Přeskočit na obsah

Vlčinec (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlčinec
Výkopem odkryté zdivo v hradním jádře
Výkopem odkryté zdivo v hradním jádře
Základní informace
Slohgotický
Současný majitelČeská republika
Poloha
Adresasoutok Metuje a Dunajky, Žďár nad Metují, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky32038/6-1929 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlčinec je zaniklý hrad jižně od Žďáru nad Metujíokrese NáchodKrálovéhradeckém kraji. Nachází se nad soutokem MetujeDunajkou nedaleko Petrovic. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Podle archeologických nálezů hrad vznikl v době na přelomu třináctého a čtrnáctého století a už před polovinou čtrnáctého století zanikl. Jeho zakladatelem byl snad opat Bavor z břevnovského kláštera, který jej nechal postavit k ostraze odlehlého klášterního majetku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předhradí

Podle Augusta Sedláčka hrad založil Bavor, opat břevnovského kláštera. Hrad byl opěrným bodem vzdáleného klášterního panství, které mniši roku 1341 rozšířili přikoupením vsí Petrovice, Petrovičky, poloviny Hodkovic a Dřevíče od Hynka z Dubé. Pozdější břevnovský opat Oldřich II. v letech 1366–1378 pronajal vsi Petrovice, Petrovičky, Maršov menší a Dřevíč Janu Kdulincovi a jeho manželce Bonuši. Zástavní držitel vsí měl podle Sedláčka sídlit na Vlčinci.[2]

V roce 1390 získal polický probošt Petr a jeho bratr Kuneš z Pravětic povolení dotyčné vsi od Jana Kdulince vykoupit a do své smrti užívat. V roce 1406 byl hrad pustý a za dva groše úroku pronajatý Strádalovi ze vsi Vysoká Srbská.[2] Definitivně měl hrad zaniknout v roce 1422 při vojenské akci husitů, přičemž pověst o dobývání hradu zahrnul Alois Jirásek do Starých pověstí českých.[3]

Příkop mezi hradním jádrem a předhradím
Pozůstatky zemního opevnění na jižní straně hradu

Dějiny hradu sestavené na základě písemných pramenů jsou v rozporu s hmotnými nálezy z lokality. Jediným písemným pramenem, který zmiňuje jmenovitě Vlčinec, je břevnovský urbář z roku 1406. V záznamu o pronájmu je však uvedena pouze hora. O tom, že se zmínka nevztahuje k hradu, svědčí i nízký nájem dvou grošů. Existenci hradu v době na začátku patnáctého století zpochybnil už Václav Vladivoj Tomek a po něm další badatelé, kteří předpokládali založení hradu na začátku husitských válek a jeho zánik okolo poloviny patnáctého století.[4]

Archeologické nálezy z hradu pochází z první třetiny čtrnáctého století a podporují tak názor Antonína Hejny, že Vlčinec byl založen opatem Bavorem mezi lety 1290 až 1332. V tom případě by hrad stál jen krátkou dobu a už před rokem 1341 zanikl.[4]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Podobu Vlčince předurčila nezvykle dlouhá a úzká ostrožna, na níž byl postaven. Hrad byl dvoudílný. Prostor předhradí neobsahuje žádné stopy zástavby. Jediným pozůstatkem budov je neodborně vykopané zdivo obdélné budovy v zadní části jádra, ale starší plány hradu v jejích místech uváděly okrouhlou věž. Klesající závěr ostrožny byl opevněn příkopy a valy.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-07-02]. Identifikátor záznamu 143591 : Hrad Vlčinec, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek V. Podkrkonoší. Praha: František Šimáček, 1887. 411 s. Dostupné online. S. 65. 
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Vlčinec – hrad, s. 534. 
  4. a b NOVÁK, Miroslav. Archeologické prameny k nejstarším dějinám polického újezdu. In: Zpravodaj muzea v Hradci Králové. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2004. ISBN 80-85031-56-6. S. 167.
  5. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Vlčinec, s. 602–603. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]