Přeskočit na obsah

Wang Čchiang

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wang Čchiang
王蔷
Wang Čchiang na French Open 2019
Wang Čchiang na French Open 2019
StátČínaČína Čína
Datum narození14. ledna 1992 (32 let)[1]
Místo narozeníTchien-ťin, Čína[1]
BydlištěTchien-ťin, Čína[1]
Výška172 cm[1]
Hmotnost60 kg[1]
Profesionálka od2006
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek5 293 180 USD
Dvouhra
Poměr zápasů433–288
Tituly2 WTA, 1 WTA 125, 13 ITF
Nejvyšší umístění12. místo (9. září 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2020)
French Open3. kolo (2018)
Wimbledon3. kolo (2019)
US Openčtvrtfinále (2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů26–53
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění118. místo (23. července 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2017, 2018)
French Open2. kolo (2017)
Wimbledon1. kolo (2017)
US Open2. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220729a29. července 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Wang Čchiang ve Wimbledonu 2017

Wang Čchiang (čínsky pchin-jinem Wáng Qiáng, znaky zjednodušené 王蔷, tradiční 王蔷, * 14. ledna 1992 Tchien-ťin) je čínská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové turnaje. K nim přidala jeden singlový triumf v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala třináct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2019 na 12. místě a ve čtyřhře v červenci 2018 na 118. místě. Trénuje ji Australan Pat Cash. V letech 2015–2019 tuto roli plnil jeho krajan Peter McNamara a mezi roky 2019–2020 Thomas Drouet.[1]

V čínském fedcupovém týmu debutovala v roce 2012 buenosaireskou baráží 2. světové skupiny proti Argentině, v níž prohrála obě dvouhry a Číňanky odešly poraženy 1:4 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupila k dvaceti pěti mezistátním utkáním s bilancí 19–7 ve dvouhře a 2–4 ve čtyřhře.[3]

Čínskou lidovou republiku reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v úvodním kole ženské dvouhry vypadla s Ruskou Světlanou Kuzněcovovou ve třech setech. Zúčastnila se také o rok odložené letní olympiády 2020 v Tokiu. V singlové soutěži startovala na pozvání ITF. Ve druhém utkání uhrála jen tři gamy na sedmou nasazenou Španělku Garbiñe Muguruzaovou.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála v roce 2006 v Čínské lidové republice. Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour se stala kvalifikace pekingského China Open 2007, z níž do hlavní soutěže nepostoupila. Tu si zahrála až v sezóně 2012, když vypadla v úvodních kolech tří turnajů – na červencovém Baku Cup 2012 s Lucemburčankou Mandy Minellaovou, na kantonském Guangzhou International Women's Open 2012 s Chanelle Scheepersovou a konečně na pekingském China Open 2012 nezvládla zápas proti krajance Čang Šuaj.[1]

Únorový Malaysian Open 2013, probíhající na tvrdých dvorcích v Kuala Lumpur, znamenal první výhru nad hráčkou elitní světové desítky, když jako kvalifikantka zdolala v otevíracím zápase nejvýše nasazenou světovou desítku Caroline Wozniackou po třísetovém průběhu.[4] Následně její cestu pavoukem ukončila Rakušanka Patricia Mayrová-Achleitnerová.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni v kvalifikaci debutovala na US Open 2011. Skončila v ní na raketě šesté nasazené Andrey Hlaváčkové.[1] Do hlavní soutěže poprvé pronikla během zářijového US Open 2014, když prošla třemi koly kvalifikačního turnaje.[5] V prvním zápase dvouhry pak hladce vyřadila Polku Paulu Kaniovou po setech 6–2 a 6–0, aby následně skončila na raketě australské hráčky Casey Dellacquové.[1]

V sezóně 2014 poprvé pronikla do elitní světové stovky žebříčku WTA, když se 3. listopadu 2014 posunula ze 111. na 100. příčku.[1] Na Asijských hrách 2014 v jihokorejském Inčchonu vybojovala zlatou medaili ze singlové soutěže, když ve finále přehrála Thajku Luksiku Kumkhumovou.

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na říjnovém Hong Kong Tennis Open 2017, kde v páru s krajankou Lu Ťia-ťing podlehly ve finále čtyřhry sesterskému páru Tchajwanek Chao-čching a Jung-žan Čanových, které vyhrály hladce za 47 minut.[6] Debutovou trofej si odvezla z červencového Jiangxi Open 2018, kde ve finále dvouhry zdolala o dva roky mladší turnajovou šestku Čeng Saj-saj. Finálová soupeřka po prohraném úvodním setu ve druhém skrečovala pro zranění.[7]

Druhý titul si odvezla ze zářijového Guangzhou International Women's Open 2018 v Kantonu, kde ve finále pčehrála kazašskou turnajovou pětku Julií Putincevovou po hladkém dvousetovém průběhu. ve dvaceti šesti letech se poprvé v kariéře posunula do elitní světové čtyřicítky a poprvé se také stala čínskou jedničkou.[8] Navazující Wuhan Open 2018 z kategorie Premier 5 znamenal semifinálovou skreč proti Estonce Anett Kontaveitové. O týden později postoupila přes Karolínu Plíškovou a Arynu Sabalenkovou do semifinále pekingského China Open 2018 z kategorie Premier Mandatory. V něm ji vyřadila světová dvojka a pozdější vítězka Caroline Wozniacká. Bodový zisk ji 8. října 2018 posunul na nové žebříčkové maximum, 24. příčku.[1]

Na tzv. malém Turnaji mistryň, WTA Elite Trophy 2018 v čínské Ču-chaji, skončila druhá v základní azalkové skupině, v níž zdolala Madison Keysovou a podlehla Darje Kasatkinové. Vzhledem k odstoupení první Keysové pro zranění kolena, ji nahradila v semifinále, kde deklasovala Garbiñe Muguruzaovou. Ve finálovém duelu však nenašla recept na 22letou Australanku Ashleigh Bartyovou po dvousetovém průběhu. Po turnaji se poprvé posunula do elitní světové dvacítky, kterou uzavírala na 20. příčce.[9]

Do grandslamového čtvrtfinále poprvé postoupila na US Open 2019 po výhře nad druhou nasazenou Australankou Ashleigh Bartyovou. V něm ji však deklasovala osmá nasazená Serena Williamsová, proti níž získala jediný game. Pouze 44 minut trvající zápas se stal nejkratším v celé sezóně 2019. Na vítězné míče ji Williamsová přestřílela v poměru 25–0 a vyhrála 100. utkání ve Flushing Meadows.[10] Porážku 38leté Američance však oplatila na dalším majoru, ve třetím kole Australian Open 2020, po třísetovém průběhu. Pasivní poměr vzájemných duelů snížila na 1–2.[11] V osmifinále podlehla Tunisance Ons Džabúrové.[1]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA Elite Trophy (0–1 D)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (2–2 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 5 (2–3)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 29. července 2018 Nan-čchang, Čína tvrdý Čína Čeng Saj-saj 7–5, 4–0skreč
Vítězka 2. 22. září 2018 Kanton, Čína tvrdý Kazachstán Julia Putincevová 6–1, 6–2
Finalistka 1. 14. října 2018 Hongkong, Čína tvrdý Ukrajina Dajana Jastremská 2–6, 1–6
Finalistka 2. 4. listopadu 2018 Ču-chaj, Čína tvrdý Austrálie Ashleigh Bartyová 3–6, 4–6
Finalistka 3. 22. května 2021 Parma, Itálie antuka USA Coco Gauffová 1–6, 3–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 15. října 2017 Hongkong, Čína tvrdý Čína Lu Ťia-ťing Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
1–6, 1–6

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–1 D)

Dvouhra: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 27. října 2014 Ning-po, Čína tvrdý Polsko Magda Linetteová 6–3, 5–7, 1–6
Vítězka 1. 23. dubna 2017 Čeng-čou, Čína tvrdý Čína Pcheng Šuaj 3–6, 7–6(7–3), 1–1skreč

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 18 (13–5)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 11. listopadu 2010 Hjógo, Japonsko koberec Japonsko Jurina Košinová 6–1, 6–4
Finalistka 1. 19. června 2011 Balikpapan, Indonésie tvrdý Thajsko Varatčaja Vongteančajová 5–7, 3–6
Vítězka 2. 18. března 2012 San-ja, Čína koberec Čína Chan Sin-jün 6–2, 6–4
Vítězka 3. 8. května 2012 Peking, Čína tvrdý Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan 6–2, 6–4
Vítězka 4. 2. prosince 2012 Bangkok, Thajsko tvrdý Thajsko Nungnadda Wannasuková 6–2, 6–1
Vítězka 5. 9. prosince 2012 Bangkok, Thajsko tvrdý Čína Sin Wen 4–6, 6–3, 6–4
Finalistka 2. 28. dubna 2013 Sien te Wen-šan, Čína tvrdý Čína Čang Jü-süan 6–1, 6–7(4–7), 2–6
Finalistka 3. 5. května 2013 Gifu, Japonsko tráva Belgie An-Sophie Mestachová 6–1, 3–6, 0–6
Vítězka 6. 23. února 2014 Nové Dillí, Indie tvrdý Ukrajina Julia Bejgelzimerová 6–1, 6–3
Vítězka 7. 19. května 2014 Kurume, Japonsko tráva Japonsko Eri Hozumiová 6–3, 6–1
Vítězka 8. 25. května 2014 Tchien-ťin, Čína tvrdý Čína Ču Lin 6–3, 6–2
Vítězka 9. 3. srpna 2014 Wu-chan, Čína tvrdý Thajsko Luksika Kumkhumová 6–2, 6–2
Vítězka 10. 6. července 2015 Bangkok, Thajsko tvrdý Čína Čang Kchaj-lin 6–2, 6–4
Finalistka 4. 19. července 2015 Tchien-ťin, Čína tvrdý Čína Tuan Jing-jing 6-4, 6-7(2), 0-3skreč
Vítězka 11. 27. března 2016 Kanton, Čína tvrdý Čína Liou Fang-čou 6–2, 6–2
Vítězka 12. 17. dubna 2016 Šen-čen, Čína tvrdý Japonsko Majo Hibiová 6–2, 6–0
Finalistka 5. 8. května 2016 Gifu, Japonsko tvrdý Japonsko Hiroko Kuwatová 2–6, 6–2, 4–6
Vítězka 13. 30. července 2016 Wu-chan, Čína tvrdý Thajsko Luksika Kumkhumová 7–5, 6–2

Čtyřhra: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 25. září 2010 Makinohara, Japonsko koberec Čínská Tchaj-pej Kchao Šao-Jüan Čína Lu Ťia-ťing
Čína Lu Ťia-siang
5–7, 6–1, [9–11]
Vítězka 1. 25. října 2010 Tchaj-pej, Tchaj-wan tvrdý (h) Čínská Tchaj-pej Kchao Šao-Jüan Čínská Tchaj-pej Ťüan Tching-fej
Čína Sun Šeng-nan
6–3, 7–6(7–2)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wang Qiang (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m Wang Čchiang na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20220729a29. července 2022
  2. Wang Čchiang na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220729a29. července 2022
  3. Wang Čchiang na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220729a29. července 2022
  4. Wozniacki suffers shock defeat. BBC Sport [online]. 2013-02-27 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. US Open 2014 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Dave Carroll. Chan sisters retain title in Hong Kong [online]. The Taipei Times, 2017-10-17 [cit. 2017-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Číňanka Qiang Wang na domácí půdě v Nanchangu získala první titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-29 [cit. 2018-07-30]. Dostupné online. 
  8. Wang seals second career title in Guangzhou [online]. WTA Tour, Inc., 2018-09-22 [cit. 2018-09-27]. Dostupné online. 
  9. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Třetí triumf Bartyové. Australanka vyhrála WTA Elite Trophy a slaví životní titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-11-04 [cit. 2018-11-05]. Dostupné online. 
  10. Serena Williams hits top form in 44-minute demolition of Wang Qiang. news.com.au [online]. 2019-09-04 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. 
  11. Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil. První šok letošního Australian Open! Serena ve třetím kole prohrála s Qiang Wang. TenisPortal.cz [online]. 2020-01-24 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]