Koruna hor Polska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rysy
Babia Góra
Sněžka
Králický Sněžník

Koruna hor Polska (Korona Gór Polski) je soubor 28 vrcholů, téměř odpovídající seznamu nejvyšších vrcholů horských pásem (geomorfologických celků) v Polsku. Rozdíl je v tom, že do Koruny byly zařazeny ty vrcholy, na které v době stanovení Koruny vedly značené turistické stezky, a proto Koruna nezahrnuje nejvyšší vrcholy Gór Bialskich a Gór Złotych. Existuje také několik chyb a nejasností ve stanovení hranic jednotlivých horských pásem, např. hora Lubomir leží podle většiny zdrojů mimo Beskid Makowski a tudíž není jeho nejvyšším vrcholem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Koncept byl představen v roce 1997 Markem Więckowskim a Wojciechem Lewandowskim v časopise „Poznaj swój kraj“. Koruna hor Polska (KHP) byla schválena 13. prosince 1997, na mimořádném setkání svolaném redaktory „Poznaj swój kraj“, na němž byl také založen Klub dobyvatelů Koruny hor Polska.

Vyhlášením myšlenky KHP redakci „Poznaj swój kraj“ nešlo jen o úlevu nejznámějším horám v čele s Tatrami pomocí popularizace mnoha dalších atraktivních, leč neznámých pohoří, ale také o důkladné poznání těchto oblastí Polska – s jejich historií, přírodou, geologickou minulostí a současnou kulturou. Pro povzbuzení široké veřejnosti ke zdolávání KHP – což je možno dělat libovolnou dobu a jakýmkoli způsobem (pěšky, na kole nebo na lyžích) – redakce vedoucí Klub dobyvatelů (publikuje v každém čísle „Poznaj swój kraj“ klubové materiály) organizuje výpravy na jednotlivé vrcholy (do konce roku 2009 bylo 21), poskytuje svým členům – předplatitelům časopisu mj. slevu (30%) na noclehy v doporučených ubytovacích zařízení.

V lednu 2011 bylo na seznamu členů Klubu dobyvatelů přibližně 8800 členů, z nichž více než 600 již dosáhlo hodnost Dobyvatel KHP.[1] Dobyvatelů KHP je mnohem více, ale mnoho lidí se o toto formální uznání nesnaží.

Za realizaci Koruny hor Polska a za chod Klubu dobyvatelů redakce „Poznaj swój kraj“ obdržela zvláštní ocenění v VI. Národní soutěži Mieczyslawa Orłowicze za nejlepší tiskové zprávy, rozhlasové a televizní vysílání na podporu polského domácího cestovního ruchu v roce 2007.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Poř. Vrchol Horské pásmo Výška (m n. m.)
1 Rysy Tatry 2499
2 Babia Góra Beskid Żywiecki 1725
3 Sněžka Krkonoše 1603
4 Králický Sněžník Králický Sněžník 1423
5 Tarnica Bieszczady 1346
6 Turbacz Gorce 1310
7 Radziejowa Beskid Sądecki 1262
8 Skrzyczne Slezské Beskydy 1257
9 Mogielica Beskid Wyspowy 1171
10 Wysoka Kopa Jizerské hory 1126
11 Polská hora Góry Bialskie 1107
12 Vrchmezí Orlické hory 1084
13 Vysoké Skalky Pieniny 1050
14 Velká Sova Soví hory 1015
15 Lackowa Nízké Beskydy 997
16 Kovadlina Góry Złote 989
17 Jagodna Bystřické hory 977
18 Skalnik Janovické rudohoří 945
19 Waligóra Góry Kamienne 934
20 Czupel Beskid Mały 933
21 Velká Hejšovina Stolové hory 919
22 Lubomir[2] Beskid Makowski 904
23 Biskupská kupa Zlatohorská vrchovina 889
24 Chełmiec Góry Wałbrzyskie 851
25 Kłodzka Góra Góry Bardzkie 765
26 Skopiec Kačavské hory 724
27 Ślęża Masyw Ślęży 718
28 Łysica Góry Świętokrzyskie 614

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Korona Gór Polski na polské Wikipedii.

  1. Korona Gór Polski
  2. Podle regionalizace Jerzeho Kondrackého tento vrchol náleží do Beskidu Wyspowého.