Wikipedista:Ivan Plicka/Pískoviště

Conkova Cognetti Kvetoslava

Květoslava CONKOVA , provdaná Cognetti , ( 3. prosince 1949, Gottwaldov, nyní Zlín ) je italská stavební inženýrka českého původu.Pochází z rodiny stavitelů . Její otec plk. ing. arch. Vladimír Conk, (26. dubna 1923, Praha - 26. listopadu 1980, Praha), byl synem stavitele a váženého občana v Kroměříži a Brně, Conka Josefa , ( 1876 Královice , Praha – 31.srpna 1941 Kroměříž ) a pěvkyně Anny Conkové Kyzlíkové (10. února 1890 Hořany u Loun - 5. dubna 1974 Kroměříž ). Rodinná vila v Kroměříži , ve které žil a vyrůstal, postavena Josefem Conkem po roce 1900 , se stala národní historickou památkou . Již v roce 1952 byl jmenován ředitelem Vojenského projektového ústavu v Praze, Dejvicích a od roku 1952 rodina žije v Praze . Její matka Conková Květoslava Mikulcová, dcera doktora z Velkého Ořechova ( Luhačovice ) a Marie Mikulcové, roz. Dostálkové, z Luhačovic, narozená 10. března 1923 též v Luhačovicích , pracovala v Praze jako projektantka. Rodina žila v luxusní vile v ulici Pětidomí diplomatické čtvrti Prahy - Bubeneč, která byla před 2. světovou válkou postavena stavitelem Jaroslavem Moučkou , během války byla zabrána německým gestapem k použití pro ubytování jejich generála a po roce 1948 byla znárodněna, jako to bylo v té době typické pro podobné vily. Po roce 1990 byla opět navrácena původním majitelům. Po ukončení studia na Fakultě stavební ČVUT v Praze v roce 1972 byla zaměstnána v Útvaru hlavního Architekta hlavního města Prahy se sídlem v Martinickém paláci , Hradčanské nám. 8 V roce 1973 se seznámila s Italem Stefanem Cognetti ( 4. srpna 1947, Pisa ), absolventem Právnické fakulty v Modeně, který se stal později profesorem na Právnické fakultě v městech Ancona a Macerata , Itálie , provdala se za něho v Praze 15.března 1975, získala i italské občanství a 16. července 1975 se odstěhovala do Itálie . Jejich sňatku bylo nejprve velmi bráněno orgánem bezpečnosti ČSSR, který mladým snoubencům i znemožňoval styk, jak to bývalo typické pro toto období. Pomohl jim ale zákrok ing. Oldřicha Černíka, bývalého ministra průmyslu a předsedy vlády ČSFR v období Pražského jara 1968, který bydlíval s rodinou v sousední vile v ulici Pětidomí v Praze. Také se stala sledovanou osobou SNB.

Život a profesionální kariera v Itálii a z Itálie od roku 1975

V roce 1976 na Univerzitě v Bologni obdržela i italský diplom ve stavebním oboru . Koncem roku 1975 též vyhrála konkurz na post - univerzitní specializaci v zahraničním obchodu na Italském institutu zahraničního obchodu (zkratka ICE ) Via Liszt 21, Řím-Eur a tato specializace jí otevřela Svět pro její profesionální kariéru. V roce 1987 po 10 letech profesionální kariéry jako inženýrka na významných stavbách ve Světě byla V Římě, Itálii byla zapsána do významného Seznamu autorizovaných inženýrů ( Ordine degli Ingegneri della Provincia Roma ) , kde je členkou do dnes . Mluví několika jazyky – česky, italsky, anglicky , učila se ve škole 10 let ruštinu a během profesionálního života se naučila také něco z němčiny, francouzštiny , arabštiny , portugalštiny a absolvovala i krátký kurz čínštiny . Institut ICE pomáhá exportu italských výrobků, mají kanceláře po celém světě a bývá přiřazena i k italským velvyslanectvím. Kancelář mívali i v Praze.

Od roku 1977 řídila společně s architektem Robertem Berettou z Říma rekonstrukci Grand Hotelu Chartúm ( dnes Grand Hotel Villas and suites ) ve stejnojmenné hlavním městě Sudánu Chartúm, Afrika, který byl přestavěn z hotel bývalého koloniálního typu na 4 hvězdičkový hotel Projektční konzulenční kancekář MEFIT z Říma, Via XXIV Maggio, 43 , pro které pracovali, měla 3 partnery : architekta Paolo Portoghesi a inženýry Vittorio Gigliotti a Riccardo Raciti, kteří jsou známé osobnosti římského a italského profesionálního světa. Jejich Nejvýznamnější stavbou je Mešita v Římě, vystavěná v té době. Od roku 1979 pracovala s firmou IMAT a.s. z Říma inženýra Laspi Antonina, zetě šlechtice a velkopodnikatele Floria z Palerma , která byla v té době byla významnou firmou specializovanou na velká klimatizační a jiné instalace. V letech 1979-/80 řídila realizaci těchto a dalších technických instalací ve 22 patrovém paláci v Dubaji , Spojené Arabské Emiráty (UAE) pro dceru Šejka Dubaje Rašída ibn Saíd Al Maktúma, vdovu po bývalém Šejkovi Kataru Ahmad bin Ali Al Thani , Maryam bint Rashid Al Maktoum. Po dokončení stavby v Dubaji v roce 1980 ASTALDI SpA , významná italská stavební mezinárodní firma v Římě, Via Po 13 , pověřila vedením projektové přípravy , projednáváním projektové dokumentace a řízením projektu společně se známou Konzulenční inženýrskou firmou arabského světa Dar Al-Handasah z Beirutu, Libanon. Projednávání byla v Beirutu , ale jeho realizace na severu Angoly v místě zvaném Soyo Kwanda base pro klienty TEXACO (USA) a Sonangol , místní státní petrolejové organizace (Soyo Kwanda base) V roce 1982 byla 9 měsíců také přítomna na řízení stavby v Angole. Do roku 1987 s firmou Astaldi SpA pracovala na různých projektech v různých afrických zemích a ve spolupráci s významnými francouzskými firmami z Paříže (Fougerolle, Tecnip , Bouygues off Shore , Sofravia) . Od roku 1987 spolupracovala v Římě s dalšími firmami jako Cosmar, branch Salini Costruttori SpA , ve Via Dataria (Fontana de Trevi), Tecnipetrol a.s. (později TPL a.s. a Tecnip a.s.) , Viale Castello della Magliana na projektech v Jinja (Uganda), ATEDEMA, Řím. V Římě se zúčastnila i různých jednání s IKEA ( Švédsko ), která na konci '80 let stavěla 1° obchodní centrum v hlavním městě Itálie Římě. Od roku 1990 po změně politické situace v Evropě spolupracovala se známými firmami v Severní Itálii , Padania , které se zabývají výrobou a realizací technologických zařízení na zpracování zemědělských plodin a zvířat na výrobu potravinových výrobků , jako POLIN Spa z Verony - zařízení pro provoz pekáren, Gherri Gino z Parmy - zařízení pro masný průmysl , Lussetti z Modeny, projektování linek pro mlékárenský průmysl,a další firmy - zařízení zpracování ovoce a zeleniny, výroba šampusů. Nejvýznamnějšími realizacemi, na kterých během života pracovala, jsou: Grand Hotel Khartoum, Chartúm , Sudan ,Sheikh Mansúr Building, Dubai, Spojené Arabské Emiráty , Soyo Kwanda Base, Angola , letiště Sarír , Sarír, Libye , Hotel Piggs Peak and Casino, Království Swaziland , městský vodovod v Addis Abeba, Etiopie , mezinárodní letiště hlavním městě Burundi, Bujumbura , silnice v hraniční oblasti mezi Malawi a Tanzanií, vodovod v Jinja, Uganda , jednání o smlouvě textilní závod v Jinja, Uganda , jednání o smlouvy obchodní centrum Romanina, Řím, Itálie hotely v Ugandě, jako Lake Victoria Entebbe a Blue Nile Kampala, hotely v Luandě, hlavním městě Angoly a sídlo OSN , pekárna v Kardašově Řečici , Česká republika.

Období výzkumů v různých specializacích.

Od roku 1992 – 2002 se zajímala o Ufologii a byla členkou Italského národního ufologického centra ( Centro ufologico nazionale -CUN ), pořádající pravidelně mezinárodní kongresy v San Marino , Římě a Pise. Zakladatel světové ufologie v USA byl Josef Allen Hynek, profesor univerzity v USA. Jeho otec emigroval z Jižních Čech (Bezděkov) do USA v roce 1902. Na jednom z kongresů byla přítomná americká manželka prof. Josefa Allena Hynka , mi toto sdělila a sama znala několik vět v českém jazyce. Do dnes Národní italské ufologické centrum CUN uděluje cenu A .J. Hynka svým členům. Během '90 let inženýrka Conková ( Kveta Cognetti) se zabývala výzkumem na vlastní náklady v oboru úspory energie ve vytápění objektů a v oboru ultrasensorialního přijímání myšlenek a zpráv ( percezioni ultrasensoriali ), předložila návrh využití získaných výsledků i Ministerstvu ekonomického vývoje (Ministero di Sviluppo Economico) a Vnitra ( d'Interni) v Římě a též italské vládě . Stala se členkou Asociace SAPIENTIA v Sutri ( Lazio, Itálie ), která byla založena známým římským výzkumníkem a vynálezcem Marcello Creti, knížetem z Monteroni, a která se zabývala podobným typem výzkumů. Byla navštěvována řadou osobností. Marcello Creti {16. 4. 1922 * v Římě , 1. 1. 2000 v Římě} se nachází i na knižní obálce knihy anglického výzkumníka Reubena Stona , Mysteries of the mind, přeložené do češtiny jako Tajemství mysli a v roce 1996 a publikováno vydavatelstvím Perfekt z Bratislavy jako jejich 120. publikace. Výzkum navazoval i na předešlé výzkumy prováděné doktorem Sigmundem Freudem, rodákem z Příboru a publikovány v jeho nejznámějším díle o Výkladu snů, vydaném ve Vídni. Během života hodně cestovala a její profesionální a životní zkušenosti byly užitečné i na vládní úrovni v Itálii a v období po roce 2000 jedna významná politická stana projevila zájem jí navrhnou jako kandidátku do Evropského parlamentu.