Vojislav Marinković
| Vojislav Marinković Војислав Маринковић | |
|---|---|
 | |
| předseda vlády Království Jugoslávie | |
| Ve funkci: 4. dubna 1932 – 3. červenec 1932 | |
| Předchůdce | Petar Živković |
| Nástupce | Milan Srškić |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Pokroková strana (do 1919) Demokratická strana (1919–1929) Jugoslávská radikální selská demokracie (od 1932) |
| Narození | 13. května 1876 Bělehrad, Srbsko |
| Úmrtí | 18. září 1935 Bělehrad, Jugoslávie |
| Místo pohřbení | Bělehradský nový hřbitov |
| Choť | Ana Marinković |
| Alma mater | Právnická fakulta Bělehradské univerzity Pařížská univerzita |
| Profese | ekonom |
| Ocenění | Řád čestné legie Řád rumunské hvězdy Řád bílé orlice čestný doktor Athénské univerzity |
| Commons | Vojislav Marinković |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dr. Vojislav Marinković cyrilicí Војислав Маринковић (13. května 1876 Bělehrad, Srbsko[1] – 18. září 1935 Bělehrad, Srbsko[1]) byl srbský politik, diplomat a druhý jugoslávský premiér.
Život a související politická činnost
[editovat | editovat zdroj]Marinković se narodil v Bělehradě, kde také absolvoval střední průmyslovou školu a právnickou fakultu (Bělehradská univerzita).[2] Disertaci získal na katedře politických a ekonomických věd v Paříži.[2] Od roku 1901 pracoval jako úředník na ministerstvu financí.[2]
Politickou kariéru nastoupil v roce 1906, kdy se stal poslancem srbského parlamentu za Pokrokovou stranu.[3] V diplomatických službách se začal angažovat v roce 1913, kdy zastupoval Srbsko na pařížské konferenci pro finanční vypořádání balkánských válek.[3] V letech 1914 až 1917 byl ministrem národního hospodářství.[3] V roce 1915 se stal předsedou Pokrokové strany.[2] Z titulu funkce předsedy Pokrokové strany se v roce 1915 podílel na vypracování Korfské deklarace, která hovořila o potřebě sjednocení trojjmeného jihoslovanského národa do jednoho státu v čele s dynastií Karađorđevićů.[3][4]
Od listopadu do prosince 1918 byl ministrem obchodu koaliční vlády.[2] Pokroková strana se v roce 1919 začlenila do nově vznikající Demokratické strany.[3] Po první světové válce byl členem srbské delegace na mírové konferenci v Paříži (1919–1920).[2] Z titulu funkce ministra vnitra (1921–1922) Marinković začal reformu volebního zákona.[3] Od 27. července do 6. listopadu 1924 a od 17. dubna 1927 do 4. dubna 1932 byl ministrem zahraničních věcí.[2]
V letech 1929 až 1932 zastupoval Jugoslávii v rámci orgánů Společnosti národů, v roce 1930 byl předsedou této organizace.[3]
Na jaře 1932 jmenoval král Alexandr Marinkoviće do funkce předsedy vlády.[5] Marinković chtěl vykonávat funkci v moderním evropském stylu a pokusil se také vytvořit novou politickou stranu.[5] Marinković, který byl nejen premiérem, ale stále také ministrem zahraničí, se podílel na přípravách Balkánské dohody a organizačního paktu Malé dohody.[3] Oba dokumenty však byly podepsány až po jeho demisi, jeho vláda padla po třech měsících.[5] Politická strana, kterou chtěl vytvořit – Jugoslávská radikální selská demokracie – sice vznikla, ale nikdy nezískala faktický vliv.[5] Od 22. října do 20. prosince 1934 byl ministrem bez portfeje v Uzunovićově vládě.[2]
Marinković měl za manželku Annu Lozanićovou (1881–1973), dceru srbského chemika a prvního rektora bělehradské univerzity Sima Lozaniće.[6] Vojislav Marinković zemřel bezdětný 18. září 1935 v Bělehradu.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-09-04]. [online] pořízeném dne 2020-11-29. (srbsky)
- ↑ a b c d e f g h Ministarstvo spoljnih poslova. The List of the Ministers for Foreign Affairs since the Forming of the First Government in 1811 to This Day [online]. C2006-2009 [cit. 2009-09-22]. [online] pořízeném dne 2012-12-22. (srbsky)
- ↑ a b c d e f g h Encyclopædia Britannica. Vojislav Marinković: Serbian and Yugoslavian statesman [online]. C2009 [cit. 2009-09-22]. [online]. (anglicky)
- ↑ ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 376.
- ↑ a b c d ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 422.
- ↑ BOJOVIĆ, Snežana. Sima Lozanić 1847-1935. Beograd: Princip, 1996. ISBN 86-82273-04-7. (srbsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojislav Marinković na Wikimedia Commons - (srbsky) Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-09-21]. [online] pořízeném dne 2020-11-29. (srbsky)
- (srbsky) Ministarstvo spoljnih poslova. The List of the Ministers for Foreign Affairs since the Forming of the First Government in 1811 to This Day [online]. C2006-2009 [cit. 2009-09-22]. [online] pořízeném dne 2012-12-22. (srbsky)
- (anglicky) Encyclopædia Britannica. Vojislav Marinković: Serbian and Yugoslavian statesman [online]. C2009 [cit. 2009-09-22]. [online]. (anglicky)
