Přeskočit na obsah

Vojislav Marinković

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vojislav Marinković
Војислав Маринковић
předseda vlády
Království Jugoslávie
Ve funkci:
4. dubna 1932 – 3. červenec 1932
PředchůdcePetar Živković
NástupceMilan Srškić
Stranická příslušnost
ČlenstvíPokroková strana (do 1919)
Demokratická strana (1919–1929)
Jugoslávská radikální selská demokracie (od 1932)

Narození13. května 1876
Srbové Bělehrad, Srbsko
Úmrtí18. září 1935
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Bělehrad, Jugoslávie
Místo pohřbeníBělehradský nový hřbitov
ChoťAna Marinković
Alma materPrávnická fakulta Bělehradské univerzity
Pařížská univerzita
Profeseekonom
OceněníŘád čestné legie
Řád rumunské hvězdy
Řád bílé orlice
čestný doktor Athénské univerzity
CommonsVojislav Marinković
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dr. Vojislav Marinković cyrilicí Војислав Маринковић (13. května 1876 Bělehrad, Srbsko[1]18. září 1935 Bělehrad, Srbsko[1]) byl srbský politik, diplomat a druhý jugoslávský premiér.

Život a související politická činnost

[editovat | editovat zdroj]

Marinković se narodil v Bělehradě, kde také absolvoval střední průmyslovou školu a právnickou fakultu (Bělehradská univerzita).[2] Disertaci získal na katedře politických a ekonomických věd v Paříži.[2] Od roku 1901 pracoval jako úředník na ministerstvu financí.[2]

Politickou kariéru nastoupil v roce 1906, kdy se stal poslancem srbského parlamentu za Pokrokovou stranu.[3] V diplomatických službách se začal angažovat v roce 1913, kdy zastupoval Srbsko na pařížské konferenci pro finanční vypořádání balkánských válek.[3] V letech 1914 až 1917 byl ministrem národního hospodářství.[3] V roce 1915 se stal předsedou Pokrokové strany.[2] Z titulu funkce předsedy Pokrokové strany se v roce 1915 podílel na vypracování Korfské deklarace, která hovořila o potřebě sjednocení trojjmeného jihoslovanského národa do jednoho státu v čele s dynastií Karađorđevićů.[3][4]

Od listopadu do prosince 1918 byl ministrem obchodu koaliční vlády.[2] Pokroková strana se v roce 1919 začlenila do nově vznikající Demokratické strany.[3] Po první světové válce byl členem srbské delegace na mírové konferenci v Paříži (19191920).[2] Z titulu funkce ministra vnitra (19211922) Marinković začal reformu volebního zákona.[3] Od 27. července do 6. listopadu 1924 a od 17. dubna 1927 do 4. dubna 1932 byl ministrem zahraničních věcí.[2]

V letech 1929 až 1932 zastupoval Jugoslávii v rámci orgánů Společnosti národů, v roce 1930 byl předsedou této organizace.[3]

Na jaře 1932 jmenoval král Alexandr Marinkoviće do funkce předsedy vlády.[5] Marinković chtěl vykonávat funkci v moderním evropském stylu a pokusil se také vytvořit novou politickou stranu.[5] Marinković, který byl nejen premiérem, ale stále také ministrem zahraničí, se podílel na přípravách Balkánské dohody a organizačního paktu Malé dohody.[3] Oba dokumenty však byly podepsány až po jeho demisi, jeho vláda padla po třech měsících.[5] Politická strana, kterou chtěl vytvořit – Jugoslávská radikální selská demokracie – sice vznikla, ale nikdy nezískala faktický vliv.[5] Od 22. října do 20. prosince 1934 byl ministrem bez portfeje v Uzunovićově vládě.[2]

Marinković měl za manželku Annu Lozanićovou (18811973), dceru srbského chemika a prvního rektora bělehradské univerzity Sima Lozaniće.[6] Vojislav Marinković zemřel bezdětný 18. září 1935Bělehradu.[1]

  1. a b c Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-09-04]. [online] pořízeném dne 2020-11-29. (srbsky) 
  2. a b c d e f g h Ministarstvo spoljnih poslova. The List of the Ministers for Foreign Affairs since the Forming of the First Government in 1811 to This Day [online]. C2006-2009 [cit. 2009-09-22]. [online] pořízeném dne 2012-12-22. (srbsky) 
  3. a b c d e f g h Encyclopædia Britannica. Vojislav Marinković: Serbian and Yugoslavian statesman [online]. C2009 [cit. 2009-09-22]. [online]. (anglicky) 
  4. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 376. 
  5. a b c d ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 422. 
  6. BOJOVIĆ, Snežana. Sima Lozanić 1847-1935. Beograd: Princip, 1996. ISBN 86-82273-04-7. (srbsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojislav Marinković na Wikimedia Commons
  • (srbsky) Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-09-21]. [online] pořízeném dne 2020-11-29. (srbsky) 
  • (srbsky) Ministarstvo spoljnih poslova. The List of the Ministers for Foreign Affairs since the Forming of the First Government in 1811 to This Day [online]. C2006-2009 [cit. 2009-09-22]. [online] pořízeném dne 2012-12-22. (srbsky) 
  • (anglicky) Encyclopædia Britannica. Vojislav Marinković: Serbian and Yugoslavian statesman [online]. C2009 [cit. 2009-09-22]. [online]. (anglicky)