Přeskočit na obsah

Wikipedista:LokajM/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
genpor. v. v. Ing. Wikipedista:LokajM/Pískoviště
Mikuláš Končický
Mikuláš Končický
Narození1. ledna 1925
Trosťanec
PolskoPolsko Polsko
Úmrtí13. prosince 2015 (ve věku 90 let)
Ostrava
ČeskoČesko Česko

Mikuláš Končický (1. ledna 1925 Trosťanec – 13. prosince 2015 Ostrava) byl československý a český voják, účastník bojů druhé světové války na východní frontě a činovník obnovené Československé obce legionářské na Ostravsku.

Mikuláš Končický se narodil dne 1. ledna 1925 do rodiny českých krajanů na někdejší polské Volyni (dnes západní Ukrajině), kde prožil období sovětské i německé okupace. Když se po obratu ve válce na Volyň vrátila Rudá armáda, přihlásil se v březnu 1944 do československého zahraničního vojska bojujícího po jejím boku. U odvodu jej Hrdina Sovětského svazu a pozdější generálmajor Richard Tesařík nechal zařadit k tankistům. Nedlouho poté se Končický již jako velitel tanku a tankové čety zúčastnil těžkých bojů karpatsko-dukelské, jaselská a také ostravské operace. Byl mezi prvními příslušníky 1. československé samostatné tankové brigády, kteří se 30. dubna 1945 probojovali do Moravské Ostravy.[1]

Po válce se rozhodl zůstat v Československu a pokračovat ve službě u armády, kde platil za uznávaného odborníka tankové techniky. Jeho znalosti a pedagogické schopnosti nalezly uplatnění ve vojenském školství. Naposledy zastával funkci vedoucího katedry tankové a automobilní na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Za své politické postoje v roce 1968, kdy se vymezil proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy, však byl postupně suspendován na nižší funkce a posléze donucen odejít do civilu. V 70. letech přesídlil do Ostravy, kde až do důchodu pracoval ve stavebnictví.[2]

Morální rehabilitace se Mikuláš Končický dočkal až po pádu komunistického režimu. Aktivně se zapojil do činnosti Českého svazu bojovníků za svobodu, jehož městský výbor v Ostravě od roku 1992 coby předseda vedl.[3] Zároveň se angažoval také v obnově Československé obce legionářské, přičemž v letech 2002–2015 stál v čele její místní Jednoty Ostrava I.[4] Patřil mezi popularizátory tradic prvního i druhého odboje a až do vysokého věku veřejně přednášel, besedoval se školní mládeží a poskytoval rozhovory novinářům.[5] V roce 2003 vystoupil po boku dalších veteránů v dokumentárním filmu České televize Tankisté.[6] Těžištěm jeho veřejných aktivit byla ostravská operace. Po mnoho let patřil k předním řečníkům na všech vzpomínkových a pietních akcích připomínajících události a oběti osvobozovacích bojů jara 1945 na dnešním česko-polském pomezí.

Mikuláš Končický zemřel 13. prosince 2015 v nedožitých 91 letech. Poslední rozloučení se všemi vojenskými poctami se konalo v obřadní síni krematoria na Ústředním hřbitově ve Slezské Ostravě.[7][8] Jeho ostatky posléze spočinuly po boku manželky a syna v urnovém háji na hřbitově v Ostravě-Vítkovicích, kde si jej členové Československé obce legionářské u příležitosti výročí úmrtí připomínají pietami.[9][10]

Jako výraz uznání za osvobození udělilo v roce 2008 město Ostrava Mikuláši Končickému čestné občanství.[11] O tři léta později obdržel z rukou prezidenta České republiky Václava Klause Řád Bílého lva II. třídy, který doplnil početnou sbírku československých, českých a zahraničních vyznamenání.[12] Určitým zadostiučiněním za normalizační vypuzení z řad armády pro něj pak bylo roku 2014 povýšení na brigádního generála, následované hned v květnu 2015 jmenováním do hodnosti generálporučíka.[13][14]

Jednota Československé obce legionářské Ostrava I pořádá každoročně od roku 2016 turistický a střelecký memoriál, který je věnován památce Mikuláše Končického a nese jeho jméno. Nejúspěšnější účastníci memoriálů jsou dekorování medailí s Končického podobiznou. V roce 2021 si 73. tankový prapor Armády České republiky posádkou v Přáslavicích vybral Mikuláše Končického coby svého patrona a zapojil se do pořádání dalších ročníků zmíněného memoriálu.[15]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  1. Mikuláš Končický (1925 - 2015). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  2. Mikuláš Končický (1925 - 2015). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  3. Mikuláš Končický. encyklopedie.ostrava.cz [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  4. O nás :: Csol-ostrava1. www.csol-ostrava1.cz [online]. 2020-10-30 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  5. Vzpomínka na Mikuláše Končického :: Csol-ostrava1. www.csol-ostrava1.cz [online]. 2020-12-05 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  6. Tankisté - iVysílání | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  7. Ostrava se rozloučila se svým osvoboditelem, generálporučíkem Končickým - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  8. Nezapomeneme, generále! Ostrava se loučila s válečným hrdinou Končickým. iDNES.cz [online]. 2015-12-21 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  9. Hrob Mikuláš Končický | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  10. Hold Mikuláši Končickému :: Csol-ostrava1. www.csol-ostrava1.cz [online]. 2021-12-13 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  11. Ostrava má pět nových čestných občanů. NašePraha.cz [online]. 2008-12-06 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  12. ČTK. Řád Bílého lva dostali od Klause tři veteráni. Deník.cz. 2011-10-28. Dostupné online [cit. 2022-05-14]. 
  13. S.R.O, POLAR televize Ostrava. Válečný veterán Mikuláš Končický byl povýšen | Nový Jičín | Zprávy | POLAR TV. polar.cz [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  14. Mikuláš Končický, osvoboditel Ostravy, byl povýšen na generálporučíka. iDNES.cz [online]. 2015-05-15 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  15. VI. ročník Memoriálu genpor. Mikuláše Končického :: Csol-ostrava1. www.csol-ostrava1.cz [online]. 2021-10-22 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KONČICKÝ, Mikuláš – VRANSKÝ, Pavel. Bez nároku na slávu : vzpomínky mužů, kteří bojovali za svobodné Československo na východní i západní frontě. Ostrava: Montanex, 2015. 264 s. ISBN 978-80-7225-412-5.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. Mikuláš Končický (* 1925  †︎ 2015) [on-line]. Paměť národa [cit. 2022-05-14]. Dostupné on-line.