SA Mathis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mathis
Logo
Logo
Základní údaje
Právní forma société anonyme
Datum založení 1910
Datum zániku 1954
Zakladatel Émile Mathis
Adresa sídla Štrasburk, Francie
Charakteristika firmy
Oblast činnosti automobilový průmysl
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mathis 6/16 PS (1911)
Mathis GM Sports (1923)
Mathis EMY4S (1933)

Mathis byla firma vyrábějící mezi lety 19101950 automobily. Založil ji Émile Mathis (18801956) v alsaském městě Kehl am Rhein, poté se však přestěhovala do Štrasburku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mathis založil firmu zabývající se původně prodejem a servisem osobních automobilů. Za několik let Mathis patřil k největším prodejcům automobilů v celém regionu, prodával vozy značek Fiat, De Dietrich a Panhard-Levassor. V roce 1901 se Mathis seznámil s konstruktérem De Dietrichem, pro kterého pracoval i mladý Ettore Bugatti. Na začátku roku 1904 se Mathis a Bugatti začali zabývat myšlenkou stavby vlastního vozu. Za necelý rok vyvinuli dva modely, prodávány byly v letech 19041905 pod značkou Hermes. Současně s nimi prodával Mathis mezi lety 19051906 tři typy s motory o výkonu 28, 40 a 98 koní, všechny vozy byly podobné tehdejším Mercedesům s řetězovým převodem. V roce 1906 se ale Bugatti a Mathis kvůli trvalým rozporům rozešli.

Designér a automobilový závodník Dragutin Esser navrhl dva vozy s objemy motoru 2 025 cm³ a 2 253 cm³, které Mathis vyráběl v licenci firmy Stoewer. První „opravdový“ model Mathis – 8/20 PS uvedla firma na trh v roce 1910, avšak skutečný úspěch slavila až s dvěma menšími vozy těsně před válkou: Babylette s motorem o objemu 1,1 l a Baby s 1,3 litrovým motorem. Vyráběn byl i model Knight.

Během války byl Mathis několikrát pověřen německou vládou (Alsasko bylo v té době součástí Německa) k cestě do Švýcarska, kde měl nakupovat pneumatiky. Na jedné z těchto cest však odjel do Francie a zůstal tam až do skončení války. Do své továrny se mohl vrátit až poté, co Alsasko připadlo Francii.

V poválečném období se produkce vozů prudce zvyšovala a firma byla v roce 1927, s více než 20 000 vyrobenými vozy, čtvrtým největším francouzským výrobcem automobilů. Mathis se pokoušel soupeřit s Citroënem. Model SB následoval v roce 1923 šestiválcový typ s motorem 1 188 cm³, o dva roky později vznikl i osmiválec. V roce 1927 se Mathis rozhodl pro výrobu pouze jednoho typu. Vůz MY měl čtyřválcový motor s objemem 1,2 litru. Přes Mathisovu politiku jednoho modelu vznikl hned příští rok šestiválcový Emysix s motorem 2 288 cm³. V roce 1930 se také Mathis neúspěšně pokusil spolupracovat se zakladatelem firmy General Motors W. C. Durantem. Jejich ambiciózní plán vyrábět 100 000 vozů v Durantově továrně v Lansingu v Michiganu ztroskotal kvůli Durantově krachu dřív, než jej mohli začít realizovat.

Mathisův typ FOH, s třílitrovým řadovým osmiválcem, uvedený na trh v roce 1931, měl velmi krátký život. Mnohem modernější a také úspěšnější byl Emyquattre z roku 1933. Měl motor o objemu 1 445 cm³, vybaven byl synchronizovanou převodovkou, hydraulickými brzdami a nezávislým zavěšením předních kol. Následující osmiválcový Emyhuit však přišel příliš pozdě na to, aby zabránil úpadku firmy Mathis.

Americká Ford Motor Company v Evropě rychle expandovala s upraveným modelem Ford Y (Tracford) a tak došlo ve Štrasburku v roce 1934 k založení joint venture Ford a Mathis (SA Française Matford). Matford, v té době kopírující styl soudobých britských modelů Ford, se brzy stal největším konkurentem původní továrny Mathis a ta byla v roce 1935 uzavřena. Matford přerušil výrobu v roce 1939.

Émile Mathis znovu získal svou továrnu před druhou světovou válkou, kdy používala i logo Ford. Mathis se po válce pokoušel najít nový výrobní program avšak všechny jeho pokusy (například model VL333 se třemi koly a motorem 700 cm³ z roku 1945 a prototyp s náhonem předních kol s plochým šestiválcem 2,8 litru) skončily neúspěšně. Továrna byla udržována výrobou motorů pro malá letadla a součástek pro Renault. Firma Mathis skončila s výrobou v roce 1950 a továrna byla o čtyři roky později prodána firmě Citroën. Émile Mathis zemřel 3. srpna 1956 v Ženevě.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]