Vřetenuška obecná

Vřetenuška tužebníková
	Vřetenuška tužebníková
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Podkmen	šestinozí (Hexapoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Podtřída	Pterygota;
Řád	motýli (Lepidoptera);
Podřád	Glossata;
Čeleď	vřetenuškovití (Zygaenidae);
Podčeleď	vřetenušky (Zygaeninae);
Rod	vřetenuška (Zygaena);
Binomické jméno
	Zygaena filipendulae; (Linné, 1758)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vřetenuška obecná (Zygaena filipendulae (Linné, 1758)), někdy také vřetenuška tužebníková, je drobný motýl z čeledi vřetenuškovitých. Do této čeledi patří řada podobných druhů, které se navzájem odlišují především počtem a také uspořádáním červených skvrn. Patří mezi noční motýly s denní aktivitou.

Vzhled

Tento motýl má délku přibližně 18 mm, rozpětí křídel je 38 mm. Přední křídla jsou leskle černá s šesti párově uspořádanými červenými skvrnami, které někdy splývají. Zadní křídla jsou intenzivně červená s černým lemem. Nápadné zbarvení působí jako varování před jedem, který je schopna vylučovat. Tvar kyjovitě ztloustlých tykadel dal vřetenuškám jméno.

Housenky jsou zelené s černými a žlutými skvrnami. Mají na sobě porost řídkých chlupů.^[1]^[2]

Výskyt

Geograficky je rozšířena v Evropě a Přední Asii, zasahuje až do Skandinávie. V areálu rozšíření vytváří mnoho lokálních forem.^[3] Preferuje luční biotopy. Jedná se o nejhojnější druh rodu vřetenuškovití. Imago lze pozorovat od června do srpna.^[1]

Chování

Způsob života

V klidu motýl usedá např. na květ, tykadla natáhne dopředu a křídla složí do střechovitého tvaru. Často sedí více jedinců na jednom květu a pomalu společně přelétávají na další. Je aktivní ve dne.^[1]

Vylučují jedovatý sekret, který obsahuje kyanovodík a histamin. Tento sekret je vylučován žlázami za hlavou. Díky tomu je např. pro ptáky nejen nechutná, ale také jedovatá. To jí spolu s výstražným zbarvením poskytuje vhodnou ochranu před predátory.^[4]

Rozmnožování

Motýl klade žlutá, oválná vajíčka v řadách na rub listů živných rostlin. Přezimuje housenka, která si přede sírově žlutý, pergamenovitý zámotek vřetenovitého tvaru na stéble trávy.^[1]

Potrava

Housenky vřetenušky obecné se živí listy bobovitých rostlin, nejčastěji na štírovníku růžkatém a čičorečce pestré.^[3]. Imago saje šťávy hlavně na bodlácích, pcháčích, lopuchu, dobromysli a chrpách.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e STICHMANN, Wilfried, KREZTSCHMAR, Erich. Svět zvířat kolem nás : Průvodce evropskou zvířenou. Thea Větrovská. [s.l.] : [s.n.], 1996. 446 s. ISBN 80-85805-62-6. str. 324
↑ FELIX, Jiří, HÍSEK, Květoslav. Naší přírodou krok za krokem : Zvířata. [s.l.] : [s.n.], 1995. 239 s. ISBN 80-00-00264-7. str. 80
↑ ^a ^b HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. 1. vyd. Praha: SZN ve spolupráci s SPN, 1985. S. 352.
↑ Archivovaná kopie. www.rendy.eu [online]. [cit. 2007-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu vřetenuška obecná na Wikimedia Commons
Galerie vřetenuška obecná na Wikimedia Commons
BioLib.cz – Zygaena filipendulae (vřetenuška tužebníková) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[stichmann-1] STICHMANN, Wilfried, KREZTSCHMAR, Erich. Svět zvířat kolem nás : Průvodce evropskou zvířenou. Thea Větrovská. [s.l.] : [s.n.], 1996. 446 s. ISBN 80-85805-62-6. str. 324

[2] FELIX, Jiří, HÍSEK, Květoslav. Naší přírodou krok za krokem : Zvířata. [s.l.] : [s.n.], 1995. 239 s. ISBN 80-00-00264-7. str. 80

[Hrabak-3] HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. 1. vyd. Praha: SZN ve spolupráci s SPN, 1985. S. 352.

[rendy-4] Archivovaná kopie. www.rendy.eu [online]. [cit. 2007-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.

[1]

[2]

[3]

[4]