Přeskočit na obsah

Vambeřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vambeřice
Wambierzyce
Albendorf
Pohled na Vambeřice
Pohled na Vambeřice
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška410 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíDolnoslezské
OkresKladsko
GminaRadków
Vambeřice
Vambeřice
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel1 200
Správa
Telefonní předvolba74
PSČ57-411
Označení vozidelDKL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vambeřice (polsky Wambierzyce [vamběřice], německy Albendorf) jsou vesnice a zároveň významné poutní místo s mnoha sakrálními památkami v okrese Kladsko v polském Dolnoslezském vojvodství, nazývané také Slezský Jeruzalém. Leží 5 km jihovýchodně od Radkówa, zhruba 6 km od česko-polské státní hranice a 15 km jihovýchodně od Broumova.[1] Ze správního hlediska jsou Vambeřice jedním z dvanácti starostenství městsko-vesnické gminy Radków.

Polský název byl vytvořen až po 2. světové válce a pochází od českého jména lokality, které používali poutníci z Čech a Moravy. Český název vznikl prostřednictvím formy Valbeřice z německého jména Albendorf.[zdroj?]

První písemná zmínka o sídle jménem Alberndorf, resp. latinsky Alberti villa je z roku 1330. V roce 1398 je ves uváděna jako Alberdorf, v roce 1560 jako Alberichsdorf. Vambeřice se nacházely na území historického Kladska, které bylo od 12. do 18. století součástí Čech.

Poutní místo

[editovat | editovat zdroj]

Vznik svatyně na tomto místě souvisí s legendou ze 12. století. Podle ní měl nevidomý Jan z Ratna na místě svatyně znovu získat zrak. Následně se mu zjevila postava Panny Marie. Počátkem 18. století byla zbudována barokní svatyně Matky Boží. V 19. století byly Vambeřice častým cílem náboženských poutí i z českých zemí, proto se o nich např. ve svých poznámkách zmiňuje Alois Beer.[2] V roce 1936 kostel získal titul menší baziliky.

Bazilika Navštívení Panny Marie je pozoruhodnou barokní stavbou, sestávající z ochozů, vybudovaných kolem oválné chrámové lodi, a z jedenácti kaplí. V interiéru baziliky se nachází soška Panny Marie z lipového dřeva, pocházející ze 13. nebo 14. století, která byla korunována v roce 1980. Areál baziliky je památkově chráněný od roku 1950.[3]

Bazilika se tyčí nad nevelkým náměstím, ze kterého k ní vede 57 schodů se symbolickým významem: 9 (počet andělských chórů) + 33 (věk Ježíše Krista v okamžiku ukřižování) + 15 (věk Panny Marie v okamžiku početí Ježíše Krista). Z iniciativy tehdejšího majitele Vambeřic Daniela Osterberga zde od konce 17. století do století 19. vznikala kalvárie s asi 100 kaplemi, kapličkami a 12 bránami.

Potok protékající vsí se jmenuje Cedron, názvy okolních vrchů odkazují na biblickou tematiku – Tábor, Sion, Oreb (polsky Tabor, Syjon, Horeb). Symbolika odkazuje na Jeruzalém z dob života Ježíše Krista. Mezi další památkově chráněné objekty ve Vambeřicích patří řada dalších staveb, pocházejících ze 17. až 19. století: kaple na návrších Tábor a Kalvárie, další kaple a brány v městečku a pozůstatky staršího poutnického domu.[3]

Ve Vambeřicích se nachází pohyblivý betlém z roku 1882 s více než 800 figurkami, zhotovený místním hodinářem Longinem Wittigem, regionální minimuzeum a zvěřinec.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wambierzyce na polské Wikipedii.

  1. Seznam. Vambeřice [online]. mapy.cz [cit. 2022-11-28]. Dostupné online. 
  2. Beer, Alois: Památnosti mého podomování. Kruh, Hradec Králové 1978, s. 45, 118
  3. a b Rejestr zabytków. Woj. dolnośląskie – pow. kłodzki: Wambierzyce [online]. Narodowy Instytut Dziedzictwa [cit. 2022-11-28]. PDF, str. 89. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-20. (polsky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZIMMER, Emanuel. Stručné dějiny poutního místa Vambeřic. Překlad Jan Zahálka. Praha: J. Zahálka, 1900. 64 s. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]