Walter Schreiber

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o nacistickém generálovi. Možná hledáte: bývalého starostu Berlína, Walthera Schreibera.
Walter Schreiber
Narození 21. března 1893
Berlín, Německé císařství
Úmrtí 5. září 1970 (ve věku 77 let)
Alma mater Eberhard Karls Universität Tübingen
Politická strana Národně socialistická německá dělnická strana
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dr. Walter Paul Emil Schreiber (21. března 18935. září 1970[1]) byl německý lékař, brigádní generál a válečný zločinec. Od roku 1933 byl členem nacistické strany.

Narodil se roku 1893 do rodiny poštovního inspektora. Vystudoval gymnázium a medicínu na univerzitě v Berlíně. Dobrovolně nastoupil do první světové války a působil jako vojenský lékař na západní frontě.

V letech 1942 až 1943 společně s Wolframem Sieversem řídil projekt nacistické SS, který zahrnoval testování psychochemických látek a zkoumání jejich působení na zajatce v koncentračních táborech Dachau a Ravensbrück. Přihlížel např. i vstřikování fenolu do těl vězňů za účelem zjištění, za jak dlouho umřou. Organizoval také práci dalších nacistických lékařů a vyplácel jim mzdu. Byl považován za německého odborníka na anthrax.

V roce 1945 byl zatčen Rudou armádou jako válečný zajatec a odvezen do Sovětského svazu. Ke konci Norimberského procesu se překvapivě objevil v Norimberku a svědčil jako svědek předvolaný žalobcem Romanem Ruděnkem. Roku 1948 začal pracovat jako lékař pro východoněmeckou policii a později téhož roku se objevil v západním Berlíně, kde byl zajat a vyslechnut americkou organizací Counterintelligence Corps. Za své zločiny byl odsouzen na šest let odnětí svobody, ale po necelých dvou letech byl osvobozen.

V rámci operace Paperclip byl roku 1951 převezen do Spojených států, jeho nacistická minulost byla zahlazena a v Texasu začal pracovat na letecké základně Randolph Air Force Base. V roce 1952 bylo v deníku New York Times uveřejněno Schreiberovo norimberské svědectví a tak vyšel najevo jeho podíl na experimentech s vězni. Kvůli tomu mu americká vláda (organizace Joint Intelligence Objectives Agency) zajistila let do Argentiny a tamější práci v epidemiologické laboratoři.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Family tree, Ancestry.com.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]