pán panství Liblic. Kdokoli to čteš, pomodli se čtouce :  Ať odpočívá v pokoji Amen.“

 Na západní straně od kostela byla r. 1770 postavena socha sv. Jana Nepomuckého s nápisem:  DIVf pater pairIae beLLo faMe pesteqVeLassIs oro patrIotIs patroCInaretVIs , Svatý otče vlasti, prosím zastaň se svých krajanů zkoušených válkou, hladem a morem Sečteme-li velikostí zvýrazněná písmena (římské číslice) dostaneme letopočet 1772, zajímavé je, že ve slově pairIae je první i nezvýrazněné, pokud jde o chybu tak je letopočet postavení sochy 1773. Na severovýchodní straně kostela se nalézá budova Římsko-katolické farnosti - zmínka o zdejší faře je již z r. 1384.  Základní kámen nynější fary byl položen16. června 1873. Na jižní straně pak r. 1854 postaven železný kříž na památku zasnoubení  Jejich C. K. veličenstev Františka Josefa a Alžběty Bavorské zvané Sisi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 114. 
  2. a b c d e POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Liblice /Mělník/, s. 248-249. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 133227 : Kostel sv. Václava, Liblice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]