Valerij Legasov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Valerij Legasov
Narození 1. září 1936
Tula
Úmrtí 27. dubna 1988 (ve věku 51 let)
Moskva
Příčina úmrtí sebevražda oběšením
Místo odpočinku Novoděvičí hřbitov
Národnost Rusové
Alma mater Ruská chemicko-technologická univerzita D. I. Mendělejeva
Zaměstnavatelé Kurchatov Institute
Moskevský fyzikálně-technický institut
MSU Faculty of Chemistry
Ocenění Státní cena SSSR
Hrdina Ruské federace
Řád rudého praporu práce
Řád Říjnové revoluce
Leninův řád
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Valerij Alexejevič Legasov (rusky Валерий Алексеевич Легасов; 1. září 1936 v Tule, Sovětský svaz27. dubna 1988 v Moskvě) byl sovětský vědec v oboru anorganické chemie, člen Akademie věd Sovětského svazu. Známým je ovšem především díky funkci vedoucího vyšetřovací komise Černobylské havárie. Jako pracovník Kurčatovova institutu, který navrhl v Černobylu (a jinde v SSSR) používaný RMBK reaktor, znal rozsah a důsledky Černobylské katastrofy už v době, kdy oficiální místa katastrofu zlehčovala, přesto musel vystupovat v souladu s oficiálním stanoviskem vedení státu. To mělo především důsledky pro lidské „likvidátory“, kterým byl zamlčován důsledek radioaktivity na jejich zdraví. Osobně při zavádění reaktoru RMBK do elektráren v SSSR upozorňoval na nebezpečí vyplývající z jeho konstrukce (jedná se reaktor bez kontejnmentu – přikrytý pouze víkem o hmotnosti 1000 tun, jeho výstavba byla levnější o 30 % oproti konstrukcím s kontejnmentem a navíc byl takto zkonstruován z důvodu lehké výměny paliva a získávání plutonia pro jaderné zbraně – z tohoto důvodu byl používán pouze v SSSR). Dalším problémem, na který upozorňoval vedení státu, byly zavádějící informace pro operátory reaktorů, kteří neznali chování reaktoru v nestabilních podmínkách (obecně pod 30 % nominálního výkonu), nevěděli o nebezpečně vysoké kladné úrovni dutinového koeficientu reaktivity (velmi rychlý nárůst výkonu reaktoru při ztrátě chladivého media) a neměli ponětí o vadné konstrukci regulačních tyčí (které při plném vytažení při vkládání do reaktoru zpočátku zvyšovaly jeho výkon místo aby jej snižovaly) – všechny tyto informace byly tajné a operátoři si je nikdy neměli dozvědět. Vědomost o stavu věcí, práce na místě katastrofy a pocit viny za katastrofu (konstrukce reaktoru) dovedly Valerije Legasova k sebevraždě, kterou spáchal na 2. výročí Černobylské havárie.