Vlk beringský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxVlk beringský
alternativní popis obrázku chybí
Dva modely beringských vlků, vytvořené paleo-umělci z výzkumného centra Yukon Beringia Interpretive Centre
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Podřádpsovití (Canidae)
RodCanis
Cesta beringských vlků z Aljašky až do jeskyně Natural Trap Cave (černá tečka); stopy znázorňují místa, kde byli beringští vlci nalezeni
Cesta beringských vlků z Aljašky až do jeskyně Natural Trap Cave (černá tečka); stopy znázorňují místa, kde byli beringští vlci nalezeni
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlk beringský je vyhynulá forma vlka, který žil v době ledové. Obýval oblasti dnešní Aljašky, Yukonu a severního Wyomingu.[1] Někteří z těchto vlků přežili až do holocénu. Vlk beringský je ekomorfem vlka obecného (byl přizpůsoben poněkud jiné ekologické situaci než „klasický“ vlk) a byl komplexně studován s využitím řady vědeckých technik, což přineslo nové informace o druzích jejich kořisti a chování při krmení.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Bylo zjištěno, že tito vlci jsou morfologicky i geneticky odlišní od moderních severoamerických vlků. Žádný z 16 mtDNA haplotypů získaných z 20 zkoumaných vzorků (jedinců) vyhynulého vlka beringského není sdílen ani jedním současným severoamerickým vlkem. Geneticky blíže má k eurasijským poddruhům vlka obecného. Vůči jiným formám vlka obecného je vlk beringský bazálním kladem s výjimkou indických a himálajských vlků.[2] Beringský vlk nemá klasifikaci poddruhů a jeho vztah s evropským jeskynním vlkem (Canis lupus spelaeus) není vyjasněný.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Beringský vlk byl přibližně stejně veliký jako současný vlk černý (příp. yukonský; Canis lupus pambasileus) a jiní pozdně pleistocénní vlci. Byl však robustnější a měl silnější čelisti a zuby, širší patro a v poměru k lebce větší třenové zuby. Beringský vlk byl zároveň srovnatelný s pravlkem (Canis dirus). Ten však obýval jižnější oblasti a měl robustnější lebku a chrup. Adaptace lebky a chrupu umožňovala beringskému vlku vyvíjet poměrně velkou sílu při skusu, aby mohl požírat velkou kořist - pleistocénní megafaunu. Mezi jeho nejčastější kořist patřili koně, bizoni stepní, karibu, mamuti a tuři druhu Bootherium bombifrons.[2][3] V roce 2018 by oznámen objev subfosilní mršiny štěněte tohoto vlka z yukonského permafrostu.[4]

Paleoekologie[editovat | editovat zdroj]

Beringský vlk vyhynul koncem doby ledové, a to kvůli ztrátě chladných a suchých podmínek a vyhynutí velké části kořisti. Vyhynutí jeho kořisti je připisováno vlivu změny klimatu, konkurenci s jinými druhy (včetně lidí), případně obou faktorů zároveň. Ostatky starých vlků s podobnými lebkami a zuby byly nalezeny v západní Beringii (severovýchod Sibiře).[2] Studie z roku 2016 ukázala, že někteří vlci, kteří v té době žiji v odlehlých oblastech Číny a Molgolska sdílejí společného mateřského předka s exemplářem vlka beringského.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beringian wolf na anglické Wikipedii.

  1. MEACHEN, Julie A.; BRANNICK, Alexandria L.; FRY, Trent J. Extinct Beringian wolf morphotype found in the continental U.S. has implications for wolf migration and evolution. Ecology and Evolution. 2016-05-01, roč. 6, čís. 10, s. 3430–3438. Dostupné online [cit. 2017-12-02]. ISSN 2045-7758. DOI:10.1002/ece3.2141. (anglicky) 
  2. a b c LEONARD, Jennifer A.; VILÀ, Carles; FOX-DOBBS, Kena. Megafaunal Extinctions and the Disappearance of a Specialized Wolf Ecomorph. Current Biology. Roč. 17, čís. 13, s. 1146–1150. Dostupné online [cit. 2017-12-02]. DOI:10.1016/j.cub.2007.05.072. 
  3. FOX-DOBBS, Kena; LEONARD, Jennifer A.; KOCH, Paul L. Pleistocene megafauna from eastern Beringia: Paleoecological and paleoenvironmental interpretations of stable carbon and nitrogen isotope and radiocarbon records. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. Roč. 261, čís. 1–2, s. 30–46. Dostupné online [cit. 2017-12-02]. DOI:10.1016/j.palaeo.2007.12.011. 
  4. https://www.cbc.ca/news/canada/north/mummified-wolf-pup-caribou-yukon-1.4822323
  5. ERSMARK, Erik; KLÜTSCH, Cornelya F. C.; CHAN, Yvonne L. From the Past to the Present: Wolf Phylogeography and Demographic History Based on the Mitochondrial Control Region. Frontiers in Ecology and Evolution. 2016, roč. 4. Dostupné online [cit. 2017-12-02]. ISSN 2296-701X. DOI:10.3389/fevo.2016.00134. (English) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Nat Trap Cave Wolves [online]. Wild Connection TV, 2016-04-28 [cit. 2017-12-02]. Video. Dostupné online. (anglicky)