Västerås
| Västerås | |
|---|---|
 Skrapan | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 59°37′2″ s. š., 16°32′32″ v. d. |
| Nadmořská výška | 17 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švédsko |
  Västerås | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 50,4 km² |
| Počet obyvatel | 128 660 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 551,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 021 |
| PSČ | 72X XX |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Västerås je město ve středním Švédsku, zhruba 100 km západně od Stockholmu. Město se rozkládá na březích jezera Mälaren. V současnosti zde žije přibližně 129 tisíc[1] obyvatel a Västerås je tak největším městem provincie Västmanland. Västerås je jedno z nejstarších měst ve Švédsku a v celé severní Evropě, dnes je však známé především jako průmyslové město a tzv. family town, je zde 300 km cyklostezek a tím se řadí k městům s nejdelším pokrytím cyklostezek ve Skandinavii. Ve městě žil do roku 2001 nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2011 Tomas Tranströmer a narodil se zde jeden z nejlepších florbalových hráčů současnosti Rasmus Enström.
Knihovna Stifts- och landsbiblioteket ve Västeråsu má ve svém fondu mnoho starých bohemikálních tisků.
Nedaleko města se nalézá 60 metrů veliká a 9 metrů vysoká mohyla Anundshög, podél mohyly je řada čtrnácti menhirů s runovým kamenem uprostřed řady.
Při východním okraji města se rozkládá letiště Stockholm-Västerås.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Västerås je jedním z nejstarších měst ve Švédsku a severní Evropě. Jeho název pochází ze slova Västra Aros (Západní Aros), které odkazuje na ústí řeky Svartån. Město bylo osídleno již v době severských Vikingů, tedy před rokem 1000 n. l. Na počátku 11. století bylo druhým největším městem ve Švédsku a ve 12. století se stalo sídlem biskupa. Anundshög se nachází kousek od města Västerås. Anundshög je největší švédskou mohylou. Byla postavena kolem roku 500 n. l. a je široká přes 68 m a vysoká téměř 9 m.
První městské znaky pocházejí z konce 13. století. Městu vévodí z vyvýšeniny hrad, který dobyl a přestavěl král Gustav I. a v letech 1573–1575 zde byl uvězněn Erik XIV.[2] Gustav také svolal do Västeråsu riksdag. Během shromáždění riksdagu bylo rozhodnuto o přeměně Švédska na protestantský stát a o odstranění moci katolické církve. V roce 1623 bylo ve městě postaveno nejstarší gymnázium ve Švédsku (Rudbeckianska gymnasiet). V 18. a 19. století se zde stalo populárním pěstování okurek a město dostalo přezdívku Gurkstaden (Město okurek), která mu zůstala dodnes.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Statistiska tätorter 2020, befolkning, landareal, befolkningstäthet per tätort. Statistics Sweden. 24. listopadu 2021. Dostupné online.
- ↑ Vesterås. Svazek Volume 27. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Västerås na Wikimedia Commons - Västerås – město cyklistů
