Wikipedista:N.fajmonova/Pískoviště
 Rákosník plavý | |
|---|---|
| alternativní popis obrázku chybí | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové |
| Kmen | strunatci |
| Třída | ptáci |
| Řád | pěvci |
| Podřád | zpěvní |
| Čeleď | rákosníkovití |
| Rod | rákosník |
| Druh | plavý |
| Trinomické jméno | |
| Acrocephalus agricola Jerdon, 1845 | |
Rákosník plavý[editovat | editovat zdroj]
Rákosník plavý[1] (Acrocephalus agricola) je pták patřící do čeledi rákosníkovití.
Vzhled [2][editovat | editovat zdroj]
Rákosník plavý je malý tažný pěvec dosahující hmotnosti 7 až 10 g a délky těla 12 cm. V porovnání s vrabcem domácím je dvakrát menší a mnohem štíhlejší. Zbarvení je hnědavé se světlým nadočním proužkem. Pohlavní dimorfismus není vyvinutý a samec od samice se neliší.
Vzhledem připomíná rákosníka obecného, rákosníka zpěvného nebo budníčka menšího či většího. Mezi těmito druhy může dojít k záměně.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
V Evropě se jeho výskyt omezuje na jednu lokalitu v Bulharsku, Dunajskou deltu, jižní Ukrajinu a jižní část Ruska. Centrální areál, kde rákosník hnízdí se nachází v Kazachstánu a střední Asii. Do zbylých částí Evropy se rákosník plavý dostává v pohnízdním období. V České republice byl poprvé v historii zaznamenán jeho výskyt 27. 8. 2016.
Způsob života[editovat | editovat zdroj]
Hnízdí v rákosinách. Jejich noha je přizpůsobena určitému druhu rákosu, aby mohla při pohybu objímat stéblo. Hnízdo si staví z dlouhých listů rákosu ve výšce přibližně metr a půl. Hnízdí dvakrát za rok na přelomu jara a léta. Snáší v průměru 4 vejce. Rákosník plavý se živí převážně hmyzem, bobulemi a drobnými živočichy.
-
rákosí je přirozený biotop rákosníka plavého -
na fotografii je hnízdo rákosníka velkého, které se mnoho neliší od hnízda rákosníka plavého
reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2018-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Acrocephalus agricola - rákosník plavý | Sylviidae - pěnicovití | Natura Bohemica. www.naturabohemica.cz [online]. [cit. 2018-06-16]. Dostupné online.