Wikipedista:JAn Dudík/Vidov

Vidov
	Stavení č. 1 na vidovské návsi
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	České Budějovice
Obec s rozšířenou působností	České Budějovice
Okres	České Budějovice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Základní informace
Rozloha	1,24 km²
Nadmořská výška	396 m n. m.
PSČ	370 07
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Obecní úřad Vidov; Vidov 51; 370 07 České Budějovice ; obec.vidov@c-box.cz
Starosta	Ing. Tomáš Šedivý
	Úřední web: www.vidov.cz
Další údaje
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.

<mapframe>: Nepodařilo se analyzovat JSON: Syntaktická chyba

Vidov (něm. Wiederpolen) je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, na pravém břehu řeky Malše necelých 6 km jjv. od centra Českých Budějovic. Žije zde asi 500 obyvatel.^[1].

Název[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1357, kdy byl vladyka Jindřich z Vidovpole (de Biedowopole) svědkem ve věci jmenování faráře v Nákří. Jak nejstarší zmínky o členech tohoto rodu (de Widerpol, de Vidowa pole) ukazují, nazývala se vesnice zpočátku Vidovo (tj. Vítovo) pole; název v nynější podobě (in Widowie) je doložen roku 1415.^[2]. Německý název obce byl Wiederpolen.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast Vidova byla obývána již v době předhistorické, o čemž svědčí pozůstatky mohylové pohřebiště z rané doby bronzové (19. až 16. století př. n. l.) v lokalitě Panský les jihovýchodně od obce.

V letech 1490 až 1611 vlastnili Vidov Rožmberkové Roku 1464 byl Vidov napaden Budějovickými, kterým se nelíbil místní pivovar a to, že v tvrzi u vdovy Markéty Tožicové se nacházela podivná sebranka. K roku 1541 se zdejší tvrz zmiňuje jako pustá, zato zde Rožmberkové provozovali pivovar. Ten byl zrušen roku 1564, když byl založen pivovar v Plavnici na příkaz Jakuba Krčína …neb na Vidovu tak jsou vařívali, že víc úředníci než páni zisku mívali…. Do roku 1926 zde také fungovala vápenná pec.^[3]

Do zrušení poddanství roku 1848 náležel Vidov ke třeboňskému panství. Od roku 1850 byla ves zprvu součástí obce Staré Hodějovice, na sklonku století (1887) přešla pod obec Plav. V letech 1924 až 1943 byl Vidov samostatnou obcí, poté nakrátko přičleněn k obci Doubravice, znovu samostatný v letech 1945 až 1952. Mezi roky 1953 až 1990 tvořil Vidov část obce Roudné, nynější samostatnost se datuje od dne 24. listopadu 1990.

Od roku 1916 měl Vidov vlastní elektrárnu ve mlýně. V roce 1925 byl založen hasičský spolek V druhé polovině 20. století byla v obci vybudována úpravna vody pro České Budějovice, která zahájila provoz roku 1966. Po vybudování Římovské přehrady a nové úpravny této vody v blízkém Plavu byla tato úpravna opuštěna a v současnosti je využita jen z části a zbytek chátrá.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologická stavba, reliéf a půdy[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na úpatí tzv. Lišovského prahu. V minulosti se zde něco těžilo.

Podnebí a vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na pravém břehu Malše na jejím asi 6 říčním kilometru. Vlévá se zde Nedabylský potok. Blízkost řeky s sebou nese riziko záplav, ale záplavy v roce 2002 nenapáchaly větší škody.

Flora a fauna[editovat | editovat zdroj]

Ochrana životního prostředí[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska římskokatolické církevní správy patří ves k farnosti u kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Místní části, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Obec je členem mikroregionu Pomalší

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Obecní zastupitelstvo má 9 členů, starostou je již mnoho let Tomáš Šedivý.

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

ZNak i valjak

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Vidov leží na silnici III/15523 mezi Českými Budějovicemi a Borovnicí. Podél Malše tudy prochází cyklostezka č. 1018. Obcí prochází i železniční trať 199 do Českých Velenic, zastávka zde však není. Kolem Vidova má vést i dálnice D3.

Do obce zajíždí linka 10 MHD z Českých Budějovic.

Na jezu na Malši je vybudována malá vodní elektrárna, na louce za obcí je i fotovoltaická elektrárna.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

V obci působí Spolek přátel Vidova a okolí. Každoročně se zde pořádá tradiční zelnobraní.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Naučná stezka Krajinou proměn, 4 km dlouhá okružní trasa se 12 zastaveními (výchozí bod na autobusové zastávce v centru obce).
mohylové pole v blízkém lese, kulturní památka
Lidová architektura – stavení č.p. 1, 3, několik datovaných štítů
bývalý mlýn
výklenková kaplička
krucifix z roku 1878
zbytky středověké tvrze - k vidění pod podlahou koloniálu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu JAn Dudík/Vidov na Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2011
↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 541.
↑ KOVÁŘ, Daniel: Českobudějovicko II. Pravý břeh Vltavy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Kolář, Pravý břeh Vltavy

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Slovníkové heslo Vidov ve Wikislovníku
Oficiální stránky obce

[1] Sčítání lidu, domů a bytů 2011

[2] PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 541.

[3] KOVÁŘ, Daniel: Českobudějovicko II. Pravý břeh Vltavy

[1]

[2]

[3]