Velká Hejšovina
| Velká Hejšovina Szczeliniec Wielki | |
|---|---|
 Pohled na Malou a Velkou Hejšovinu z pevnůstky Fort Karola | |
| Vrchol | 919 m n. m. |
| Prominence | 259 m |
| Seznamy | Koruna hor Polska #21 |
| Poznámka | Nejvyšší hora Stolových hor |
| Poloha | |
| Stát |  Polsko |
| Pohoří | Stolové hory |
| Souřadnice | 50°29′3″ s. š., 16°20′29″ v. d. |
  Velká Hejšovina | |
| Hornina | pískovec |
| Povodí | Kladská Nisa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velká Hejšovina[1] (polsky: Szczeliniec Wielki, německy Große Heuscheuer) je nejvyšším vrcholem Stolových hor. Nachází se na jihu Polska, necelé dva kilometry od hranic s Českou republikou, v západní části kladského výběžku v Dolnoslezském vojvodství. Patří mezi vrcholy Koruny hor Polska. Hora i sousední nižší vrchol Malá Hejšovina leží na území polského Národního parku Stolové hory. Velká Hejšovina byla již od roku 1957 přírodní rezervací.[2]
Geologická charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Velká Hejšovina je, podobně jako další vrcholy Stolových hor a sousední Broumovské vrchoviny, tvořena z kvádrových pískovců svrchní křídy s vložkami slínovců a vápenců. Jedná se o druhohorní sedimenty mořského původu.
Vrcholová část[editovat | editovat zdroj]
Na protáhlém temeni hory se na území asi 25 ha nacházejí četné pískovcové skalní tvary (skalní bludiště, skalní město). Na severní straně byla v roce 1846 vybudována turistická chata v tyrolském stylu.
Nejvyšším bodem stolové hory je 12 metrů vysoká skála, zvaná Fotel Pradziada nebo též Tron Dziadka či Tron Liczyrzepy (Dědovo křeslo, Dědův trůn nebo Krakonošův trůn). K vyhlídkovému místu na vrcholu skály v nadmořské výšce 919 metrů vedou od roku 1825 schody, které byly zpočátku dřevěné, později železné.
Podle dobových záznamů a dat na skále jako první na Velkou Hejšovinu pravděpodobně vystoupili jezuité v druhé polovině 16. století. Později toto místo navštívili též pruští králové Bedřich Vilém II. a Bedřich Vilém III. a také proslulý německý básník Johann Wolfgang Goethe, který sem v roce 1790 doprovázel výmarského knížete Karla Augusta.[2] V roce 1800 se mezi významné návštěvníky Velké Hejšoviny zapsal budoucí šestý prezident USA John Quincy Adams, který v té době působil jako americký velvyslanec v Prusku.[2]
Na západní straně masívu se nachází menší stolová hora Malá Hejšovina (895 m). Tento vrchol je však pro turistiku nepřístupný z důvodu ochrany hnízdišť ohrožených ptačích druhů.
Horolezectví[editovat | editovat zdroj]
Skály na Velké Hejšovině jsou využívány též pro horolezecké aktivity, a to jak četné skalní stěny, věže, skalní jehly apod., tak i některé jeskyně a vnitřní prostory. Patří mezi ně i takové známé skalní útvary, jako je Małpolud (Opičák), Kwoka (Kvočna) nebo Wielbłąd (Velbloud).[3]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Výchozím místem v nadmořské výšce 750 metrů je vesnice Karłów, která je administrativně částí gminy Radków v kladském okrese. Z Karłówa k rozcestí na jižním úpatí stolové hory směřují žlutě a červeně (tzv. Główny Szlak Sudecki) značené turistické trasy.[4] Od rozcestí vede na vrchol Velké Hejšoviny 665 schodů.[5] Okružní prohlídkovou trasu na Velké Hejšovině vybudoval v roce 1804 Franz Pabel (1773 -1861), karłowský rodák a pozdější šoltys, kterého za tyto zásluhy král Bedřich Vilém II. v roce 1813 jmenoval prvním oficiálním průvodcem turistů v Sudetech.[6][2] V letní sezóně (od konce dubna do konce října) je vstup na turistický prohlídkový okruh zpoplatněný, plné vstupné činí 12, snížené 6 zlotých.[5] [7]
Velká Hejšovina je součástí česko-polské dálkové naučné trasy Geotrasa sudetská.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fotel Pradziada na polské Wikipedii.
- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 34, 103.
- ↑ a b c d Szczeliniec Wielki [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Übersicht Gipfel im Teilgebiet 1 397 (Große Heuscheuer 397 / Szczeliniec Wielki 0 ) von Heuscheuergebirge [online]. [cit. 2019-01-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Seznam. Trasa turystyczna im. Franciszka Pabla [online]. mapy.cz [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki). Velká Hejšovina - nejvyšší vrchol Stolových hor [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Hejšovina (Szczeliniec Wielki) [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Cennik opłat za udostępnianie Parku i korzystanie z zasobów przyrodniczych [online]. Správa Národního parku Stolové hory, 2018 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ MRÁZOVÁ, Štěpánka; STACHOWIAK, Andrzej, et al. Geotrasa sudetská. Průvodce. 1. vyd. Praha, Varšava: ČGS, PIG - PIB, 2013. 224 s. Dostupné online. S. 104. PDF. Archivováno 1. 10. 2016 na Wayback Machine.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká Hejšovina na Wikimedia Commons - Fotogalerie z Velké a Malé Hejšoviny
Panorama[editovat | editovat zdroj]
