Victoria (výrobce kol, motocyklů a automobilů)
| Victoria | |
|---|---|
 Logo | |
 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 1886 |
| Datum zániku | 1958 |
| Předchůdce | Velocipedfabrik Frankenburger & Ottenstein |
| Nástupce | Zweirad Union |
| Adresa sídla | Norimberk, Německo |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | strojírenství |
| Produkty | jízdní kola, motocykly a automobily |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Victoria byla německá značka vyrábějící jízdní kola, motocykly a automobily. Roku 1958 se stala součástí Zweirad Union, kterou v roce 1966 převzal výrobce motocyklů Hercules.
Začátky[editovat | editovat zdroj]
Továrna byla založena v Norimberku roku 1886 na výrobu jízdních kol jako Velocipedfabrik Frankenburger & Ottenstein. V roce 1895 se přeměnila na akciovou společnost Victoria Fahrradwerke. Roku 1899 zahájila výrobu motocyklů a název změnila na Victoria Werke.[1]
Podnik zpočátku vyráběl vysoká jízdní kola a později kola moderního typu zvaná bezpečnostní. První motocykly (Kraftrad, zkratka KR) montoval od roku 1899, v rámu jízdního kola s pedály měly motory cizích výrobců, např. Fafnir, Zedel, Minerva, Cudell nebo FN. Dovoz levnějších kol z USA vedl ke krize na evropském trhu. Victoria vyvinula automobil založený na lehké konstrukci jízdních kol, za který získala zlatou medaili na norimberské výstavě v roce 1900. Od roku 1904 vyráběla už dva typy, neměly však velký úspěch a jejich výroba byla v roce 1912 zastavena. Od roku 1904 továrna nabízela motorové tříkolky s křeslem mezi předními koly a zbytkem převzatým z motocyklu. V užitkové verzi měly namísto křesla koš. Převážně však vyráběla jízdní kola.
Mezi světovými válkami[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Po první světové válce vyráběla Victoria zpočátku jen jízdní kola. Roku 1920 však zahájila výrobu nejmodernějšího motocyklu své doby, KR I s podélně umístěným dvouválcovým 494 cm³ motorem boxer, zpočátku BMW.[2] Od roku 1922 s motorem stejné koncepce, ale vlastní výroby, hned co BMW přestalo dodávat motory konkurenci a začalo stavět vlastní motocykly. Se svými nástupci neustále vytvářel nové rychlostní rekordy a ke značce Victoria strhával pozornost. Po srovnávacích testech patřily k prvním motocyklům zařazeným ve větším množství do výzbroje Reichswehru.[3]
Na jaře 1928 byly v Německu osvobozeny od daně motocykly do zdvihového objemu 200 cm³ a zvedla se poptávka. Victoria začala vyrábět stroje s jednoválcovými motory, které nakupovala od anglické společnosti Sturmey-Archer a montovala do nového KR 20. Téměř shodný podvozek začala opatřovat i výkonnějším 342 cm³ jednoválcem téže firmy v KR 35 nebo KR 50.
V roce 1932 Victoria vyhrála třídu sajdkár evropského šampionátu v závodech do vrchu v kategorii do 600 cm³ s modelem KR 6, přeznačeným KR VI, které měly zdvihový objem pro provoz s postranním vozíkem zvýšen na 596 cm³. Následně začala své vrcholné typy nazývat Bergmeister (horský vůdce). Závodní dvoukarburátorové stroje označila KR 7. Nabídku také rozšířila modely KR 15 a KR 20 Z s dvoudobými jednotkami motorárny ILO z Pinnebergu.
V roce 1934 se motory Sturmey Archer již nesměly dovážet a společnost vyvinula vlastní pohonnou jednotku pro KR 35 Pionier, kterým oslavila své 50. výročí.
V roce 1933 Victoria představila 498 cm³ KR 8 se zcela přepracovanou koncepcí s dopředu skloněnou dvojicí vzduchem chlazených válců, který předběhl svou dobu. Plechové zakrytí bránilo špinění jezdce od oleje, způsobovalo ale přehřívání motoru. Špatná pověst nepomohla ani nástupci KR 9 s přepracovaným motorem. Výrobně levnější motocykly vznikaly nadále jen v malých počtech vedle KR 6, které měly nahradit.
Válečná výroba[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
Začátek 2. světové války v roce 1939 zastavil širokou nabídku motocyklů Victoria, výroba byla omezena na KR 35 Pionier pro Wehrmacht. Oproti jiným je dodávala téměř po celou válku.
Od února 1944 začala Victoria s výrobou dvouválcových dvoudobých motorů boxer pro startování proudových motorů Junkers Jumo 004 nebo BMW 003 a nálety továrnu z velké části zničily.
Po válce[editovat | editovat zdroj]
Těžce poškozená továrna začala s náhradní výrobou. Až koncem roku 1946 zahájila Victoria výrobu nového 1 k pomocného 38 cm³ motoru FM 38 pro jízdní kola Vicky. V roce 1949 začala vyrábět upravené předválečné motocykly a už roku 1950 měla dvakrát větší výrobu než před válkou.
V roce 1951 vytvořilo aerodynamicky kryté jízdní kolo s motorem FM 38 světový rychlostní rekord 79 km/h ve třídě zdvihového objemu do 50 cm³ na dálnici Mnichov - Ingolstadt. Pomohlo ještě více zvýšit prodej mopedu Vicky II s motorem FM 38 a popularitu značky, která pokračovala ve válkou přerušeném vývoji a uvedla řadu nových motocyklů a také zahájila výrobu značně pokročilých šicích strojů.
V roce 1953 továrna uvedla svůj vrchol poválečné výroby motocyklů, typ Victoria 35 Bergmeister s podélně montovaným vidlicovým dvouválcem objemu 347 cm³, který dosáhl mnoha vítězství, např. v roce 1954 vyhrál 2500 km dlouhý závod Lutych - Milán - Lutych ve třídě do 500 cm³.
Západní Německo se rychle vzmáhalo a poptávka po motocyklech od roku 1954 strmě klesala. Zpřísnily se podmínky získání řidičského průkazu a se zvyšující se životní úrovní dávalo mnoho jezdců nebo těch, co o koupi uvažovalo přednost dvoustopým vozům.
V roce 1955 přišel na trh pokročilý nákladně vyvinutý 200 cm³ dvoutaktní skútr Peggy, ale příliš se neprodával. Ani odvozený motocykl KR 21 Swing, který byl podobně velmi drahý. Zájem nebyl přespříliš ani o nové mopedy Avanti, Tory a Preciosa s 50 cm³ motory.
Minivozy[editovat | editovat zdroj]
Od února 1956 obnovila Victoria nabídku automobilů sportovním minivozem Spatz 200, jenž vyráběla ve společném podniku Bayerische Autowerke s majitelem slévárny a továrny na obráběcí stroje Alzmetall Haraldem Friedrichech.[4] Ten koupil prototyp plastové tříkolky závodníka a konstruktéra celé řady podobných vozítek Egona Brütsche, syna úspěšného výrobce punčoch. A nechal ji přepracovat Hansem Ledwinkou pro větší pevnost.[5] Sériový čtyřkolový otevřený vůz bez dveří měl skládací plátěnou střechu a líbivý tvar.[6] Na společné sedadlo se v něm vměstnali až tři dospělí, byli-li dostatečně hubení. Motocyklový vzduchem chlazený 191 cm³ dvoudobý jednoválec Fichtel & Sachs v bloku s převodovkou měl místo před zadní nápravou.[7] Pod přední kapotou se nacházel menší zavazadlový prostor. V konkurenci německých poválečných minivozů však nebyl o tento nevysoký vůz za 2975 DM velký zájem. Poměrně vysoká maximální rychlost daná nízkou stavbou byla tehdy druhořadá, převážně rozhodovala nízká cena.
Modernizovaný vůz s názvem Victoria 250 s vlastním 248 cm³ motorem za 3350 DM vyráběla sama Victoria ve své továrně od června 1957 do února 1958 v ještě menším množství.[8] Byl výkonnější, ale také těžší a za jeho cenu se už dal koupit větší ojetý dobrý vůz, kterých stále přibývalo. Nákladně zařízená továrna značce neprospěla.
Zweirad Union[editovat | editovat zdroj]
V roce 1958 poklesly v Německu výrazně prodeje všeho zboží. Victoria se musela sloučit do Zweirad Union s bavorským výrobcem motocyklů Express a motocyklovou divizí DKW společnosti Auto-Union, která se jí pro nepotřebnost snažila zbavit. Měly se vhodně doplňovat, Victoria ale přestala být klasickým výrobcem motocyklů. V roce 1966 převzal Zweirad Union výrobce motocyklů Hercules, a tím Fichtel & Sachs, který byl od roku 1958 jeho tajným vlastníkem. Značka Victoria tím zmizela.
Oživení jména[editovat | editovat zdroj]
V roce 1995 obnovila jméno Victoria dolnosaská společnost Hermann Hartje, která montovaná jízdní kola a elektrokola označuje touto velmi starou známou značkou.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Victoria | Katalog motocyklů a motokatalog. www.motorkari.cz [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online.
- ↑ VICTORIA KR 1. www.motomuseum-hostalek.cz [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Pohled do historie válečných strojů. www.nahodil.cz [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online.
- ↑ (1956) BAW Spatz 200. www.eurooldtimers.com [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Spatz je pozapomenuté vozítko, na jehož konstrukci se podílel Hans Ledwinka. Úspěch to nebyl. www.auto.cz [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Spatz (Vrabec). www.tatra-club.com [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online.
- ↑ BAW Spatz 200, 1956. auta5p.eu [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Victoria Spatz 200, 1956. auta5p.eu [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Victoria (výrobce kol, motocyklů a automobilů) na Wikimedia Commons
