Władysław Żeleński

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Władysław Żeleński
Władysław Żeleński na obraze Jacka Malczewského.
Władysław Żeleński na obraze Jacka Malczewského.
Základní informace
Narození 6. července 1837
Grodkowice
Úmrtí 23. ledna 1921 (ve věku 83 let)
Krakov
Žánry opera a symfonie
Povolání klavírista, hudební skladatel, hudební pedagog, profesor, varhaník a dirigent
Nástroje klavír, píšťalové varhany a varhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Władysław Marcjan Mikołaj Żeleński (6. července 1837 Grodkowice23. ledna 1921 Krakov) byl polský skladatel, klavírista, varhaník, pedagog a organizátor hudebního života.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Grodkowicích jako syn statkáře z malé polské šlechty. Jeho otec byl zavražděn 23. února 1846 v průběhu selského povstání, během tzv. haličské řeže, když se snažil zachránit svou manželku. Chlapec od mládí projevoval mimořádné hudební nadání. V Krakově začal hrát na klavír pod vedením Kazimierza Wojciechowského a Jana Germasze a studoval i skladbu u Franciszka Mireckého. Ve věku 20 let měl už Żeleński na svém kontě dva smyčcové kvartety, tria a orchestrální předehry, které osobně dirigoval na koncertě 29. července 1857.

K dalšímu studiu odcestoval roku 1859 do Prahy, kde studoval hru na klavír u Alexandra Dreyschocka a kontrapunkt a hru na varhany u Josefa Krejčího. V roce 1862 získal v Praze také titul doktora filozofie. Mimo jiné zde zkomponoval Pięć śpiewów z królodworskiego rękopisu op. 10 na text Václava Hanky. V letech 1866–1870 dokončil svá studia na pařížské konzervatoři u profesora Napoléona Henri Rebera a později ještě soukromě u Bertholda Damckeho (1812-1875).

V roce 1870 se Władysław Żeleński vrátil do vlasti. Zpočátku působil v Krakově, kde se 30. ledna 1871 konal koncert sestavený z jeho skladeb. Poté přesídlil do Varšavy. Po smrti Stanislawa Moniuszka převzal třídu harmonie a kontrapunktu na varšavské konzervatoři. V roce 1878 působil jako umělecký ředitel Varšavské hudební společnosti .

Trvale v Krakově[editovat | editovat zdroj]

V roce 1881 se vrátil natrvalo do Krakova. Z jeho iniciativy vznikla v Krakově konzervatoř, kde pak byl ředitelem až do své smrti v roce 1921. Kromě toho vedl varhanní třídu a vyučoval teoretické předměty. V roce 1898 byl vyznamenán řádem Františka Josefa I.

Władysław Żeleński zemřel v Krakově 23. ledna 1921 a byl pohřben do rodinné hrobky na Rakowickém hřbitově.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Titulní strana klavírního výtahu opery Goplana.

Żeleńskiho dílo zahrnuje pět smyčcových kvartetů, sextet, 2 tria, klavírní kvartet, skladby pro housle a klavír, klavírní skladby, písně, orchestrální díla a četné písně.

Opery[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • W Tatrach op. 27 (1868-70)
  • Dźwięki żałobne op. 36, elegické andante pro orchestr
  • Echa leśne op. 41, koncertní předehra
  • Suita tańców polskich op. 50
  • Oda do młodości op. 51
  • Koncert pro klavír a orchestr Es-dur op. 60
  • 1. symfonie (1871-72)
  • 2. symfonie (ok. 1912)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Smyčcový kvartet E-dur op. 1 (ztraceno?)
  • Smyčcový kvartet
  • Smyčcový sextet C-dur op. 9
  • Lyrický valčík op. 15 pro violoncello a klavír
  • Deux morceaux de salon op. 16 pro housle a klavír
  • Variace na vlastní téma pro smyčcový kvartet op. 21 (před 1870)
  • Klavírní trio op. 22
  • Smyčcový kvartet F-dur op. 28
  • Romans op. 29 pro housle a klavír
  • Taniec fantastyczny op. 29 pro housle a klavír
  • Sonáta pro housle a klavír op. 30
  • Smyčcový kvartet A-dur op. 42
  • Klavírní kvartet c-moll op. 61
  • 2. sonáta pro housle a klavír (1917)

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Dwa tańce polskie op. 3
  • Klavírní sonáta op. 5 (před 1859)
  • Valse caprice op. 9 (1858)
  • Deux morceaux de salon op. 11
  • 6 skladeb op. 17
  • Humoreska a Gavotta op. 18 (1870-80)
  • Klavírní sonáta op. 20
  • Deux mazourkas op. 31
  • Kołysanka op. 32 pro housle nebo violoncello a klavír
  • Grand scherzo de concert op. 35
  • Dwa tańce polskie op. 37 pro klavír na 4 ruce
  • Prélude-Caprice op. 43 (1888-93)
  • Gawot op. 45
  • Wielki polonez op. 46
  • Reverie op. 48
  • Moments d'un carnaval op. 52, valse brillante
  • Thème varié op. 62
  • Deux morceaux op. 63

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • Gdy pozdrowię op. 1, slova Stefan Garczyński (cca 1857-1860)
  • Moja pieszczotka op. 2, slova Adam Mickiewicz
  • Spiewak w obcej stronle op. 3, slova Bohdan Zaleski
  • Pajęczyna op. 6, slova Władysław Syrokomla (1857-60)
  • Spotkanie się nasze gdzieś daleko op. 7, slova Bohdan Zaleski (1857-60)
  • Zakochana op. 7, slova Bohdan Zaleski (1857-60)
  • Triolety op. 8, slova Bohdan Zaleski (1859-60)
  • W imionniku op. 8, slova Adam Mickiewicz (1859-60)
  • Wspomnienie op. 8, slova Bohdan Zaleski (1859-60)
  • Pięć śpiewów z królodworskiego rękopisu op. 10, slova Václav Hanka (1861-62)
  • Czarna sukienka op. 12, slova Konstanty Gaszyński (1863)
  • Do Polek op. 12, slova Franciszek Żygliński (1864?)
  • Rojenia wiośniane op. 13, slova Bohdan Zaleski (1864?)
  • Mój kwiatek op. 14, slova Mikołaj Bołoz Antoniewicz (1864?)
  • Posyłka op. 14, slova Mikołaj Bołoz Antoniewicz (1864?)
  • Młodo zaswatana op. 19, slova Bohdan Zaleski (1864?)
  • Jaskółka op. 19, slova Teofil Lenartowicz (1864?)
  • Łzy op. 19, slova Teofil Lenartowicz (1864?)
  • Sen nocy letniej op. 23, slova Miron (1867-70?)
  • Pod okienkiem op. 23, slova Miron (1867-70?)
  • Dzikie sny op. 24, slova Mieczysław Romanowski (ok. 1870)
  • Pieśni Gabrieli op. 25, slova Narcyza Żmichowska (ok. 1871-73)
  • Z teki Józefa Kościelskiego op. 26, slova Józef Kościelski (ok. 1877-78)
  • 4 písně Kazimierza Tetmajera
  • Czy pamiętasz, slova Krzyżanowski (1901)
  • Z nieboskiéj komedyi, slova Krzyżanowski (1901)

Jiné skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Pieśń myśliwska (Chór strzelców) op. 33 pro mužský sbor
  • 25 varhaních preludií op. 38
  • Kantata na cześć J. I. Kraszewskiego na głosy męskie i orkiestrę (1879)
  • Kantata ku uczczeniu zwycięstwa Jana Sobieskiego pod Wiedniem na chór męski i orkiestrę (1883)
  • Kantata ku uczczeniu 500 rocznicy założenia Uniwersytetu Jagiellońskiego na chór męski i orkiestrę (1900)
  • Pije Kuba do Jakuba, humoreska pro smíšený sbor (1879)
  • Boga Rodzico pro smíšený sbor

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Władysław Żeleński na polské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]