Vyšné Temnosmrečinské pleso
Vyšné Temnosmrečinské pleso | |
---|---|
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Slovensko |
Kraj | Prešovský |
Okres | Poprad |
Zeměpisné souřadnice | 49°11′20″ s. š., 20°2′16″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 5,5625 ha |
Délka | 408 m |
Šířka | 195 m |
Objem | 414 712 m³ |
Max. hloubka | 20,0 m |
Ostatní | |
Typ | karové pleso |
Nadm. výška | 1725[1] m n. m. |
Odtok vody | Temnosmrečinský potok |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vyšné Temnosmrečinské pleso (také nazývané Vyšné Temnosmrečianske pleso) je ledovcové jezero ve skupině Temnosmrečinských ples v Temnosmrečinské dolině, jež je horní větví Kôprové doliny ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Má rozlohu 5,5625 ha a je 408 m dlouhé a 195 m široké. Dosahuje maximální hloubky 20,0 m a objem vody v něm činí 414 712 m³. Leží v nadmořské výšce 1725 m.
Okolí
[editovat | editovat zdroj]Na severu ze zvedá hřeben, kterým prochází státní hranice mezi Slovenskem a Polskem. V hraničním hřebení se tyčí Hrubý štít a dále na východ je pak význačné sedlo Chalubinského vrata přístupné po turistické značce pouze z polské strany. Na východě se údolí pomalu zvedá, pokračuje Piargovou dolinkou až k hřebeni mezi Čubrinou a Kôprovským štítem, který údolí odděluje od Hincové kotliny. Na jihu údolí ohraničuje Prostredný chrbát, za kterým je schovaná Hlinska dolina. Na západ údolí klesá dalším prahem.
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Údolí nemá pravidelný povrchový přítok. Na západ z něj odtéká Temnosmrečinský potok do Nižného Temnosmrečianského plesa. Rozměry jezera v průběhu času zachycuje tabulka:
Rok | Měření prováděl | Rozloha ha |
Délka m |
Šířka m |
Hloubka max.m |
Objem m³ |
---|---|---|---|---|---|---|
[2] | J. Schaffer, F. Stummer | 4,952 | 350 | 182 | 18,7 | [3] |
1932 | Roman Gajda | 4,512 | 393 | 172 | 20,0 | [3] |
1961–67 | pracovníci TANAPu | 5,548 | 408 | 195 | 20,0 | [3] |
2005[4] | Gregor, Pacl | 5,5625 | [3] | [3] | 20,0 | 414 712 |
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Jezero není veřejnosti přístupné. Dolní část údolí je přístupná v období od 16. června do 31. října.
- Po modré turistické značce z rozcestí Tri studničky Kôprovou dolinou na rozcestí pod Hlinskou dolinou a dále
- po zelené turistické značce směr sedlo Závory k rozcestí pod Temnými smrečinami,
- po červené turistické značce k jezeru.
- po zelené turistické značce směr sedlo Závory k rozcestí pod Temnými smrečinami,
- Po žluté turistické značce z Podbanského Tichou dolinou na rozcestí Liptovský košiar, dále
- po červené turistické značce do sedla Závory a dále dolů
- po zelené turistické značce do Kobylí dolinky a k rozcestí pod Temnými smrečinami a dále
- po červené turistické značce k jezeru.
- po červené turistické značce do sedla Závory a dále dolů
Vrátit se je možné pouze stejnou cestou, pokračovat k jezeru a do sedla Chalubinské vrata a dál do Polska není možné, turistický chodník byl zrušen.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Tatry Vysoké, Západné, Belanské (TVZB), Podrobný turistický atlas ISBN 83-87873-86-1
- Tatry příroda (Tp) ISBN 978-80-7340-114-6
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vyšné Temnosmrečianske pleso na Wikimedia Commons
- (polsky) Wielka Encyklopedia Tatrzańska (WET), Ciemnosmreczyński Staw, Wyżni