Vercingetorix

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vercingetorigův monument v Alesii

Vercingetorix (asi 82 př. n. l.46 př. n. l. v Římě) byl náčelníkem galského kmene Arvernů. V roce 52 př. n. l. sjednotil veškeré obyvatelstvo Galie k poslednímu velkému pokusu vybojovat si svobodu a nezávislost na římské republice, proti prokonzul a pozdějšímu diktátorovi Gaiu Juliu Caesarovi.

Mezi roky 5853 př. n. l. si Julius Caesar úspěšným využitím strategie „rozděl a panuj“ podrobil všechny keltské kmeny na území mezi provincií Gallia Narbonensis a řekou Rýnem. Drastické metody, které přitom Caesarovy legie uplatňovaly, však vedly k četným vzpourám galských kmenů. Pokus náčelníka Belgů Ambioriga vyvolat povstání v roce 54 př. n. l. získal jen lokální podporu a neuspěl. Naproti tomu Vercingetorigovi z kmene Arvernů, jehož otec Celtillus byl zavražděn vlastními lidmi kvůli své touze stát se králem všech Galů, se podařilo sjednotit galské kmeny proti Římanům a přijmout modernější styl válčení.

Povstání proti Římanům[editovat | editovat zdroj]

Vercingetorix zahájil budování svého vojska v zimě roku 52 př. n. l., zatímco Caesar pobýval v Předalpské Galii. Nejprve se musel vypořádat s opozicí arvernské šlechty, včetně svého strýce Gobanita, avšak poté co pozvedl vojsko, přemohl své oponenty a byl prohlášen za krále. Vytvořil spojenectví s ostatními kmeny, načež mu bylo jednomyslným rozhodnutím svěřeno vrchní velení. Loajalitu ostatních Galů si zajistil tvrdou disciplínou a prostřednictvím rukojmích, které mu museli odevzdat. Jeho strategie byla založena na obraně silných pevností. Zároveň uplatňoval taktiku spálené země, v rámci čehož nechal vyklidit a spálit všechny vesnice, pole a města v okolí pochodujících římských legií, aby tak Caesarovi ztížil zásobování, čímž mu zabraňoval v dalším postupu.

Caesar a jeho velitel Titus Labienus sice nejprve dočasně ztratili iniciativu, avšak brzy dobyli Avaricum (dnešní Bourges) a povraždili veškeré jeho obyvatelstvo (40 000 lidí). Další velká bitva u Gergovie (poblíž dnešního Clermont-Ferrand v departementu Auvergne), hlavního města Arvernů, skončila Vercingetorigovým vítězstvím, neboť Caesar z nedočkavosti zaútočil na město, namísto aby ho vyhladověl, což byl standardní římský postup při obléhání měst. Vercingetorix se domníval, že Caesar chce odtáhnout (což neměl v úmyslu, protože neúspěch v Galii by zřejmě ukončil jeho kariéru) a když Caesara opustili i Haeduové, kteří mu byli předtím za všech okolností věrní, opustil Vercingetorix svoji někdejší rozvážnou strategii a napadl jej. Avšak s těžkými ztrátami byl odražen a ustoupil do jiné silné pevnosti, Alesie (dnešní Alise-Ste. Reine v departmentu Côte-d'Or, poblíž Dijonu), kde byl potom Caesarem obležen.

Alesie[editovat | editovat zdroj]

Vercingetorigova jezdecká socha v Clermont-Ferrand

V bitvě u Alesie byl však Caesar trpělivější a celé oppidum nechal obklopit souvislou linií příkopů, palisád a opevnění. Mezitím ale Vercingetorigovi dorazily posily z celé Galie a Římané tak jimi byli sami obklíčeni, neboť Vercingetorix vyzval své galské spojence k útoku na obléhající Římany. Caesar proto vybudoval další, vnější linii opevnění proti očekávanému náporu galských posil. Galové přišli v obrovském počtu (odhaduje se asi 100 000 vojáků, ačkoli Caesar tvrdil, že jich bylo až 250 000). Vercingetorix byl přesto obklíčen v Alesii a bez jeho vedení byly všechny útoky z vnějšku nejprve neúspěšné. Nicméně galské útoky odhalily slabý bod římských pevností. Galové soustředili na toto místo koordinovaný úder armád zevnitř i zvenčí. Teprve když Caesar osobně přivedl do bitvy poslední rezervy, byli Galové definitivně poraženi.

Kapitulace a smrt[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k vysokým ztrátám způsobeným římským obléháním a nedostatkem potravin, radil Vercingetorix svým vojákům, aby ho živého nebo mrtvého vydali vítězům a zajistili si tak lepší podmínky pro vyjednávání o kapitulaci. Podle legendy se Vercingetorix vzdal velkolepým způsobem. Údajně vyjel na koni z Alesie a objel římský tábor předtím, než složil zbraně k Caesarovým nohám. Přitom se měl svléknout a vkleče mávat na Caesara. Caesar ve svých Zápiscích o válce galské však v rozporu s touto legendou popisuje samotný akt Vercingetorigovy kapitulace mnohem střídměji. Vercingetorix byl poté pět let vězněn v Tullianu v Římě. V roce 46 př. n. l. byl veden v Caesarově triumfu v Římě a krátce poté byl popraven patrně zardoušením.

V roce 48 př. n. l. dal Lucius Hostilius Saserna vyrazit denár na oslavu Caesarových činů v Galii. Portrét barbara na denáru je podle všeho pravděpodobným portrétem Vercingetoriga. O Vercingetorigově datu narození panují značné pochybnosti. Prý je dokonce možné, že v době, kdy sjednotil Galy k boji proti Římanům, byl teprve 17 let starý.

Film[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 režisér Jacques Dorfmann natočil francouzský film Vercingétorix: la légende du druide roi (v Česku pod názvem „Král Galů“). Hlavní roli Vercingetoriga si zahrál Christopher Lambert.

Vercingetorix se mihnul i v několika dílech seriálu "Řím" (2005-2007).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CAESAR, Gaius Julius, Zápisky o válce galské, 1964.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu